poster

Trafačka – Chrám svobody

  • anglický

    Trafacka: Temple of Freedom

Dokumentární

Česko, 2011, 75 min

Scénář:

Saša Dlouhý

Producenti:

Saša Dlouhý

Střih:

Jakub Voves
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • neoBlast
    ***

    Z dokumentární hlediska naprosto nezajímavý příšpěvek do české kinematografie - rozhodně nečekejte cokoliv navíc nad rámec časosběrného snímku, třeba to "něco" co přidal Banksy do svého Exit Through the Gift Shop. Zkrátka sledujeme bandu umělců, kteří se sdružují v jednom atraktivním centru - vzhledem k tomu, že většina jejich performací byla nedávno velmi medializována, jsou jejich zpovědi občasným nošením dříví do lesa - navíc jsou to celkem nezajímavé osobnosti. 50 %(7.8.2012)

  • markotter
    ***

    Docela zajímavý, ale ničím vybočující dokument o objektu, který často vídám z auta a nevěděl jsem, co je - za osvětlení díky. Film měl bohužel jeden druhotný nepříjemný efekt: nějak mi připadlo, že Ztohoven jde hlavně o zviditelnění, jedno jak. U takovéto skupiny bych očekával nějaký jednotný postoj, dramaturgii (třeba to není jejich cíl) než jen společné sdílení prostoru někde v Libni.(22.11.2012)

  • ledzepfan
    ***

    Kdybych se o tom chtěl rozepisovat, tak by to byla onanie na 100řádků(minimálně), takže ve zkratce: Základní myšlenka(nepoužívaný industriální prostor jako zázemí pro umělce)je parádní. Jednotlivé osobnosti(převážně s kořeny ve sreetartu), jejich přístupy a motivace k tvorbě jdou dost mimo mě. Formální stránka filmu z mého pohledu průměrná-Málo toho důležitého tozn. tvorby v trafačce a taky mi chyběly praktická infa jako např. Kdo ten prostor a ty projekty financuje a z čeho? Jak a kde se dá postavit několikapatrový stromový domek z nahnilých prken se zavedenou elektřinou tak aby to unikalo pozornosti úřadů?...atd....... Je to zajímavé ale s klukama bych o umění asi moc nepokecal.(1.6.2014)

  • Safrine
    ***

    Moderního alternativního umění není nikdy dost (zvláště v Praze) a je určitě dobře, že film vznikl. Jen nějak nerozumím tvaru tohoto dokumentu. Zdá se, že se bude točit kolem Trafačky - už sám název tak napovídá. Cesty dokumentaristů se ale rychle rozutečou mimo zdi Trafačky, kde sledujeme různé epizody z života hlavních protagonistů. Dílčí kousky mnohem spíš zapůsobí sami o sobě, ovšem nikoliv jako celek. Nakonec se zdá, že samotná Trafačka je jen nešťastným lepidlem různorodých epizod.(5.6.2012)

  • lupus
    *

    Tenhle film je svým způsobem skvost, už jen ten název. Stále váhám, jestli je chrám svobody jen chytrým sarkasmem, jímž se autoři vysmívají defilujícím výtvarníkům, kteří trousí jedno klišé za druhým (v lepším případě, v horším spíše křečovité bláboly), nebo to autoři skutečně mysleli vážně. První polovinu zcela ovládl Týc se všemi zápory, které to nutně přináší (expanzivní osobnost se sklony k sebelásce) a na ostatní se nedostalo. Po jeho odchodu se ale rozpoutá pravé peklo a sledování Trafačky, která zařadí asi 4 rychlosti zpět směrem k unylosti, začně téměř fyzicky bolet. Z té záplavy trapna jsem nejednou musel sledování přeřušit nebo alepsoň odvrátit zrak a říkal jsem si zlatej Týc! Záběry jak kluci a holky z trafačky postupně zabírají byty po původních obyvatelích (se kterými se předtím "skamarádili"), platí násobně menší nájmy, předělávají si je na své ateliéry a posléze meditují nad tím, že kdyby dotyčný platit nájem, tak by bydlel (Kaláb: Kolik platil trojku? Cože? Deset! No, ty vole. Tak to chodí. Měl se víc snažit.) & současně si hýčkají představu trafačky jako kvaziberlínského squattu - patří k tomu nejlepšímu a zároveň nejhrozivějšímu. Zdatně tomu pak sekunduje ?produkční? trafačky, která se zamýšlí nad nesporným přínosem Kalábovy instalace na expu pro emancipaci čínského pracujícího lidu (Víte v Číně mají jen jednu legální plochu, tam graffiti moc nejede), později doprovázené upřímným zděšením "alternativního" výtvarníka Kalába, že jeho dílo je v porovnání s ostatními na Expu příliš malé, co do rozměrů ;-). Chce se z toho trochu zvracet. Na druhou stranu, jestli se u mě zvítězí pocit, že bylo záměrem autorů ukázat v plné nahotě ideovou vyprázdněnost (spíš zabedněnost a neomalenost) místních umělců mimo hlavní proud, tak svůj verdikt rád změním na plných pět. Možná se ve střižně opravdu rozjela cílená pomsta těm šaškům, protože si opravdu nedokážu představit, jak asi vypadal zbytek materiálu, když to, co se filmu dostalo, bylo to nejlepší.(13.5.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace