Conversation animée avec Noam Chomsky
Je vysoký muž šťastný?
Režie:
Michel GondryScénář:
Michel GondryKamera:
Michel GondryHudba:
Michel GondryObsahy(1)
V rámci série dokumentárních rozprav ilustruje Gondry teorie Noama Chomského, jehož intelektuální nesmlouvavosti skvěle sekunduje svou kreativitou a imaginací. Vzpomínky, vědecké i historické poznatky a nedostižné a obdivuhodné schopnosti dedukce velkého myslitele nabývají podoby naivních, ale zato komplexních animovaných výjevů z Gondryho dílny. Živý, chvílemi spletitý, do značné míry dojemný a v každém případě velmi lidský dialog s Noamem Chomským je vyobrazen prostřednictvím přirozeného proudu Gondryho subjektivních kreseb. Ve svém animovaném dokumentu představuje Gondry Chomského coby význačného myslitele i obyčejného muže. (AČFK)
(více)Recenze (46)
K myšlenkám jindy a nejlépe i jinde. Na to potřebuji větší kapacitu, další studium Chomského a někoho, kdo bude stát opodál a pokyvovat, abych věděl, že se netopím ve žvástech a stále ještě mluvím k věci. Raději jinam. Bál jsem se Gondryho animace. Z ukázek působila jako roztříštěná těkavá podivnost, která odvádí pozornost od obsahu. Jenže můj první dojem je král klamačů. Gondryho pastelky perfektně dokreslují Chomskyho povídání a občas i hodí do moří myšlenek záchranný kruh. Animace pomáhá, ovšem zároveň nezjednodušuje. Gondry zřejmě dosáhl svého cíle a vybídl k dalšímu pátrání po Noamovi. A já jsem rád, že jsme se po delší době zase našli. Je něco klamač? ()
Michel Gondry je zřejmě můj nejoblíbenější filmový tvůrce. Každý jeho film je pro mne filmová událost. Conversation animée avec Noam Chomsky je ovšem nečekaný úkrok stranou v jeho režijní filmografii. Víceméně autorský dokument. Rozhovor filosofa a umělce, vědecký přístup ke světu versus umělecký rastr, racio versus imaginace. Michel Gondry je coby tvůrce nanejvýš originální, ale v tomto duelu dle mého soudu prohrál, navíc dvouciferným rozdílem, a to hlavně z toho důvodu, že se s brilantním lingvistou utkává v jeho disciplíně. Kapacitně mu nestačí. Zajímavé by bylo utkat se kupříkladu i na poli politických názorů... Velký dík ovšem za propagaci Chomského myšlenek... ()
V podstate som týmto dokumentom prišiel na to, ako ďaleko mám od filozofických tém. Sledovať a pochopiť myšlienkové pochody týchto dvoch pánov mi prišlo miestami až nemožné. Intelektuálna debata najvyššieho stupňa, ktorú sprevádza naopak jednoduchá, až primitívna animácia bola skvelou voľbou, pretože to jediné mi niekedy pomohlo sa aspoň vzdialene priblížiť mentálnej úrovni týchto debát. Naozaj som väčšinu času nemal poňatia, aký zmysel a posolstvo mal tento film priniesť bežnému divákovi, čo však musím vyzdvihnúť je nesmierne chytľavé a priam až hypnotizujúce prednášanie pána Chomskeho. Byť to viac súrodé a možno viac o témach, ktoré by ma zaujímali, tak by som nemal problém počúvať to na dennej báze ako nejaký podcast. 65%. ()
Hodinka a půl myšlenkové exploze, která vás může: 1) prakticky okamžitě uspat/postupně uspávat; 2) poněkud bolestivě bavit, v případě, kdy se budete snažit dekódovat Chomskeho zdánlivě zapeklitě komplikované myšlenky (vynikající Gondryho otázky jakbysmet); 3) nadchnout a osvítit. Přijde na to, jak otevřenou máte hlavu. Já se pohyboval někde mezi dvojkou a trojkou, občas to bolelo, ale na konci mě tahle nádherná, animovaná filozofie vyplivla spokojeného a o cosi moudřejšího. Navíc jsem se párkrát zasmál a v jednom, dvou případech jsem se dojal bezmála k slzám. 90% ()
Modlitba za filozofii. ()
