Nedotknutelní

"Jsem tu kvůli těm papírům. Abych dostal dávky." Bohatý kvadruplegik udělá dobrý skutek a vybere si za ošetřovatele z mnoha seriozních, bílých, vzdělaných a nudných uchazečů trestaného černocha. Ten s ním kupodivu začne jednat jako rovný s rovným a díky kontrastu obou osobností je o zábavu postaráno. Silný a úsměvný film. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=d1hTDI4lt0k (27.04.2013)

Profesně i osobně jsem poznala pár lidí ochrnutých od krku dolů... a k tomu, abych spolkla tuhle líbivou, uhlazenou, od všech aspektů reality pečlivě očištěnou navoněnou zdechlinu, bych musela být ochrnutá od krku nahoru. (25.07.2012)

Film s hořkou vážností, ale i s citově rozhraními linkami mezi citem a humorem. Neoddiskutovatelná kvalita, která je pro mě diváckým pohlazením… „tři tečky". (07.05.2012)

"Když třeba máte červený uši, tak Vám jako stojí?" Symbióza ochrnutého milionáře s černým parťákem z mokré čtvrti na půdorysu skutečné události ve mně budila velké obavy. Naštěstí mi byl naservírován milý a lehce úsměvný snímek, který mi sice rozhodně bránici smíchem nenatrhl, ale pár vtípků na účet kvadroplegika si rozhodně budu pamatovat. Zkrátka bylo to dost dobrý, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín ... (19.04.2012)

Nápis "podle skutečné události" může způsobit obavy z kalkulovaného patosu, či nechutné slzopudnosti, ovšem hned úvodní předtitulková scéna bravurně vyvede z omylu, neboť je jasné, že film se bude ubírat jiným směrem. Nedotknutelní mají reálné/realistické základy, trošku se nám snaží i ukázat, jak by bylo fajn, kdyby to takhle fungovalo i v reálném světě, ale zbytek už je nefalšovaná komedie. Chararaktery vedou příběh správným směrem (střed odlišných světů, vzájemné ovlivňování se, ústící až v částečnou asimilaci) a Omar Sy jako Driss naprosto exceluje. Celkově zamrzí snad jen absence větší psychologické, či filozofické (existencionální) hloubky. 8/10 (07.07.2012)

Velmi otravný film, který na úrovni vlezlosti určitě funguje, ale já o filmech i přemýšlím, takže fakt ne. 2 a 1/2 (04.03.2012)

Nejlepší francouzský film, jaký jsem kdy viděla (ovšem pravdou je, že jsem jich moc neviděla). Komedie a drama v jednom, každá složka správně vyvážená. Na konci filmu jsem byla naprosto spokojená, šťastná a dojatá. Film jsem viděla, aniž bych věděla, do čeho jdu, aniž bych se koukla na hodnocení na CSFD, proto mě velmi překvapilo, když jsem zjistila, že je tak dobře hodnocený. Hezké nevydírající lidské drama se všemi aspekty lidství, co jen můžou ti dva mít. P.S.: U holení fousů jsem se málem počůrala smíchy. (02.04.2012)

Asi jsem divnej, ale pro mě je to jenom průměrná komedie. Nechápu, z čeho jsou všichni tak na větvi. Je to takovej trochu zábavnější remake filmu Řidič slečny Daisy. 60% (10.03.2013)

Absolutne nečakané, ale ak by som mal vybrať len jeden, tak najlepší film roku 2011 je tento. Veľmi vtipný, dojemný, pohodový a ústredná dvojka patrí k najsympatickejším filmovým postavám posledných pár (desiatok) rokov. Vôbec sa nečudujem, že to na domácej pôde prebilo úplne všetky Hollywoodske veľkofilmy poslednej doby..... Čo si si vzala? Imodium? Čo si s tým chcela akože spraviť? Zabiť sa? S tým sa tak akurát 3 mesiace nevyserieš. (11.03.2012)

