Gjakuten saiban

Je jasné, že "Ace Attorney" vznikl jako dojná kráva vytěžující popularitu své videoherní předlohy, ale v čem tato obliba spočívá, je z adaptace velmi těžké poznat. Základní koncept ještě lze ocenit: mangatě afektované pojetí soudních dramat dobře odhaluje schematičnost a naivitu svého výchozího žánru. Ale jedna věc je si koncept přečíst a něco zcela jiného je dvě a čtvrt hodiny sledovat zcela nesmyslný a nezajímavý soudní proces, jehož řešení je už od samého začátku jasné, takže celá ta hromada schematicky vyjevovaných zvratů vůbec nefunguje, jak by měla. Jelikož je vyprávění travestie, tak divák sleduje obyčejné soudní drama se vším všudy, jen postavy mají kostýmy a účesy věrné znakovité manga stylizaci a všichni afektovaně přehrávají. Pokud to někomu k pobavení stačí, budiž mu to přáno, ale přiznejme si, že je to hodně málo a že se to po pár minutách okouoká. Na to, aby byl "Ace Attorney" zábavný, je v něm zoufale málo opravdového humoru. Je pravda, že film je nejen z hlediska výpravy a kostýmů, ale také střihu a kamery ryze komiksový, ale to není nic nového, a už vůbec ne pro Miikeho. Naopak je smutné vidět, jak se z Miikeho čím dál tím víc stává pouze velmi dobrý řemeslník. To on sice byl vždycky, ale dříve měl větší tvůrčí volnost a evidentně pracoval s podnětnějšími scénáři (ať už ve smyslu, že byly dobré nebo naprosto zoufalé). Sice i zde se najde pár sekvencí, které stvrzují režisérovu inscenační bravuru a nápaditost, ale příznačně působí jako vystřižené z jiného filmu (nečekaně působivá sekvence odhalení sebevraždy). (11.02.2012)

Při hraní původního Phoenixe Wrighta, logické adventury s hromadou textů a téměř bez animací, s praštěným příběhem a ujetýma postavičkama, bych nikdy nečekal že se podle ní někdo rozhodne natočit film. A přesto se do něčeho takového někdo pustil a není divu že zrovna podivín Takashi Miike. Asi i díky tomu si film zachovává ujetou atmosféru, všechny postavy své velmi charakteristické účesy a až na určité drobnosti následuje události herní předlohy (Ačkoliv jen její druhou polovinu, první dva případy, s Larry Butzem a Steel Samuraiem, jsou jen krátce zmíněny během úvodních pěti minut.). A stejně jako hra tak dokáže i přes svojí ukrutnou délku a to, že se více než polovina odehrává u nečeho tak nudného jako je soud, spolehlivě bavit. Pro mě asi zatím nejlepší herní adaptace (Advent Children beru za přímé pokračování hry) a vůbec by nevadilo, kdyby se Miike pustil do dalšího dílu, nebo ještě lépe do nějaké jiné z mých oblíbených japonských her. (16.12.2012)

Takashi Miike předvádí něco, co by od něj fanoušci chtiví brutalit možná nečekali. Do anime stylizovaný film, který vychází z videohry pro Gameboy a zachovává si její aspekty, jako třeba šílené účesy, výborné technologické a sci-fi prvky a další skutečnosti, ale s tím, že se jedná zároveň o dobré soudní drama, které má místy docela drive a zajímavou zápletku. A není to vůbec krvavé, ale naopak mainstreamové. (26.05.2015)

Jelikož mám sérii čerstvě za sebou dohranou...Většina filmu se tak nějak drží předlohy, ale... Je tam spousta odchylek, protože se snažili do dvouhodinového filmu naroubovat cca 4 případy. Pak už to haprovalo, chyběli komické hlášky ze hry....No a detektiv Gumshoe - Toho sem si představoval jinak :) Ono vlastně všechny postavy byli trošku jiné.... (02.09.2023)

Je to hodně dlouhý film, vážně dlouhý. Ale tak nějak tam nebylo moc chvil, kdy bych se opravdu nudila, kdy jsem musela koukat po všem, co kde lítá. Je sice fakt, že tam pár slabších chvilek, bez kterých by se film obešel, bylo, ale naštěstí nebyly nijak protahované. Není to film, kde by zápletka byla tajemná, divák do poslední chvíle netušil, kdo to byl, kdepak. Je to průhledné jako okno po jarním úklidu. Jenomže ono to zase tak nevadí, protože je to zasazené ve velmi zajímavém prostředí, kde všichni nosí směšné kostýmy, i jejich gesta jsou přehnaná, jako by zrovna vyskočily ze hry. To obzvláštňuje jinak velmi prostý příběh, který je velmi nedostatečný pro takovou stopáž. Hudba nebyla špatná, ale nakonec mi v paměti zůstala jen závěrečná píseň. Není to špatný film, na konci ve vás dokonce zanechá i úsměv, naučíte se říct japonsky „námitka“. Slabý scénář, dobré herecké výkony, skvělé prostředí. Nechce se vám absolutně přemýšlet, ale svého IQ si vážíte ještě natolik, abyste se koukali na Růžovku? Zkuste tenhle film. P.S.: Zdálo se mi to, nebo vážně detektiv Itonokogiri odkazoval na Aošimu? Stejný kabát i některé pózy… (19.05.2014)