Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mchnk
    ****

    Stále otevřená, bolestivá rána, jež se na chvíli zahojí, aby se opět otevřela aneb Hlava neustále mezi čelistmi aligátora. To je politika jednadvacátého století, naprogramovaný výrobní pás přesně dle potřeb zákazníka, v tomto případě voliče. Zde je vše, propagační pokrytectví, neustále napjaté a hektické situace, i na plnění manželských povinností má chudák Saint-Jean jen pár minut, setkání s voliči u sklenky kořalky a dokonce i pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Nicméně otevřená rána se někdy nemusí zahojit a aligátor může kdykoli čelisti sevřít. Výborně zrežírovaný film o prohnilé politice ve vysoké politice, ale i nevinných obětech z řad nýmandů, jejichž osudy se občas vrchnosti hodí do krámu a kteří rychle mizí s prvními bilboardy a jsou zastíněni blesky fotoaparátů.(23.8.2017)

  • fleurette
    ****

    Z tohoto filmu mám rozporuplný pocit. Na vině je asi mé očekávání zžíravé kritiky života jednoho ministra a politického systému, místo toho je to spíše sonda do charakteru člověka, který je shodou okolností ministr, a která vyznívá chvílemi trapně, chvílemi pateticky a chvílemi prostě lidsky. Velmi se mi líbil Michel Blanc v roli inteligentního a klidného poradce Gillesa.(13.12.2012)

  • Vesecký
    ****

    Ne všemu člověk z vysoké politiky rozumí, ale dobře ukazuje jak jedna bílá vrána ve vládě nemůže zpívat jinak než ti ostatní, ale také že vláda vládu nedělá, ale za jejími rozhodnutími bývají často ještě vyšší zájmy. Zájem privatizovat železnice kupříkladu, který vláda může jen zkorigovat tak, aby státu zůstal většinový podíl. A neopatrný Bertrand se prořekl, že on železnice nezprivatizuje - a už se to s ním veze. Výborný film s výbornou režií a krutými scénami, ovšem vystřiženými z reálného života, jak havárie autobusu, tak havárie na ještě neotevřené dálnici. Nu, my asi takové ministry jako tenhle vzor mít hned tak nebudeme...(5.2.2017)

  • mortak
    ****

    Expresionistická variace na téma Jak chutná moc. A velice dobrá variace na svět politiků, ve kterém vše ztrácí význam, a mrtvé dívky při autobusové nehodě jsou stejně nepříjemné jako vdechnuté sousto hamburgeru. I když je film zpočátku pro diváka docela iritující (a tomu napomáhá i "hudba"), po chvíli se cesta do pekla jednoho ministra stává skluzavkou a vy si začnete vybavovat kauzy české politiky odpovídající jednotlivým epizodám, ve vyprázdněné mluvě politiků a v impotenci jejich činů poznáte i fráze z české kotliny. Film ve svém tempu využívá sice mnoho klišé a občas sklouzne ke karikatuře, ale nikdy nemíří do prázdna.(27.6.2012)

  • Marigold
    ****

    Amorfní, sterilní, nepříjemné, neatraktivní, nepřehledné s těžko vymezitelnou hranicí mezi soukromým a veřejným. Prostě divácky krajně odtažitý koncept, který zachycuje současnou krizi státu a politiky. Škoda, že to Schöller ještě trochu více nedotáhl, ale i tak je to jedna z nejpodnětnějších filmových "nud" za poslední dobu.(24.11.2012)