Jiroovy vysněné sushi

Dnes som si práve po dlhšom čase spravila sushi, takže vhodnejší film som si nemohla vybrať. Dokument okrem lásky k tomuto pokrmu, výrobe ktorého podriaďuje Jiro všetky aspekty svojho života, vrátane toho rodinného (tomu je ponechaný len malý priestor) slúži na všeobecnejšej rovine tiež ako podnetný príklad do témy o vzťahu majstra a učňov. Skúsený food critic povie, že počas prvého roka, kedy Michelin podnik navštívil, sushi spravil Jirov syn. Zároveň sa Jiro samotný s humorom vyjadrí, že zákazníci si stále zrejme myslia, že sushi robí on, pričom 95% prípravy má na svedomí ním svedomito vycvičený tím. A napriek tomu, ako sa vyjadrí jeho bývalý žiak, po jeho smrti zrejme stratia niekdajšiu slávu. Príklad dôležitosti, akú spoločnosť prisudzuje nenapodobiteľnej individualite umelca a jeho "podpisu". Oceniteľné je zobrazenie celého procesu výroby (od výberu tej správnej ryby a ryže od rovnakých a overených dodávateľov) až po personalizované servírovanie zákazníkom. Filozofia Jira: robiť každý deň to isté rovnakým spôsobom a zároveň svoje postupy neustále reflektovať; tradícia a inovácia. (02.08.2018)

Člověk se ve své branži stane úspěšným, pokud ji zasvětí celý svůj život. Tohle málokdo dokáže. Samotný talent se hodí, ale není samozřejmě zárukou úspěchu. Pracovní morálka Japonců se pohybuje úplně v jiných dimenzích, než je to obvyklé. Pracovní morálka Jira je ještě nad ní. Aby byl člověk ve svém oboru nejlepší musí se neustále zdokonalovat. Milovníkům sushi mohu zaručit, že po zhlédnutí tohoto dokumentu budou milovníci ještě intenzivnější. Velmi oceňuji nevtíravou formu, která je ryze japonská. Vše doplňuje pěkná hudba a rozhovory, ve kterých se nikdo nesnaží někoho přechvalovat. Divák nakoukne, odkud se v takové nóbl restauraci berou jednotlivé suroviny. Od všech mořských potvor až po rýži. Lehce je mu nastíněn i zajímavý a precizní proces výroby. Samozřejmě za kvalitu se náležitě platí, a proto si večeři v této restauraci může dovolit jen několik vyvolených. Ale jakožto občasný pojídač sushi zcela odlišné kvality nepopírám, že bych si nedal. (15.03.2015)

