Song to Song
Song to Song
Song to Song
Song to Song
Song to Song
Song to Song
Režie:
Terrence MalickScénář:
Terrence MalickKamera:
Emmanuel LubezkiHrají:
Ryan Gosling, Rooney Mara, Michael Fassbender, Cate Blanchett, Natalie Portman, Holly Hunter, Bérénice Marlohe, Val Kilmer, Lykke Li, Olivia Grace Applegate (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Film se odehrává v texaském Austinu a je inspirován tamní rokenrolovou scénou. Sleduje čtyři vzájemně propojené milence, kteří čelí výzvám jak v hudební kariéře, tak v intimním životě. Ve světě poháněném mládím, vášní, chtíčem, drogami a kreativitou se příběh zaměřuje na dvojici, která hledá způsob, jak se vyrovnat s chaosem moderního světa a najít smysl existence. (HBO Max)
(více)Recenze (119)
Komplexná, harmonicky vykreslená paleta pocitov snád všetkých fáz partnerských vzťahov. A keď si pomyslíte, že do vykreslenia vôbec všetkých životných pocitov vo filme chýbajú už iba vzťahy hlavných postáv s rodičmi a nejaké to úmrtie, Malick domaľuje aj tie. K tomu pre dámy romantický Gosling a drsnejší Fassbender (déja vu jeho role zo Shame), a pre pánov živočíšne príťažlivá Portmanka či lezbické iskrenie medzi Bérénice Marlohe a nebudem prezrádzať kým. No neber to! ()
Tenhle film by byl dobrej jedině tehdy, když by těsně po úvodních titulcích následovaly titulky záverečné. Je mně líto, ale s uměleckým i obsahovým záměrem jsem se s tvůrci skutečně nepotkal. Film má, ale i svoje přínosy, například zjistíme, že Natálka navštívila kozího zvětšovače, má sexy nohy na kterých tedy kameraman dost bazíroval. Ale radím jedno vyhni se filmu velikým obloukem !! Jasně přečteš si mainstream herce, dokonce se tady píše i hudební žánr (HA HA ) a pošleš mně i s mou radou do prdele, ale pak si vzpomeneš na zlatá enšpíglova slova, ale to už bude pozdě. ()
Další Malickovo "plynutí", který je všechno jen ne polopatický. Obsazený top herci, časový roviny běží všelijak a postavy si mluví až krypticky a výhradně k sobě. Takže to chce nejen povahu, ale i vhodný rozpoložení. Jsou to zvláštní filmy a záleží, co si tam kdo z vás dosadí. Někoho nadchnou, jinýho znudí, přijdou mu pseudo-art a čistě nahodilý. Já zůstal tak mezi, ale už za ty plážový opičky Goslinga s Fassbenderem to stojí. ()
Ano, je to typický Malickův rukopis, alespoň ve srovnání s filmem " K zázraku". Já jsem se ale tentokrát nedokázala vézt na jeho vlně. Na tenhle film musí mít člověk náladu a být nastavený na vizuální, téměř poetické obrazy, které nám nabízí. Chvíle, kdy jsem byla nadšená se střídaly se zoufalou nudou, ale to je můj problém. Takže dnes žádná sláva, ale možná dám jednou repete a změním hodnocení na plnou nádrž. ()
Vyprázdněná narace filmového postupu má v mém diváckém oku místo (Gerry, Twentynine Palms), ale poslední snímky Malicka nevypovídají záběrů jeho optiky. Filmová poetika nikdy nebyla tak bez rozsahu, významu scén, bez hloubky postav a vztahů, jako v Song to Song. Každá scéna, každý pohyb herce - vyumělkovaný. Herci prakticky nevědí, co hrát, jaký má smysl daná scéna. Scenáristicky bez myšlenky. Lubezki je velký kameraman, jeho záběry na postavy přes slunce jsou nádherný, ale bez hlubšího významu postav, jako například v Tichém světlu od Zabého, nebo v Tenkrát v Anatolii od Tiryakiho. Nevěra, alkohol, falešnost propojená s optikou přírody? To je výpověď Terrence Malicka. Neodpustitelný. [Aff, 2017] ()