Výborný skvěle dramaticky a scénáristicky vypilovaný snímek o tom, jak to mezi paraplegiky a podobně postiženými v reálném životě - nechodí. Philippe totiž patří k tomu zlomku populace, která si může dovolit život na zámku se spoustou personálu a v takovém prostředí se i ochrnutí snáší mnohem lépe než živoření někde v ústavu s vyhořelým personálem, který dává všemožně najevo, jak moc ho svojí pouhou fyzickou existencí štvete, a který vás permanentně udržuje ve stavu mizerného přežívání. Jenže takový pravdivý film by nenabízel tolik hřejivého humoru, zajímavých situací a přitažlivých postav. Vzájemná chemie mezi opatrovníkem Drissem, černošským plebejcem z periferie, a aristokratickým příslušníkem vyšší třídy Philippem je jednoduše dokonalá a plně funkční. Film neřeší jenom vznik jednoho velkého přátelství, ale zajímavým způsobem se potýká i se střetáváním různých kultur, společenských vrstev a věčného sváru tzv. velké elitní kultury s popkulturou lidových mas. Nedotknutelní skvěle naplňují oba žánry, ke kterým se hlásí. Těmhle hrdinům se smějete a zároveň se o ně bojíte. Kromě výše uvedené výtky bych měl snad jen jedinou - ten film je svým dovětkem zbytečně doslovný, tady bych nechal více méně otevřený konec a prostor pro divákovu fantazii. Celkový dojem: 90 %. (13.06.2012)

Jsou filmy, u kterých jsem nešťastnej z toho, že je můžu poprvé vidět jen jednou. Tenhle majstrštyk nejde, než vychvalovat do nebe, protože takovou dávku humoru neměl ani měsíčník Trnky Brnky. Výbornej je především Omar Sy. Díky němu to dostává punc originality a hlavně jeho životní příběh se prostě musí dotknout každýho. (13.03.2012)

Svěží pojetí starého tématu o vztahu dvou odlišných osob. Francouzský přístup se hned od začátku jeví jako nohem sympatičtější, než ten, na který jsme zvyklí z Ameriky. Scénář si nebere servítky, a ač nejde až za pomyslnou hranu, (v několika momentech) překračuje meze, za které se většina podobných snímků bojí jít. Jako celek se však stále křečovitě drží funkčního schématu a bojí se byť o krok ustoupit. (15.03.2012)

Při sledování filmu jsem si mnohokrát vzpomněl na podobný snímek Uvnitř tančím. Zvláštní však je, že zatímco u britského filmu se podstatně víc tlačilo na pilu a obvinění z citového vydírání mohlo být nasnadě, přesvědčil mě asi víc než jeho francouzský následovník. Asi proto, že Intouchables pracoval víc s humorem a celkově byl takový víc bezstarostnější, pohodovější a...méně úderný. Ve výsledku si možná najde i více fanoušků, ale jeho aroma ve mně nezůstane tak dlouho jako u výše zmiňovaného anglického produktu a nejspíš na něj i časem zapomenu. Tímto srovnávacím úvodem však nechci říct, že by Nedotknutelní byli nějak slabším filmem, to určitě ne. Je to po všech stránkách kvalitní dílo. Příběh není vůbec hloupý, v tech. kategoriích nenajdete slabšího místa (ach, ta hudba!), dýchá na vás příjemná a hřejivá atmosféra, funguje zde humor, ale snímek jasně stojí na úvodní dvojici, jejichž společná chemie (přestože tenhle aspekt zohledňuju spíše u milostných párů) funguje velmi dobře, a tak nějak přirozeně. Jako hlavní nedostatek filmu však vidím jeho celkovou nereálnost. Přestože se tvůrci dušují, že se inspirovali skutečným příběhem, nevěřím jim to. Při sledování filmu mi to ani moc nevadilo, ale v závěrečném hodnocení na to přece jenom přihlédnu. Nebudu sice zbytečně pálit tak ostrými náboji jako třeba Tetsuo a jeho sociální utopie, přesto 1* dolů půjde, nic ve zlém. (30.05.2012)

Boromejka z lapáku zvyšuje nápadnost půvabů buržoazie. Podtext lidskosti a ústřední záměr vymítat sebelítost bezprostřední živelností jsou nedotknutelné, leč subjektivní „handicapy“ nelze opomenout. Na sociální drama se klouže po povrchu, či stoupá směrem k utopii jako paraglide nadnášený termickým proudem vzduchu, většina vtipných scén na téma konfrontace zdravý člověk - kvadruplegik je předvídatelná bez ohledu na divácké limity korektnosti a co je nejhorší, latexové rukavice místo cévky, či plen jsou jakýmsi znakem učesanosti, která stříká voňavý filmový parfém na jinak zcela „nearistokratickou“ realitu. S hodnocením „nejlepší evropský film posledního desetiletí“ bych tak byl velmi opatrný.. P.S.: Státem těžce zkoušenému českému invalidovi maximálně zbývá, aby si od výfuku svého Maserati Quattroporte dovedl gumovou hadicí zplodiny do interiéru vozu a ukončil to. No jo, to by vlastně nešlo. Modely autíček od firmy Bburago zplodiny nevylučují.. (31.12.2013)

