13. revír

Děj Třináctého revíru je jak se patří překombinovaný a trochu nešťastně prvorepublikově patetický. Mezi detektivy a galérku to slušňácké vyjadřování nepasuje. Tím přiznávám, že hodnocení trochu nadsazuju. Ale je to hlavně kvůli mému radostnému překvapení, že film noir měl ohlas i tady v Československu. Nedokážu si sice představit, jak se Frič k těmhle filmům dostal (muselo to být v krátké poválečné době), ale vliv je jasně patrný. (19.01.2011)

Začátek je dokonalý - rozehrání partie, rozhození rolí, civilní pojetí postav, dobře vykreslená periferie, zajímavě zamotaná záhada. Ale posléze mi přišlo, že se přece jen některé postavy chovají divně, a i když Dana Medřická hraje Frony skvěle, přece jen jsem její postavu od určité chvíle přestával chápat. Protože sice věděla, co se děje, ale tvrdohlavě to chtěla řešit sama, i když viděla, jak se jí to vymyká z ruky. Docela by mě zajímalo, jak by se s touto rolí popasovala třeba Nataša Gollová, vážně. A stejně tak policisté - šéf oddělení vlastně má pravdu, že by stačilo udělat razii v hospodě a tu pořádně prohlédnout - a pak by jistě objevili i skrýš ve sklepě. Ale revírník Čadek je jiného názoru a pořád chce věci řešit co nejzdlouhavěji. Navíc není moc bystrý - když divák už půl hodiny tuší, kde je mladý Karta, ale inspektor je furt za blbce, je to na pováženou. Navíc si nejsem jistý, že mi v příběhu vše hraje - třeba hostinská se ptá Frony, kde je Kočka, přitom by měla vědět, co se té noci stalo. Když pak pomáhá se schovkami. Film je vlastně zajímavý i tím, že nikdy neuvidíme tvář Kočky. A objeví se tu i pár vtípků, které příběh odlehčí, což mě potěšilo ("tak si mějte psa, ale Kočka to není".) (07.04.2019)

Při sledování jsem se nemohl zbavit všudypřítomného pocitu, že se Jaroslav Marvan zpola pohybuje v komediálně laděné póze, která příliš neladí s noirovým pojetím. Děj, točící se okolo zinkové rakve čínského obchodníka, nepřipouští žádné matení diváka, neboť ústy hlavního hrdiny jsou všechny události komentovány (někdy zbytečně i ty zjevné), je rovněž příjemné pohybovat se v českých reáliích. V neposlední řadě je třeba ocenit i samotný pokus natočit u nás noirový krimi film, pojatý Fričem po česku, v tom dobrém slova smyslu. (22.01.2014)

Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše. (14.06.2017)

Jediný český noir. V americké podobě mám tento žánr velmi rád a nemůžu říci, že tento český unikát by byl tak špatný. Slušné prostředí, dobré herecké výkony (zejména Marvan i Medřická, ale Baarovou bych tam viděl raději), spousta záměn, ale co je škoda, že jen v rámci dialogů. Vše se děje jaksi jen někde a jinde se o tom mluví, žádná akce. A i přestože jinak nemám filmu moc co vytknout, půjdu nerad s hodnocením dolů. Moc se mě to nedotklo. 65% (01.10.2008)