Bylo to v máji

Plně souhlasím s objektivním komentářem S_M_Lomoze, ale já agitky tohoto typu prostě miluji (to je nepřesný výraz) pro jejich mnohdy i nechtěný humor a odraz doby svého vzniku. Doporučuji, aby je měla možnost zhlédnout i dnešní mládež, která si jistě položí otázku, proč tyto filmy byly vůbec natočeny, proč v 50 letch v nástupu komunistické zvůle u nás byly nutné takovéto rozjásané filmy. Starší generaci možná přinese trochu nostalgie, což je při vzpomínkách na mládí pochopitelné, jelikož se vzpomíná jen na to dobré, ale o to více vyvstane ve srovnámí s realitou ta absurdnost tehdejší doby, v níž musela žít. (07.12.2003)

K agitačním/budovatelským filmům mám prazvláštní vztah. Na jedné straně na ně s údernickým nadšením vždy rád kouknu, protože mně šíleně baví všechny ty hefty a nezamyšleně "chytré" a uvědomělé hlášky. Na druhou stranu jsem snad dostatečně velký zpátečník, aby mně tyto hlášky nenechaly chladným a uvědomoval jsem si i za těmito rádoby nevinnými hláškami a scénami to, co se na ně v té nejsyrovější podobě nabalilo (práskačství, strach, perzekuci etc.). Shrnuto a podtrženo: Filmařsky dobře zvládnuté dílo. Stejně tak dobře vystihující budovatelský zápal a onu jakousi "pozitivní" tvář budovatelského období. Na druhou stranu (a o tu mi jde především) agitační film ve svých důsledcích hrozný a neospravedlnitelný sebelepší filmařskou zručností. (02.05.2005)

Jeden z mnoha titulů, na kterých jde ověřit, jak monotónně byl Jaroslav Marvan v jisté době obsazován. A nejde jenom o budovatelské tituly - diváci pořád chodili na "polepšeného mrzoutského Marvana" , ať už šlo o Dva týdny štěstí s Adinou Mandlovou, Nebe a dudy, Městečko na dlani nebo o tituly budovatelské (Bylo to v máji, Veselý souboj nebo Dovolená s Andělem). Film je to úděsný, přestože se na něm podílela část týmu z Pytlákovy schovanky - scénáristé Neuberg a Vlček a režisér Martin Frič. Zamýšlené komické prvky zestárly a komicky působí jenom to, co bylo zamýšleno výchovně... (14.11.2002)

Od odpadu film zachránila tradiční Marvanova načuřenost, která tak trochu shazovala tu jeho úžasnou roli probuzeného úderníka. Bohužel mu ale nevydržela až do konce a on se polepšil, ach, odpusťte mi, že jsem to prozradil a pokazil tak mnohým hodnotný kulturní zážitek. Ale jedna věc mě na filmu zaujala. Evidentně nejen soudruzi v NDR, ale i jejich kolegové v ČSR dali své chytré hlavy dohromady a vymysleli !čtyřkilogramové!! kolo favorit. By mě fakt zajímalo, z čeho ho postavili, to muselo být snad z bambusu nebo z balsy, páč i současný karboňák váží 7 kg. Je pravda, že muselo mít samé výhody, i když mě tedy momentálně napadá jen jedna: báječně se hodilo na triatlon, protože ve vodě nešlo ke dnu. Zato nevýhod mělo spoustu: nebezpečí zadření třísky, nutnost ošetřovat ho speciálními protičervotočími nástřiky, člověk na něm nemohl při jízdě hulit kvůli nebezpečí požáru. Tak asi proto se vyrábělo tak krátce! (02.05.2015)

Veselá pohádka o novém socialistickém člověku. 1) 49letý Jaroslav Marvan ve své dobově typické roli nerudného dědka pochopí novou dobu a začlení se. 2) Jeho učňovského syna představuje pěkný Milan Balašov, o němž jsem na netu téměř nic nenašel. 3) Kouká se na to moc hezky, když už tedy v té době nemusíme žít. (15.01.2015)