Avgust. Vosmogo

,,JÁ NESMÍM UMŘÍT. MÁM TAM SYNA!....“ /// Nejdřív to vypadá jako film pro děcka. Pak jako píčovina. Pak jako válečnej film. A pak, pak ... jsem se poprvý poblil... ale popořadě. Tyoma je malčik, kterej naplnil svoji bujarou představivost roboty. (Demonstrace filmové síly ruskýho filmu. Působivé. Až to uvidí Michael Bay - závistí si urve deceptiona!) Pak je tu paní, co vyráží Tyomu hledat, protože.... no prostě ocitne se uprostřed války tam v Jižní Osetii. Chová se jak z lacinýho hororu (teda jako kráva), ale co, když hledáte svý děcko, zřejmě jednáte iracionálně. Pak ta válka: to není problém! Rusáci to uměj. Scény jak z Mogadishu sleduju se zájmem (da da, ruskoj saldat charašoj saldat. I když se někdy posere....) A teď co mě sere: jde o DALŠÍ propagandistickej snímek. Nechci bejt manipulován a proto se zřejmě nedostavujou pražádný emoce. Kdo je ten hodnej není třeba rozebírat (a dost bych se divil, kdyby to nedopadlo jako v pohádce). Ale ta největší zhovadilost se dostavuje v ,,akčním“ finále. Kseniya (sem říkal, jako v pohádce...) překonává posledních 5 km. Nejnebezpečnějších 5 km na světě a právem si zasluhuje, aby jí ,,báječná“ skupina Lunetic věnovala svůj slavný song. Zhovadilost se zajímavejma omakžikama, kterou dokurvili dementi. Takže – válka ANO. To ostatní? Lunetic! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesouhlasím s Gruzínci. 2.) Tank mi před vočima rozšlehal tátu. A bábu. A dědu. 3.) Thx za titule ,,OverLord“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (22.06.2012)

Keď som videl, že to bude nejaký moderný ruský film o robotoch, hneď som si pomyslel na Transformers, toto však bolo iné. Roboty vznikali vo fantázii malého chlapca a prostredníctvom nich sa vyrovnával s prekážkami osudu, je to typická psychologická ukážka, vo vojnových filmoch to bolo niečo nové, iné a páčilo sa mi to. To, že je hlavnou hrdinkou žena mi neprekáža, kedže všade preferujú ako Herkulesov len mužov, ale na ženy sa zabúda a obzvlášť v Rusku sa ženy stávali vo vojnách nedobrovoľnými hrdinkami, jej herecký výkon mi nepripadal šialene hysterický, ako to býva často v amerických filmoch, ale skôr reálny a výborný. Boje boli veľmi realistické, mnohé slávne americké filmy nemajú v sebe tak kvalitné boje. Jediné, čo sa mi nepáčilo, bolo ako jednoducho zničili zoradené jednotky Gruzíncov, ale inak dosť vierohodný film, kedže spočiatku dostávali aj Rusi "na frak". Útoky na civilistov boli možno trochu prehnané, napríklad zabitie chlapcovej rodiny, ale v tej vojne sa vyskytli aj takéto útoky na civilistov a bolo by trestuhodné to vynechať, spomeniem len útok Gruzínska na odštiepenecký región Južné Osetsko, ktoré proti Gruzíncom nemalo žiadnu šancu a tiež na Rusov tam, takže protiútok Rusov je jasný. Nepatrím medzi tých, ktorý by uverili tej lacnej prozápadnej a proNATO propagande, ktorá vtedy prebiehala, dokonca aj spätne mi to príde zvrátené, ako keď som tú propagandu videl v plátkoch ako SME, Nový Čas, ale zdá sa, že veľa ľudí práve tú propagandu zjedlo aj s navijakom a posilnený svojou protiruskou nenávisťou, hodnotia každý ruský film na túto tému ako propagandu a tento tak z 90% nepôsobil. Je pochopiteľné, že Rusi chceli na túto tému natočiť film aj keď ja som trochu háklivý na tie hrdinské filmy o vojne a záchrane detí, či už sa to týka akejkoľvek vojny alebo holokaustu, ale toto bolo v pohode napriek tomu, že hlavná hrdinka opäť prežila možno o niečo viac, ako by to bolo možné. 15.08.2013 - Uvedomujem si, že Rusi natočili omnoho lepšie filmy, aj čo sa týka vojny a svojho času na mňa toto asi priveľmi zapôsobilo a dal som tomu prehnané hodnotenie, napriek mnohým šialenostiam, ktoré sa podarili prežiť hlavnej postave. Miestami to vyznieva ozaj naivne a smiešne, takže svoje hodnotenie upravujem na 3 hviezdy. (09.07.2012)

