Reklama

Reklama

Desetiletý kartograf tajně opustí rodinný ranč v Montaně, kde žije se svým tátou kovbojem a mámou vědkyní, a cestuje napříč zemí na nákladním vlaku, aby si ve Smithsonianském Institutu převzal ocenění. (Filmbox)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (35)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Úžasná věc na vodních kapkách je, že si vždy vyberou cestu nejmenšího odporu. S lidmi je to právě naopak.“      . . .       Jeunetův náhled do dětské duše plné fantazie je trochu jiný, než na jaký jsem zvyklý třeba u Kachyňových filmů. Má daleko modernější styl i v oblasti formální stránky, která zachází i do animací a jiných vizuálních efektů, hýří naplno pestrými barvami, ale určitě mě baví svou něžnou hravostí. Takový je i samotný příběh o klukovi zvaném T. S., který v sobě našel kousek odvážného dobrodruha i zapáleného vědce a se svou sbírkou poznatků v hlavě a další sbírkou pokladů v kufříku se vydává na svou jedinečnou cestu vlakem. Trochu mě zamrzelo, když se tohle nápadité road movie z kanadsko-francouzské koprodukce nevyhlo v poslední třetině typickému hollywoodskému sentimentu a ve chvíli Spivetova projevu se snažilo až příliš cíleně dojat diváky za účasti vědeckého sympozia slzícího nad rodinnou tragedií. Ještě více mě zklamalo, když se pak dosavadní příběh najednou vydal až příliš předvídatelným a stokrát obehraným směrem v prostředí zkaženého showbiznisu (včetně typicky šablonovitě negativní postavy kariéristické „manažérky“). Jako náročnější divák jsem zůstal ke konci i přes celkovou spokojenost lehce zklamán, ale jako moderní film pro děti a mládež, který využívá originální road-movie prvek, atraktivní vizuální provedení, ale současně jde v příběhu nápaditě ve stopách klasické dětské tvorby, rozhodně oceňuji. Ta kvalita a invence osobité tvůrčí poetiky zde rozhodně je, což potvrdí nakonec nejen nápadité závěrečné titulky. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Každý film Jeana-Pierre Jeuneta bych poznal originálně pojatým vyprávěním, technikou i atmosférou. U snímku The Young and Prodigious T.S. Spivet bych však měl s tímto poznáním jisté problémy. Ano i tento film má svá Jeunetovská specifika, která u jiných filmů nevidíme. Ovšem oproti jeho předchozím snímkům jich zde není tolik. Tím však toto dobrodružné drama nesnižuji. Děj je umě a melancholicky vyprávěn. Hlavní i vedlejší postavy hrají výborně a na kameru je vždy radost pohledět. Úžasné putování T.S.Spiveta u mě nebude tím nejlepším Pierrovým filmem (tím nadále jsou Příliš dlouhé zásnuby) zůstane však snímkem, který je i tak kvalitně nadprůměrný. 75% ()

Reklama

Dont 

všechny recenze uživatele

Škoda, že v některých momentech na kolejích film ztrácí dech a chvíli mu trvá, než se zase nadechne. Celkově je to ale vydařené dobrodružství, přispívá k tomu povedený závěr filmu a velmi pěkný vizuál snímku. Co mě potěšilo asi úplně nejvíc, je Helena Bonham Carter, která nejenom, že přirozeným výkonem potvrdila svoji hereckou extratřídu, ale naznačila obrovský potenciál v roli matky, rád bych ji v podobných rolích viděl častěji. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Nechybí tomu jeunetovské „úlety“ á la Amelie z Montmartru, ale příběh samotný je hrozně jednoduchý, prostě je to jen trochu zvláštní dětský film, jako by jej natočila Plívová-Šimková společně s Robertem Rodriguezem. Takoví Spy Kids bez špionů a s jediným vynálezem perpetua mobile. A samozřejmě poselství nakonec, rodina je vše, i když ji kvůli vědeckému úspěchu zapřete. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Rodina je víc než věda, úspěch, televizní proslulost, sláva, společenské ocenění... Amélie jr. kouzelně cestuje napříč Amerikou... Jean-Pierre Jeunet svým významem už dávno přerostl kontext evropského filmu a tak dalším logickým a očekávatelným krokem bylo nakročení z pozice suveréna frankofonního prostředí do globálního anglofonního světa. Jeunet ovšem svůj odchod ,,do Hollywoodu" provedl naprosto osobitě a po svém - nekývl na žádnou nabídku hollywoodské produkce (ostatně už si tím prošel v sérii o Vetřelcovi a zjevně to pro něj umělecky byla slepá ulička) a jen transponoval svůj manýristický tvůrčí styl na americké reálie v osobité filmové adaptaci známé knihy Reifa Larsena. Je zajímavé, že přesunem do Ameriky se optika jeho filmu přiblížila jinému solitérovi autorského rukopisu, totiž Wesu Andersonovi, T.S. Spivet se svou poetikou tolik podobá svérázu dětské komedie Až vyjde měsíc... Stejný klíč - snaha do posledního šroubku rozebrat a znovu po svém složit svět dětství. U Jeuneta v magicky barevných vrstvách humoru a žalu překypujícího sentimentem vůči modernímu světu, v magické síle vizuálního vyprávění. Jednoduchý až prostý příběh, který je ovšem v Jeunetově podání pastvou pro oči... ()

Galerie (51)

Zajímavosti (3)

  • Pes Tapioca je pojmenován po jedné z produkčních společností, jež se na filmu podílela. (Kubaaa97)

Reklama

Reklama