Tohle by měli dělat studenti filmu, kteří mají za úkol natočit cvičení na téma "smysl života", i když k tomu nemají co říct a jediný důvod, proč do toho fakt jdou, je zápočet. Jaká je motivace Terrence Malicka, dřív tak střídmého režiséra s mnohaletými pomlkami, najednou blít jedno umění ročně, je mi záhadou. Možná na něj má Lubezki nějaký kompro, tak ho nutí podepisovat mu showreels. Kdyby do toho aspoň nonstop nečetli ty facebookový moudra od Wericha! Z Malicka se pomalu stává "vaše každoroční dávka snobského kýče" skoro po vzoru Woodyho Allena, kdy zakleté trademarky, hvězdné obsazení a neochvějná rutina jejich patlání nahrazují... cokoliv. Jediná škoda, že už to nikoho nezajímá - aspoň by se vůči tomu dalo hezky vymezovat. Ale asi je to lepší než bylo K zázraku. I když jen hádám - nepamatuju si z toho filmu ani záběr. Tohle se mi snad nevykouří z hlavy tak kompletně, třeba si budu pamatovat... že tam hodně svítilo slunce lidem za hlavama? Ach jo... no po předminule asi progres, občas je něco z toho i motivované, tak dám o jednu hvězdu víc. ()
Vždycky jsem si myslela, že mám vcelku ráda artový filmy. Ale buď jsem se mýlila, nebo tohle není artový film, ale jen pytel sraček. ()
Hovna jsou jen sračky. ()
Podmanivá vztahovka, točící se kolem po zážitcích prahnoucí (nevěrnice) dívky. Malick znovu přemýšlivě o citech, tentokrát na pozadí festivalů i v opuštěných luxusních bytech. Meditativní zážitek. Improvizace a nezaměnitelný vizuál. Herecké výkony špičkové. Fassbender znovu ve vrcholné formě. Ovládej peníze, nenech peníze ovládat sebe. ()
"Tohle... Tohle a nic víc..." Mladicky nespoutaná filmová báseň (film-závan; film-řeka; film-vlna) o hledání pevného, neochvějného a stálého v dnešním tekutém a beztížném světě bez iluzí, svědomí a zásad. To pevné a neochvějné (neochvějné jako Sluncem prohřáté tělo žulového dómu Enchanted Rock, symbolického vrcholu oné dětsky čistočisté lásky mezi Faye a BVm, dalších z řady Malickových kormutlivých, po volnosti, výšinách a naplnění bažících poutníků-ptáků) přitom Malick – tak jako ve všech svých předešlých víc-než-filmech – nachází v tom zdánlivě nejprostším a (žel i) nejvíce přezíraném: ve světle lásky, v živoucím nyní přítomného okamžiku a v nenáročném (venkovském) životu v těsném kontaktu se zemí, půdou, oblohou, zvířaty a vším zeleným, pučícím a divoce, tak divoce se pnoucím; nebo jak by řekl sám Malick – v kontaktu se skutečným, zázračným. ()
Malicku, Malicku, proč už to nemáš v malíku? Pevně věřím a doufám, že se filmový poetik Terrence Malick vrátí k vyprávění příběhů. Páč tohle jsou naprosto nedivácké filmy, které už si publikum získávají velmi obtížně. Jeho filmy rozhodně není snadné mít rád, obzvlášť v posledních letech, kdy o opravdovosti a hloubce vztahů mezi postavami můžeme silně pochybovat. Možná ty neuvěřitelně dlouhé tvůrčí pauzy byly k něčemu dobré (pak vznikne zbožňovaný kus typu Tenká červená linie). Hluboce rozjímavý tvůrce nás minule zavedl do znudění moderního jedince, jeho vnitřní rozpolcenosti, kdy nás čekalo mnoho obrazové rozkoše, stejně jako mnoho nudy. Kameraman Emmanuel Lubezki je skvostný i tentokrát, netuším, zda on nebo herci skutečně chápali režisérovu vizi, ale v jeho (i hereckém) případě je to dokonalost sama. Jenže každá hra musí mít určitá pravidla. Za mě „lepší“ než předchozí Knight of Cups, ale příště prosím partnerské vztahy v nějakém uchopitelnějším provedení. PS: Natalie výtečně živočišná. ()
Byly doby, kdy jsem Terrence Malicka bezmezně uctívala. Považovala jsem ho za naprosto unikátního tvůrce, který na mě dokázal přenést takové emoce jako máloco. Postupně se mi však Terrence začal vzdalovat a já mu přestala rozumět. Knight of Cups jsem stále nebyla schopná dokoukat. Song to Song by se dalo říct, že je Malickův návrat ke klasické filmové koncepci a bez debat se jedná o jeho divácky nejpřístupnější film za poslední roky. Film má jasně definovaný žánr, úvod, zápletku a vyvrcholení s pointou. Opět místo dlouhých dialogů Malick vypráví pomocí obrazů, doteků a vnitřních monologů. Song to Song je zajímavý film, ale divák musí zcela přistoupit na tak specificky Malickův styl, jinak pro něho ty dvě hodiny můžou být doslova ubíjející. Mi se bohužel potvrdilo, že tento tvůrce se mi emočně zcela vzdálil, ale jeho starší díla (včetně Stromu života) budu stále považovat za mistrovská díla. ()