[imdb: 8.5/10] | me: Film, ktorý sa celý čas pohybuje na hrane medzi ťažkými životnými témami a optimizmom a humorom s neuveriteľnou prirodzenou ľahkosťou. Je to dokonalá súhra viacerých filmových faktorov spomedzi ktorých jednoznačne vyčnievajú herecké výkony Françoisa Cluzeta a výborne napísaný scenár. Je to kvalitný film, ktorý nevyužíva ľudské utrpenie ako zdroj silených emócii, ale stavia sa k tomu z úplne iného pohľadu, čím vzbudzuje prirodzený rešpekt veselým a ľudským spôsobom. (31.05.2012)

T-E-N F-I-L-M J-E N-Á-D-H-E-R-N-Ý !!!! Čekal jsem sladkobolné klišé, ale tohle mě naprosto dostalo. Tak si teď pár měsíců počkáme na hollywoodské remake, kolik toho sladkobolu tam stačí vrazit a vůbec, co s tím zase udělají... :-) (13.06.2012)

Určitou slabinou jinak nadprůměrně natočeného filmu je snaha o "akčnost" děje i příběhu a zřejmě i úsilí autorského týmu po maximální dokumentární čistotě. Ani to druhé však není zcela důsledné (jsou-li pravdivé snímky předloh hlavních postav NEDOTKNUTELNÝCH prezentované na závěr filmu, ošetřovatel byl spíše Arabem či Nílótem). A tak když se z paměti vytratí kaskády ohromujících gagů, špílců, rychlých jízd nočním městem, zbude sice stále silný zážitek, ale současně i zážitek, v jehož přijímání zazní poměrně silně disharmonizující tóny. I tak však francouzská adaptace hollywoodského stylu zachovává silný náboj a viditelně nadprůměrnou úroveň. (12.07.2012)

Tak toto bola trefa do čierneho. Filmová dokonalosť, ktorú definujem tým, že sa všetky častice tohto francúzskeho zázraku dostali do vzájomnej harmónie tak, že nič nie je treba prikladať ani odoberať. Asi jeden z najúprimnejších, najprirodzenejších a najdojemnejších filmov, ktorý v sebe nesie silnú dávku čierneho humoru, ktorý zároveň schladia dramatické momenty a vy sa smejete cez slzy. Herecké výkony sú neskutočne prirodzené a uveriteľné. Do ústredného dua charakterov sa zamilujete, Syovo načasovanie každej humornej pointy je chirurgicky presné. Jednoduchosť filmu vyráža dych a je pomerne mätúca, pretože scenár je masterpiece vo svojej kategórii. Stojí to za to, verte mi. 100%! (12.03.2012)

"Strom co zpívá? A ještě k tomu německy? Jak dlouho to trvá?" .... "Čtyři hodiny" .... "A doprdele." Film prošpikovaný bezprostředními hláškami jednoho zdánlivě bezvýznamného, nezaměstnaného imigranta, který čirou náhodou spadl do plného úvazku s bydlením na zámku. Konečně jsem také poznala to kouzlo, které mnoho diváků přikovalo k sedačkám. Zachumlaná do deky po namáhavém dni plném obžerství ale s blaženým úsměvem na rtech, jsem si užila právě uplynulých sto dvanáct minut. "Víte, kde vždy najdete kvadruplegika?" ... "To nevím." ... "Tam, kde jste ho nechal." :-) (26.12.2015)

Klidně tam těch pět napálím i když jde o účelový produkt, plný klišé a toho správného človíčkovství. Příjemně to utíká, pořád se něco děje, dokonce i herecky jde o nadprůměr. Obvyklé francouzské tempo má zatáhlou ruční brzdu, takže se konečně jede tak akorát, abychom si mohli vychutnat pracháčovi parádičky... Maserati, skvělou vanu. Souhasím, že americký remake bude spíše dříve nežli později. (05.04.2012)