poster

Les Adoptés

  • Velká Británie

    The Adopted

Drama / Komedie

Francie, 2011, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hellstruck
    ****

    Po celý film jsem věděla, jak to dopadne, i když jsem pořád doufala v opak. Tenhle francouzský doják má výbornou atmosféru, záběry a herce, ale bohužel se najdou i hluché momenty. Sto minut mi zabralo celé odpoledne. Každopádně obzvlášť Mélanie je výborná a na to,jak jsem byla skeptická se mi to líbilo.(15.7.2012)

  • poz3n
    **

    V žádném případě ani náhodou. Mélanie zřejmě neudržela svůj režisérský chtíč na uzdě a do svého debutu naprala všechny nápady, které za léta nasbírala. Vytvořila tak něco, co působí jako sled videoklipů, přičemž každý je funkční sám o sobě, nikoli však dohromady. Les Adoptés je nesourodé a nefunkční něco, bohužel ale nelze poznat co, jen si asi člověk odvodí, že viděl pokus o pocitový super cool film, který sice pocitový je, ale super a cool rozhodně ne. 4/10(21.5.2015)

  • Thomick
    *****

    Po nečekaně dlouhé době mi opravdu sedl nějaký francouzský výrobek; a hned na 200 procent. Les Adoptés můžou být v jádru nenápadným snímkem (viz množství hodnocení, mimo jiné), zároveň vám ale jeho prostřednictvím garantuju nezvykle vysokou míru sugesce. Stejně tak jsou Les Adoptés v zásadě dynamickým, leč vůbec ne chaotickým výtvorem. A emoce jimi prostupují tak nenuceně, tak vytrvale a tak intenzivně, že i přes jednoznačně baladický charakter příběhu divák na konci vlastně ani nemá jasno, zda právě zhlédl příjemný či spíše nepříjemný film. --- Za to může hned několik prvků: krásně dramaticky vtipná postava Mélanie, vážně roztomilé děcko a hned několik božích nápadů (masky), respektive scén (lakování nehtů). Les Adoptés jsou jednoduše debutem z nejpovedenějších: Scénář se vedle jiného může pochlubit bravurně vykreslenou sourozeneckou chemií (zdá se mi to, nebo je tenhle vztah vedle rodičovského a mileneckého na poli filmu obecně "utlačován"?) a tím pádem i originálním uchopením tradičního motivu "létání z hnízda", režie si může přičíst k dobru třeba mé nadskočení při havárce a technické stránce prostě nejde vytknout zhola nic. Zvuk (to pištění!), kamera (to ostření!), světlo - všechno špička. --- Jinými slovy: Doteď jsem měl jasno, že je Mélanie Laurent citlivou (přirozenou) herečkou - dneškem se v mých očích pro jistotu změnila v citlivou umělkyni. Její režisérský debut bych mohl sledovat donekonečna (kdybych měl teda po ruce nekonečné zásoby kapesníčků); a proto uděluji jedny z nejjasnějších pěti hvězdiček, jaké ode mě ČSFD pamatuje, a okamžitě také vážený status "oblíbeného filmu". --- *Dojaté popotáhnutí* ...(20.9.2013)

  • Sarkastic
    ****

    „Líbil se vám ten Carver, co jsem vám dala?“ - „Jo, moc. Opravdu. Bylo to dobrý.“ - „Ten konec, kdy umře v bitvě!“ - „Jo, ta smrt… ta bitva… všichni ti mrtví lidé…“ - „A vezmete si ho tentokrát s sebou?“ Režisérka mě svým celovečerním debutem potěšila. Líbily se mi změny pohledů, kdy se film postupně soustředí na Marine, pak Lisu, a nakonec Alexe (3 cca půlhodinové bloky). K Marine jsem si našel cestu hned (její nadšení z Šarády zapůsobilo). A bavil mě její nový vztah (zvlášť milé návštěvy věčně promoklého čtenáře). Rozesmály i Lisiny snahy najít správný sport pro syna, stejně jako Clémence a její kulometně rychlé promluvy. Dějový twist vše změní a náhle se rozvíjí něco jiného (vývoj naštěstí nepotvrdil má skeptická očekávání). Pohodová atmosféra nicméně zmizí a dostaví její melancholická příbuzná. Ta divákovi nabídne smutek, dojímání, frustraci, sdílení i pomalu skomírající naději. Osobně mi krom některých emocionálních výstupů vadil jen roztomilý synek, který mi (nepřekvapivě) lezl na nervy, jinak spokojenost, za mě slušné 4*.(2.2.2020)

  • misterz
    **

    S Mélanie Laurent či už ako s herečkou alebo režisérkou, sa mi zatiaľ páčili všetky filmy, je naozaj veľmi talentovaná. Ale prepáč Mélanie, toto vážne nie. Len kolosálna nuda, navyše to bolo až zúfalo predvídateľné, a tým pádom aj nezáživné. A hlavne témy rezonujúce v pozadí neponúkli žiaden emotívny zážitok ani dramatickú hĺbku. Jediné čo nad ostatné trocha vyčnievalo bola krásna a hlavne nahá Marie Denarnaud. Ale to je asi tak všetko. M. Laurent sa podľa mňa snažila o umenie, a niečo sa jej v tomto smere aj podarilo (najmä keď sa bavíme o vizuálnej stránke a umných využívaniach tichých pasáží), ale na mňa to malo skôr opačný efekt. Nuda, nuda a ešte raz nuda, ale hrozná... 40/100(30.12.2016)