Režie:
Brendan MuldowneyScénář:
Brendan MuldowneyHudba:
Stephen McKeonHrají:
Jill HardingObsahy(1)
I obyčejných deset schodů do sklepa vás může připravit o nervy! Zvláště jste-li strašpytel a ve vašem domě právě vypadl proud. Mladá dívka Katie navíc trpí traumatem z dětství, které jí na odvaze rozhodně nepřidá… (SOLOM.)
Recenze (9)
Rodičia sú na pracovnej večeri, deti sú samé doma... a vypadne prúd. Dcérenka sa vyberie do desivého tmavého podkrovia zapnúť poistky, zatiaľ čo ju otecko telefónom naviguje. Musí len vydržať desať krokov po schodoch. Atmosferický a napínavý kraťas, pri ktorom som len tuhol, čo to tam na ňu na konci v tej tme vyskočí. Samozrejme to musel režisér ukončiť úplne inak, síce nie tak desivo, no na druhej strane oveľa vtipnejšie a originálnejšie. ()
Fajnový, atmosférický kraťas, vyžívajúci sa v starom známom (a stále efektívnom) strachu z neznáma, ktorým je v tomto prípade terorizované mladé dievča, ktoré doma opatruje mladšieho brata kým sú rodičia z domu. Vypadne im prúd a tak sa musí vydať dole, do tmavej pivnice nahodiť poistky. Hoci má z nej už od začiatku panický strach, premôže sa a pokúsi sa po tme tých 10 schodov zvládnuť... Veď čo také strašné môže byť vzdialené iba 10 krokov od všetkého čo pozná? Podarený záver moju zvedavosť vystupňoval, až som čakal do poslednej sekundy záverečných titulkov, či ešte niečo nebude. ()
Skvělý kraťas se závěrem, který mi způsobil pořádné "zimomriavky." Barák, sourozenci sami doma, rodiče na nějaké pracovní večeři. Najednou vypadne proud. Dcera zavolá rodičům, jak dál. Tatínek tedy po telefonu instruuje dceru, jak zase nahodit pojistky. Mezitím se dovídáme, že dcerka se jako dítě bála strašidla ve sklepě a kdo ví, jestli o tomhle baráku nekolují i nějaké strašidelné povídačky. Pojistky jsou ve sklepě a dolů je to "jen" deset schodů. A tak se dívka, za podpory tatínka na telefonu vydává schod po schodu dolů, do tmy. Chvíle napětí na těch "deseti" schodech jsou krušné, ale to, co následuje v samotném závěru, je snad ještě děsivější, než nějaké strašidlo ukrývající se v temných koutech sklepa. Když jsem se na snímek dívala podruhé, srdce mi zběsile tlouklo už od okamžiku, kdy stála ve dveřích do sklepa. Ten závěr... měla jsem z něj pocit jakéhosi strašného nekonečna, člověk musí nejprve přijít o zdravý rozum, než se vydá na "propad do temnot." ()
Výborný hororový kraťas. SPOILER! Čakal som niečo iné. Spôsob budovania napätia, atmosféry a naťahovanie, pripomína He Dies at the End, ale je to postavené na opačnom princípe. Zatiaľ čo v He Dies at the End sa vlastne celý čas iba čakalo na lakačku, tu príde hneď, aby nakoniec nechýbala a tvorcovia sa mohli venovať pointe. A tá je super. Luxusné zimomriavky ()
Kurňa to bylo humbuku a blahořečení jak tohle není nezapomenutelná bomba a přitom skutek utek. Nic víc jak průměr na tomto irském krátkometrážním kousku nevidím. Ano, je tu místy zajímavá atmosféra a i ono „napětí“ co že se bude ukrývat v temném sklepení, jsem pocítil, ale spíš než abych z toho byl nějak na větvi, mi dojem pokazil samotný závěr - trošku zdravě jsem se „nasral“… ()
Je skvelé vidieť, že aj z úbohučkého námetu sa dá vypáčiť razantný kraťas s brilantnou pointou. Postavy síce niesu okázalé, skôr tuctové, ale to vôbec neuberá tomuto strašidelnému predstaveniu na kvalite. ()
Vy jste se zbláznili ne? Tohle je jeden z nejneoriginálnějších kraťasů co jsem kdy viděl. Zahraný je to šíleně a ta závěrečná pointa je sice slušná, ale díky tomu natahování předtim prostě nefunguje. ()
Zatím jsem viděl jen pár desítek kraťasů, ale tenhle u mě absolutně vede - jen doufám, že se jím můj mozek nenechá inspirovat pro dnešní noc.. ()
Tak to má být, žádný zbytečný lekačky (kromě jedné) žádnej otravnej gore. Prostě jen hustá strašidelná atmosféra, která se stupňuje a stupňuje a konec, kterej vážně není příjemnej. Tohle je umění, lekačku a gore umí udělat každej. ()