Nastala chyba při přehrávání videa.
  • fleurette
    ****

    Z tohoto filmu mám rozporuplný pocit. Na vině je asi mé očekávání zžíravé kritiky života jednoho ministra a politického systému, místo toho je to spíše sonda do charakteru člověka, který je shodou okolností ministr, a která vyznívá chvílemi trapně, chvílemi pateticky a chvílemi prostě lidsky. Velmi se mi líbil Michel Blanc v roli inteligentního a klidného poradce Gillesa.(13.12.2012)

  • mortak
    ****

    Expresionistická variace na téma Jak chutná moc. A velice dobrá variace na svět politiků, ve kterém vše ztrácí význam, a mrtvé dívky při autobusové nehodě jsou stejně nepříjemné jako vdechnuté sousto hamburgeru. I když je film zpočátku pro diváka docela iritující (a tomu napomáhá i "hudba"), po chvíli se cesta do pekla jednoho ministra stává skluzavkou a vy si začnete vybavovat kauzy české politiky odpovídající jednotlivým epizodám, ve vyprázdněné mluvě politiků a v impotenci jejich činů poznáte i fráze z české kotliny. Film ve svém tempu využívá sice mnoho klišé a občas sklouzne ke karikatuře, ale nikdy nemíří do prázdna.(27.6.2012)

  • salalala
    ***

    Největším problémem filmu je to, že neví, čím chce být. Chvíli se tváří jako sžíravá satira, chvíli zase jako těžké psychologické drama ze života politika. Ve výsledku tak není ani jedním. Stejně nevyvážený je i z hlediska tempa - tu diváka baví a strhne, znenadání se zase příliš táhne a drhne. To, že politika je v podstatě všude stejná, víme a tenhle film o tom nic nového nepřináší. Schöller umně používá ruční kameru, která oživí standardní a rutinní režii a díky ní se s postavami malinko sblížíme. Taktéž autmobilová nehoda je natočená hodně zajímavě a působí dost realisticky. Plusem jsou i herci, kteří jsou do jednoho výteční a jednoznačně drží film ve slabších chvílích. Stejně tak mi k ději překvapivě sedla až hororová a poměrně velkolepá muzika. Je škoda, že scénář se ne úplně povedl, protože zcela pomíjí některé aspekty (pochybuju, že ministrova jízda po zavřené a rozestavěné dálnici by zůstala bez odezvy) a tím pádem se hrozně sráží. Celkově vzato tak jde o ryzí průměr, který je neškodný a jedno zhlédnutí neuškodí. Víc ale bohužel ne. 60%(20.10.2012)

  • For Fun
    *

    1 hvězdička za překrásnou Martinovu ženu. \\víc mne toho ve filmu nezaujalo - slabý námět. Když už točit film o politice, tak by se určutě našlo dramatičtější téma. Tohle patří spíš na televizní obrazovky.(21.12.2012)

  • Eodeon
    ****

    nejlepší portrét politika od doby Sorrentinova biografického filmu o Andreottim. ministr Bertrand Saint-Jean je sice ve srovnání s ním postavou fiktivní, nicméně nesmírně věrohodnou a realistickou. ačkoliv patřím k divákům, kteří si filmy nezařaditelné do předem připravených škatulek dovedou užít úplně stejně, jako čisté žánrovky, neuškodí, když se o takové "zaškatulkování" pokusím a to nejlépe s výpomocí výše zmíněného srovnání. v kontrastu k Sorrentinovi, který svého "hrdinu" udržuje v mlze neurčitosti a do jisté míry ho sám mýtizuje, režisér Schöller se ve svém filmu zaměřil především na co nejdůkladnější psychologickou kresbu protagonisty - jeho emoce, duševní stavy, nepatrná hnutí mysli. politické souvislosti děje jí slouží pouze jako nezbytný kontext. těžko proto hovořit o politickém dramatu a mocenské při, když stěžejní postavení zaujímá nitro jednoho člověka. herecky mimořádně skvěle podaná postava Saint-Jeana představuje pravděpodobně nejnebezpečnější sortu politika. zjednodušeně popsáno, jde o člověka s dobrými úmysly, přesvědčeného o své spásné úloze na kruté politické scéně, nicméně v jádru je Saint-Jean docela slabošský konformista a alibista. vlivné postavení, které mělo být podle někdejších ideálů prostředkem, jak přispět a pomoci, se samo - aniž by si to "hrdina" vůbec uvědomoval - stalo jediným cílem. politiku líčí Schöller jako past na lidské svědomí, které se nezadržitelně vytrácí s každým ústupkem a kompromisem, dokud zbývají jen ohlodané kosti. děj se odehrává napříč mnoha prostory a přesto je stále přehledný a soudržný. příjemně proměnlivý rytmus filmu střídá chaotický shon administrativní práce s procítěnými momenty pozastaveného času podkreslenými krásnou, intenzívní hudbou, které pravidelně dovolují kontemplovat příval vjemů a zamýšlet se nad politickou štvanicí a "skupenstvím člověka".(2.12.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace