Conversation animée avec Noam Chomsky
Je vysoký muž šťastný?
Režie:
Michel GondryScénář:
Michel GondryKamera:
Michel GondryHudba:
Michel GondryObsahy(1)
V rámci série dokumentárních rozprav ilustruje Gondry teorie Noama Chomského, jehož intelektuální nesmlouvavosti skvěle sekunduje svou kreativitou a imaginací. Vzpomínky, vědecké i historické poznatky a nedostižné a obdivuhodné schopnosti dedukce velkého myslitele nabývají podoby naivních, ale zato komplexních animovaných výjevů z Gondryho dílny. Živý, chvílemi spletitý, do značné míry dojemný a v každém případě velmi lidský dialog s Noamem Chomským je vyobrazen prostřednictvím přirozeného proudu Gondryho subjektivních kreseb. Ve svém animovaném dokumentu představuje Gondry Chomského coby význačného myslitele i obyčejného muže. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Nesmirne frustrujici rozhovor. Chomsky pusobi skoro jako rukojmi, jako kdyby ho do nataceni nekdo nutil. Po celou dobu tak bez zaujeti huhla a obsah jeho slov je svazan axiomy, jejich logika potacejici se v kruhu. Vetsim selhanim je pak ale samotny Gondry. Jeho naprosta ignorance, v ruku v ruce s jeho jazykovou i intelektualni omezenosti, zarucuji ze se divak od Chomskeho nedozvi prakticky nic. Gondry nezvlada pokladat ani trochu zajimave otazky a kdyz uz se zda, ze se Chomsky dostava k necemu prinosnemu, Gondry ho prerusi nebo navaze naprosto irelevantni otazkou. Problemem nejvetsim je ale samotny koncept pojmout film jako animovany, coz jen odvadi pozornost od obsahu dialogu. Na druhou stranu, spojeni animace a toho prazdneho zvaneni ma postupne prijemne halucinogenni, takrka mysticky ucinek. ()
Vadil mi styl animace, což je u animovaného filmu docela zásadní problém. Cítil jsem se jak po LSD a ani po hodině jsem si nebyl schopen zvyknout. Minul mě autorský záměr, a to nejen ohledně vizuální stránky, ale i způsobu, jakým byl celý rozhovor veden. Nedozvíme se nic nového a všechny koncepty jsou rozpracovány jen velice povrchně. Do toho se mísily osobní otázky a fragmenty Chomského životního příběhu, které místy působily až rušivě. Celé je to takový kočkopes. Neurazí, ale čekal jsem víc. ()
K myšlenkám jindy a nejlépe i jinde. Na to potřebuji větší kapacitu, další studium Chomského a někoho, kdo bude stát opodál a pokyvovat, abych věděl, že se netopím ve žvástech a stále ještě mluvím k věci. Raději jinam. Bál jsem se Gondryho animace. Z ukázek působila jako roztříštěná těkavá podivnost, která odvádí pozornost od obsahu. Jenže můj první dojem je král klamačů. Gondryho pastelky perfektně dokreslují Chomskyho povídání a občas i hodí do moří myšlenek záchranný kruh. Animace pomáhá, ovšem zároveň nezjednodušuje. Gondry zřejmě dosáhl svého cíle a vybídl k dalšímu pátrání po Noamovi. A já jsem rád, že jsme se po delší době zase našli. Je něco klamač? ()
Hodinka a půl myšlenkové exploze, která vás může: 1) prakticky okamžitě uspat/postupně uspávat; 2) poněkud bolestivě bavit, v případě, kdy se budete snažit dekódovat Chomskeho zdánlivě zapeklitě komplikované myšlenky (vynikající Gondryho otázky jakbysmet); 3) nadchnout a osvítit. Přijde na to, jak otevřenou máte hlavu. Já se pohyboval někde mezi dvojkou a trojkou, občas to bolelo, ale na konci mě tahle nádherná, animovaná filozofie vyplivla spokojeného a o cosi moudřejšího. Navíc jsem se párkrát zasmál a v jednom, dvou případech jsem se dojal bezmála k slzám. 90% ()
Jako divák, pro kterého bylo Noam Chomsky neznámým jménem, jsem byl přirozeně zmaten. Prostě bych řekl, že na konverzaci s filozofem a lingvistou nejsem dostatečně humanitně vzdělán. Jednoduchá animace je sice rozhodně lepší než mluvící hlavy, ale problém, že jsem několikrát netušil, o čem to sakra mluví, nezmenšila. ()
Galerie (14)
Photo © AČFK
Reklama