Prijdete do nenapadne putyky zapadle nekde v utrobach Tokijskeho metra, maly podnik jen asi pro 10 lidi, objednate si na baru sushi, protoze tam stejne vesmes nic jineho nemaji, stary japonec vam pred ocima uhnaca malou hroudu ryze, na kterou pak placne slice syroveho masa z nejake ryby, potre to steteckem namocenym buhvi do ceho a voila, behem chvilky je vase vecere hotova, vezmete hulky, strcite si to veledilo do pusy, zacnete kousat, u toho si vas v tesne blizkosti stale vehementne prohlizi ten stary japonec jak vam smakuje, celi nervozni spolknete, reknete s usmevem hai, abyste neurazili a hotovo. A za tuhle sushi paradu zaplatite minimalne 30 000 yenu, tedy cca 6000,-Kc a to skutecne jen minimalne za naprosty zaklad. Pokud budete mlsni a objednate si treba sushi s chobotnici, kterou tam desitky let trenovani ucni musi pred pripravou hodiny masirovat aby nebyla gumova, tak se prohnete jeste mnohem vic. Proc? Protoze tohle sushi neni jen tak obycejne, tohle sushi je pripravene nejlepsim sushi makerem na svete Jiro Ono, o kterem je tento vesmes biograficky dokument se zamerenim na co jineho, nez na sushi. Je to hodne o zarputile japonske nature, az spiritualni cestou na vrchol hory, Jiro Ono poslednich 70 let nedela nic jineho nez Sushi, konicky? dalsi aspekty zivota? nezajem, jedina o co jde je delat nejlepsi sushi, kdy se stale zlepsujete i po desitkach let pracujete na technice a dovadite k dokonalosti ty nejmensi detaily. Kdyz do dane restaurace najmou noveho pracovnika, prvnich 10 let se pouze spiritualne a manualne pripravuje tvorbou vajicek, nez ho vubec pusti do procesu sushi vyroby. V tomhle ohledu je to fakt masakr a vazne by me zajimalo jestli je to sushi ve finale skutecne tak bozske a tak genialni, ze neco podobneho si jinde proste nedate. Myslim, ze po shlednuti tohoto dokumentu si spousta lidi fakt zaleti do Tokia na Jirovo sushi, protoze dokument funguje i jako fantasticke promo, ja sushi nijak zvlast nezeru, ale tohle bych mozna i za ty desitky tisic zkusil. Na druhe strane jidlo jako jidlo, jednalo by se skutecne o labuznicky zazitek na cely zivot? Dalsi zasadni element, kteremu se dokument venuje je proces tvorby vcetne dulezitosti vyberu surovin a tedy i nakupu kvalitnich ryb na ktere se poradaji skoro az ritualni aukce, je preci dulezite vybrat toho jednoznacne nejlepsiho tunaka ze vsech tunaku. Zacne to brousit do problemu extenzivniho rybareni v Japonsku, lovi se jak o zivot a jednotlive druhy ryb postupne mizi, ryby, ktere jeste pred par lety byly standardni soucasti menu uz byly komplet vyloveny a za chvili v morich nic nezbude, pak nebude ani zadne sushi. Je nutne zavest regulace, nelovit mlade ryby atd., ale sileni japonci lovi komplet vsechno, vcetne delfinu, ze kterych ani neni kvalitni maso, stejne to vrazdi ve velkem, viz. skvely dokument The Cove (2009). Jak rika Jiro, az diky extenzivnimu lovu vymre napr. tunak, bude za nej nejaka nahrada? Zrejme ne. Kazdopadne skvely dokument. 8/10 (21.12.2014)

Jestli někdo dennodenně praktikuje tu samou práci už sedmdesát let a stále hledá nové postupy a rozhodně se necítí jako staré železo, bude to v devíti z deseti případů Japonec. Dokument o jídle nebyl nikdy tak zajímavý, tak inspirující. Je v tom cítit kus opravdové poezie, když vidíte přípravu od A do Z a rozhodně to i změní váš pohled na to jídlo, které si většina našinců představí jako "ty černé čtverečky". A co víc, ten člověk ve věku, kdy většina Čechů, pokud nejsou pod drnem tak nervózně přešlapují každý čtvrtek před Kauflandem a cestou domů se staví pro své kýble léků, tenhle člověk podává životní moudra s tou typicky asijskou poetikou. (01.03.2015)

Jeden z nejlepších dokumentů, co jsem kdy viděl. Krásná, jemná a citlivá kamera, zároveň ale nic stylizovaného a vše točeno v podstatě z ruky nebo steadicamu. Umění tvorby sushi a přístupu Jira k zákazníkům a gastronomii celkově jsou úplně někde jinde a nic podobného v ČR ani vzdáleně nelze zažít, i když i u nás je spousta skvělých restaurací. Není to ani tak o Jirově přístupu k vaření, jako spíš k životu. Ve snímku slyšíme spoustu moudrých slov, Jiro vede lidi kolem sebe pevnou rukou a nesnese kompromisy. Své práci obětoval celý život. A ani nevadí, že jde svým způsobem o povrchní dílo, jelikož není prostor pro detailnější analýzu Jirova charakteru a života, co ho formovalo atd. Spoustu zákonitostí si lze odvodit i bez zbytečně doslovného výkladu. Skutečnost téměř nezachytitelného mistrovství tohoto kuchaře, filozofa a životního guru je v dokumentu krásně vidět a to stačí. (23.11.2014)