American Translation

Jean-Marc Barr je typickou tváří z von Trierových filmů a hlavní hrdina Magické hlubiny a jako takový má co sdělit a předat. O jeho filmu American Translation bych totéž netvrdila. Poselství je k filmu jakoby přišité horkou jehlou. Celé se to koupe v nevzrušivé nahotě a utápí v pubertálních pocitech touhy. (22.06.2017)

Jean-Marc Barr se podílí na vzniku sexuálně odvážných filmů, což je terminus technicus pro bijáky, v nichž se jedna či více hereček profesně znemožní do konce života. Vyjma této “zvláštnosti” (osobně bych to už dnes nepřeceňoval) se ty filmy, pod nimiž je podepsán, vyznačují nepochopitelnou fádností. Explicitní nahota, u které se může divák k smrti nudit, to je svým způsobem snad taky umění. Někdo to tak jistě vnímá, já se ale uchýlím ke konstatování, že to celý stálo za starou bačkoru, s tím že Barr a jeho kámoši jsou banda pederastů. (16.12.2018)

V komentári na IMDb sa o tom píše ako o európskej verzii Stoneových Natural Born Killers. Áno, taká "softpornartová" (typický Barr), významovo plytká, a temerničnehovoriaca. No teda ak, tak toto: na začiatku vzťahu hovorí dievča o tom ako sa nerada nechá niekým ovládať. Postupne frajera - vraždiaceho psychopata - počúva a prispôsobuje sa mu ako zamilovaný mopslík vďaka očarovaniu telom v úvodnej fáze zamilovanosti. Kým nespadne klietka. To je celé. * za úryvky dvoch piesní skupiny Devo (1978). (08.11.2011)

Kdyby se tenhle snímek netvářil, jako že je to něco světoborného a velkého, tak bych mu dal klidně i více, protože jako příběh moderních a sexuálně narušených Bonnie a Clyda to celkem funguje. Jenže scénář nepřináší vůbec nic nového a ta zdlouhavost, s kterou je všechno podáno, není vykoupena ani realističností v zobrazení nahoty. (25.05.2016)

[IFF 2011, Bratislava] Úmysel Barra je zjavný-poukázať na bezbrehú moc manipulatívnosti-posadnutosti-živočíšnosti neústupčivo vyberajúcu krutú daň chorými a naivnými jedincami, ktorí sa nepriamo odvolávajú na právo independentného spolunažívania. Zastávam názor, že premisa to zlá rozhodne nie je, ale zadupať ju do zeme obyčajným pózerstvom mi pripadne trápne a plané. Áno, za pózu považujem to, keď sa mi niekto pokúša nanútiť zdanie regulérneho artu tým, že nasadí jeden z jeho obvyklých mustrov (tj. nemainstreamové, akože šokantné poňatie), ktorým sa tvrdošijne usiluje o drtivý dopad, no v skutočnosti len kĺže po povrchu a spadá do samoúčelného "work shopu." Francúzskú odviazanosť mám rád, lenže u "American Translation" so mnou prílišne nehne a putuje zväčša do stratena. (14.11.2011)