Hravá animace překonala problém, který konverzační dokumenty v rámci vizuální stránky často sužují, o to víc pak zamrzí banálnost většiny toho, co zde zazní. A přitom by stačilo tak málo, třeba zaměřit se pouze na určitou stránku Chomského působnosti, například na jeho politický aktivismus, případně na jeho lingvistické teorie (zde by se dalo využít i občasné Gondryho nejistoty v používání angličtiny), či a zejména kdyby se aspoň zbavil přehnané uctivosti tváří v tvář silné osobnosti a pustil se v libovolných tématech hlouběji než zůstat u pouhého nikam nesměrujícího a ve výsledku tudíž nic neříkajícího tlachání. ()
Chomsky hodinu a pol filozofuje a Gondry to vyjadruje animáciou. Je to skôr taká reklama na ďalšie spoznávanie Chomského literárnej tvorby a ďalších myšlienok, Gondry prezentuje oba povrch a zhřňa, o čo sa jeho protagonista zaujíma. Samozrejme nie je priestor ísť do hĺbky, ale nemám v záujme to režisérovi vyčítať. Jeho animácie ma bavili, naložil si na ramená obrovské množstvo práce, pritom mohol iba zostrihať jeden typ záberov, a to pohľad a protipohľad. Niektoré úvahy som pochopil a bavilo ma o nich premýšlať, záverečná a zároveň ústredná otázka z názvu filmu mi ale v hlave urobili bordel... ()
Už velmi dlouho jsem neviděl nic filosofického a rozhodl jsem se to napravit. Rovněž jsem se rozhodl obohatit svoji uměleckou dušičku a zdejší animace mi přišly jako vhodná volba. Noam Chomsky působí při povídaní velmi vyrovnaně a lidsky. Příliš mě ale neoslovily jeho myšlenky. Sem tam povídá o věcech, které jsou alespoň trošičku zajímavé a stojí za to si kvůli nim prohnat neurony. Bohužel, o πčovinách povídá mnohem víc, než by bylo zdrávo. Docela jsem místy trpěl. Neznám sice Chomského životní díla a ani nejevím zájem o jejich poznání, ale na základě tohoto dokumentu si troufnu velmi drze prohlásit, že bez jeho názorů by se společnost klidně obešla. Nesděluje nám nic zásadního ani nového. Celkově na mě působí dokument extrémně chaoticky. Jako takové povídání dvou vzdělaných lidí někde u kávy, přičemž ten hloupější, který se chce něco dovědět klade otázky a ten chytřejší odpovídá na něco trošku jiného. Věřím, že pro obdivovatele Chomského může být přínosné nahlédnout na něj i jako na obyčejného člověka, který povídá i o obyčejných věcech. Pro ostatní dokument asi příliš přínosný není. Věřím, že základní otázky týkající se těch nejprimitivnějších věcí kolem sebe si klade člověk celý život, má-li touhu se opravdu něco dovědět. Není k tomu třeba doporučení od filosofa. ()
Jako divák, pro kterého bylo Noam Chomsky neznámým jménem, jsem byl přirozeně zmaten. Prostě bych řekl, že na konverzaci s filozofem a lingvistou nejsem dostatečně humanitně vzdělán. Jednoduchá animace je sice rozhodně lepší než mluvící hlavy, ale problém, že jsem několikrát netušil, o čem to sakra mluví, nezmenšila. ()
Chomského jsem četl. Název dokumentu nemá s obsahem nic společného. Není to ani popularizace vědy, ani věda samá. Pro mě málo zajímavý obsah. ()
predávkovanie sa intelektuálnym kokaínom. ()
Je divák zhlédnuvši Gondryho osobitý dokument a hold intelektuálu par excellence Chomskému v jednom šťastný? Si piš! Neznám a asi nepoznám nic, co by animovanou konverzaci s Noamem Chomským připomínalo, sdílelo skříň, Gondryho počin je šuplík o sobě ve svém vlastním světě. Možná šťastný, možná nešťastný, co já vím, vysoký muž je v dějinách filmové tvorby toliko solitérem, až se mně z toho chce radostí plakat. A aby toho nebylo málo, motá se světem, kterým se lehce motám i já. Nadstandardně potěšující! Jsem povinován vidět ještě minimálně jednou. 100% ()