Malick ako jeden z mála dnešných režisérov ešte chápe, čo je to filmové umenie. Literatúra udivuje človeka slovom, hudba zvukom, film obrazom. Hejteri budú hejtovať, karavána ide ale ďalej. Toľkokrát som rozmýšľala nad tým, že hudba mi veľakrát doslova zachránila život. Práve pre vyššie spomínané delenie mám najradšej hudbu inštrumentálnu, pretože to je tá skutočná sila zbavená akýchkoľvek posolstiev. Na tie predsa slúži poézia a próza. Miešanie hudby s filmom ale akceptovať môžem, hlavne v tej podobe, v akej ju podáva Majster. ()
Najlepší Malick od Stromu života ()
Prakticky můžu překopírovat svůj komentář k minulé Malickovce Knight of Cups. PS: Těším se že v příštím Malickově filmu nebude účinkovat žádný můj oblíbenec a já tedy jeho další festivalovku můžu vynechat :) 30% ()
Tu kameru budete nejspíš nenávidět a na Malickovo umění zapomeňte, je to bezduché, ale sakra dobře obsazené.. ()
Rozhodne stráviteľnejšie než Knight of Cups, mj. vďaka ucelenejšiemu príbehu a zasadeniu do prostredia hudobného priemyslu. Stále však ide o podobne povrchnú, vyprázdnenú meditáciu, postrádajúcu opojnú spiritualitu a emocionálnu komplexnosť Malickových starších filmov. Niečo ako dizajnérske produkty z pásovej výroby, u ktorých sa niekto pokúša o napodobnenie exponátov z MOMA. Dúfam, že sú A Hidden Life a nadchádzajúce The Way of the Wind znakom konca tejto kapitoly režisérovej tvorby. ()
Film opäť z toho vesmíru, kde stavajú stromy života. Zatiaľ s najkrajším castingom a najlepším VA soundtrackom. A keďže horrible je človek povrchný, stačia mu nedokonalosti v pokožke Rooney Mara a jamovanie s Patti Smith. A že film o emóciách z vás žiadne nedostane a celé je to chladné jak reklama na vložky? No tak to býva, pri pohľade zvonku. Odpady chápem. Život za každú cenu. ()
Musím se pochlubit, že jsem asi po 3 minutách poznal, kdo má na svědomí kameru. Lubezki je v této kategorii prozatím nedostižitelný, a pokud se nebudu věnovat kameře já, tak bude pravděpodobně nedostižitelný navždy. Terrence Malick tvoří filmy s jedinečným rukopisem a tato kamera jeho filmu sedla jako facka na tvář nadrženého puberťáka. Film ovládla takřka až snová atmosféra. Moc se nemluví. Děj je divákům servírován prostřednictvím uměleckých záběrů a myšlenek zúčastněných. Film se soustředí na vykreslení partnerských vztahů mezi postavami a jde v tomto ohledu velmi do hloubky. Vykreslení je to natolik komplexní, že se ve filmu alespoň na okamžik najde každý. Jediná moje výtka směřuje k přestřelené stopáži. Výrazné pokrácení by prospělo samotnému filmu i divákům. Přeci jen se to celé nese v tom samém duchu s absencí nějakých momentů, které by měli potenciál diváky uhýčkané ke spánku nějakým způsobem probudit. Ve druhé polovině jsem neustále ztrácel pozornost. Závěrem musím pochválit všechny zúčastněné herce a herečky. Zejména duo Gosling Fassbender určitě nenechalo jediné kalhotky suché. ()
Prvá hodina ma fakt bavila. Veď čo viac ako Lubezkeho kamera, dvaja fešáci, nezbedná Rooney Mara a poetické zábery (Portmanku ani nespomínam, pretože vo filme hrala bohužiaľ asi tak desať minút, nedajte sa zmiasť "hlavným" obsadením). To, že film nemá prakticky žiadny dej a že skáče z jedného cez druhé by mi ani nevadilo. Keď som však ani po hodine u postáv nezaznamenala absolútne žiadny vývoj a že Rooney neustále len smoklila, hneď ako sa jej opäť začalo krčiť čelo, modlila som sa, aby opäť neplakala, lebo by som to už snáď neustála ani ja. Zo zúfalstva. A to som sa na Song to Song fakt tešila. Videné na Art Film Fest 2017 ()
Související novinky
Christian Bale najde cokoliv
Batmanovská štafeta je předána a Christian Bale (Temný rytíř) se opět vrhá na menší filmy. Britský herec už má za sebou Knight of Cups a Weightless od nevypočitatelného Terrence Malicka (Strom života… (více)