Je to veľmi dobrý vojnový film z ruskej produkcie. Má výborný príbeh o žene, ktorá pošle svojho malého syna za jeho otcom, vojakom, ktorý žije na hraniciach štátu, ale keď vypukne vojna a syn zostane na obsadenom území, jeho matka urobí všetko preto, aby ho získala späť. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce úplný úvod vo fantasy štýle ma takmer až vydesil, ale našťastie to hneď prejde do reality a začne sa bezproblémové zoznamovanie so všetkými dôležitými postavami a vzťahmi medzi nimi, ale skutočne sa to rozbehne po polhodinke, kedy film získa skvelé tempo a udržuje si správnu tajomnosť a napätie a druhá polovica je už prvotriedny vojnový film so všetkým, čo k tomu patrí, tu sa stále niečo deje, na odvahu matky, ktorá sa nezastaví pred ničím sa skvelo pozerá a veľmi sa mi páči aj prístup rozličných vojakov k nej, ktorí sa postupne menia. A čo sa týka tých fantasy prvkov, ktorých som sa bál, tak majú len minimum priestoru, ale nakoniec ani nie sú zlé, pre fungovanie filmu nemajú prakticky žiadny význam, ale občas ponúknu príjemné oživenie. Akcie je tu plno a je perfektná. Treba si na ňu počkať, ale aj prvá polovica obsahuje viacero zaujímavých a pomerne originálnych scén, druhá je už prakticky jedna dlhá bojová scéna, kde môžem jedine vytknúť, že podobné bojové situácie sa už vidieť dali, takže originalitou to moc nevyniká a nepôsobí to ani až tak drsne, v celom filme sa nenájde ani jedna krvavá scéna, ale to sú skutočne tie jediné mierne mínusy, inak je tu akcia vynikajúco natočená, či už zábery zblízka v realistickom štýle alebo aj plno skvelých veľkolepých záberov, obsahovo zaujímavá, poteší množstvo nasadených vojakov, bojovej techniky a plno explózií, tu si dali tvorcovia skutočne záležať a poteší aj niekoľko zaujímavých prvkov, zaujalo ma hlavne počítanie času nabíjania tanku. Tu sa ani nedá vybrať to najlepšie, všetka akcia stojí za to a aj tých pár sci-fi prvkov dokáže zaujať. A skvelo vyriešené je aj zapojenie ženskej postavy do akcie, tohto som sa mierne obával, ale vždy je to podané uveriteľne, kde ona nič výnimočné nerobí, snaží sa len prežiť v centre diania. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetci sú mi neznámi, ale je tu plno zaujímavých a dobre zahraných postáv, či už matka alebo viacero zaujímavých vojakov. Réžia a technická stránka sú perfektné, tu sa nedá nič vytknúť a rozpočet bol viditeľne veľký. Tak tomuto hovorím prekvapenie, o tomto filme som vôbec nevedel a jeho obal je skutočne odradzujúci, ale komentáre ma zaujali a rozhodne to stojí za to, najlepší vojnový film za posledné roky, ktorý nemá žiadnu podpriemernú a ani priemernú stránku. Zatiaľ plné hodnotenie nedávam, viacero prvkov by sa dalo vylepšiť, ale neprekvapilo by ma, keby som po druhom pozretí hodnotil ešte lepšie. 82% (10.06.2012)

Nijak tomu filmu nezazlívám otevřeně agitační podtón, protože ten pro svou zjevnost může těžko někoho zmanipulovat. Celý Avgust. Vosmogo ostatně už svou přepáleně pestrobarevnou mizanscénou dává jasně najevo, že zachycuje svět prohnaný přes čočky bujaré fantazie a nikoli takový, jaký je i ve skutečnosti. Až na pár scén s roboty, které si představuje malý Tomya (přičemž tento prvek nemá ve filmu vlastně žádné využití a pouze ospravedlňuje trikařské exhibice), ovšem tento náhled nevychází z hlediska postav, ale z přístupu tvůrců. Nerealisticky a absurdně působí už jen vztah mezi Xénií a jejím milencem, kteří z ničeho nic začnou objevovat své charakterové vady, jako by se snad předtím ani neznali. Ještě neuvěřitelnější je pak sekvence, kdy Xénie přes vědomí napjaté politické situace pošle svého syna do Osetie, aby jí pak k hysterčení a snaze dostat Tomya za každou cenu zpět stačilo matčino prohlášení "bude tam válka, podívej se na internet". Scéna útoku na autobus, při němž výbuch roztrhá kabinu, ale nepřetrhne tažné lano, pak už bezpečně patří do zlaté síně filmových WTF. Čekal jsem, že se alespoň pobavím u těch vychvalovaných válečných scén, ale i ony těží spíše z kvalitních (na nehollywoodskou produkci) efektů, než z nějakého filmařského umu. (28.02.2013)

Skloubení dvou poloh v jednom filmu. Jednu tvoří tak trochu dojemnej příběh matky hledající syna ve válkou zmítané Osetii, v druhý seriózně se tvářící vojenská akce včetně prostřihů na prezidenta Ruské federace. Uh. No, nemůžu říct, že by to úplně fungovalo, měli točit buď jedno nebo druhý. Film má dost kolísavou úroveň, obsahuje scény, které vyvolávají cynický úšklebek (jako když matinka projíždí na plnej knedlík krzevá postavení gruzínské armády), naproti tomu jiné jsou nabité prvotřídní akcí. Přiznávám, že až do konce jsem nevěděl, jak se k filmu vlastně postavit. Na jedný straně prvotřídní technická stránka, civilní herecký projevy a uvěřitelnější emoce (mě prostě evropskej styl podávání emocí sedí víc než zámořskej), kalach je prostě sympatičtější zbraň než M16 a na hlavní hrdinku se příjemně kouká, je docela odhodlaná a přitom pořád ženská. Na druhý straně pár za vlasy notně přitaženejch scén a nemálo čistě proruského pohledu na věc. Nakonec rozhodnutí zachránila scéna s gruzínským vojákem na konci, kdy i nepřítel dostane lidštější tvář než je u podobnýho typu filmu obvyklý. Výsledek jsou čtyři, ale uznávám, že docela problematický a plně pochopim, když někdo dá hodnocení výrazně nižší (samozřejmě z rozumnejch, ne emotivních důvodů jako někteří, kteří pořád mají pocit, že Rusové maj bejt vždy temná strana síly bez ohledu na realitu). (12.06.2012)