Těžko si lze představit rozdílnější muže, než racionálního, skoro až nihilistického Chomského a optimistického snílka Gondryho. Z rozdílů mezi nimi (a z toho plynoucích roztomilých nedorozumění) je utkána tato pozoruhodná konverzace. I když, konverzace... Spíš monolog Chomského. Tento überintelektuál a odborník na všechno od lingvistiky po astronomii je bezesporu mimořádně inteligentní pán a to je zároveň přednost i problém tohoto filmu. Abych ten příval filosofických úvah a informací pobral, potřeboval bych to buď pomaleji a nebo si to pustit 2x (či spíš 3x, 4x..). A to zase nevím, jestli bych dokázal. Protože byť se Gondry snaží seč může, aby tento film byl zábavný (originální forma ,,animated conversation"), pořád je to jen zfilmovaná přednáška, tedy de facto 90 minut ,,keců"... ()
Nesmirne frustrujici rozhovor. Chomsky pusobi skoro jako rukojmi, jako kdyby ho do nataceni nekdo nutil. Po celou dobu tak bez zaujeti huhla a obsah jeho slov je svazan axiomy, jejich logika potacejici se v kruhu. Vetsim selhanim je pak ale samotny Gondry. Jeho naprosta ignorance, v ruku v ruce s jeho jazykovou i intelektualni omezenosti, zarucuji ze se divak od Chomskeho nedozvi prakticky nic. Gondry nezvlada pokladat ani trochu zajimave otazky a kdyz uz se zda, ze se Chomsky dostava k necemu prinosnemu, Gondry ho prerusi nebo navaze naprosto irelevantni otazkou. Problemem nejvetsim je ale samotny koncept pojmout film jako animovany, coz jen odvadi pozornost od obsahu dialogu. Na druhou stranu, spojeni animace a toho prazdneho zvaneni ma postupne prijemne halucinogenni, takrka mysticky ucinek. ()
I keď Gondry pôsobil pri majstrovi slova Chomskym ako malé a zvedavé dieťa a často šlo najmä o ukecanú one-man show, môžem povedať že sa mi táto sondička do duše intelektuála veľmi lúbila a v jeden moment ma i dojala. ()
V novém hodinovém animovano-hraném dokumentu o lingvistice zde Gondry zpovídá amerického židovského filosofa Noama Chomského. Animace kreslená fixami, která mu prý zabrala dva roky, je zkrátka neuvěřitelná. Na černém podkladu se zde plynule střídají technicky jednoduché, ale komplikovaně propracované obrazy, doplněné textem. Michel celý dokument nahrál rovnou v angličtině, ale protože své angličtině příliš nevěří, raději využil tento text k přepisu vlastních slov. Dobře udělal, protože právě jeho schopnost (ne)ovládat anglický jazyk, tvoří nejvtipnější složku filmu. Jinak je obsah velmi obtížný na soustředění. Když se diskutující dvojice konečně dostane přímo k tématu lingvistiky, většina diváků už bude ve stavu hlubokého transu. Hypnóza. Vzhledem k tomu, že se zde mluví téměř nepřetržitě, budete film nejspíše potřebovat vidět minimálně třikrát, abyste si pořádně vychutnali jeho pravou hodnotu. (Berlinale) ()
Tolik otázek zbylo na tomto "již objeveném" světě. ()
*BOOOOOOOM* ....tak jo, potřetí se mi už z toho třeba nebude točit hlava. GENIOUS BRAIN SUICIDE! ()
Vadil mi styl animace, což je u animovaného filmu docela zásadní problém. Cítil jsem se jak po LSD a ani po hodině jsem si nebyl schopen zvyknout. Minul mě autorský záměr, a to nejen ohledně vizuální stránky, ale i způsobu, jakým byl celý rozhovor veden. Nedozvíme se nic nového a všechny koncepty jsou rozpracovány jen velice povrchně. Do toho se mísily osobní otázky a fragmenty Chomského životního příběhu, které místy působily až rušivě. Celé je to takový kočkopes. Neurazí, ale čekal jsem víc. ()
Až budo psát Chomskému nekrology, tak v nich bude stát, že šel ve šlépějích velkých vědců doby osvícení a že dokázal - stejně jako ti, které on tolik obdivoval a na které navazoval - udělat zásadní průlom v našem chápání světa, konkrétně toho subjektivního, vnitřního. Rozhodně je Chomsky jedna z hlavních osobností, které nám ukázaly, že tradičními otázkami filozofie ("Velké otázky") se má cenu zabývat. Jestli jsme skutečně na začátku nové revoluce v kognitivních vědách, jak říká on, tak možná jednoho dne bude zařazen po bok lidí jako Newton a Hume. Už teď mu ale patří všechna čest za jeho obranu racionálního myšlení a za boj proti všelijakému postmoderního nonsensu, který se v minulých dekádách šířil jako smrad. ()