• Ej Hlemýžď
    ****

    Plně souhlasím s objektivním komentářem S_M_Lomoze, ale já agitky tohoto typu prostě miluji (to je nepřesný výraz) pro jejich mnohdy i nechtěný humor a odraz doby svého vzniku. Doporučuji, aby je měla možnost zhlédnout i dnešní mládež, která si jistě položí otázku, proč tyto filmy byly vůbec natočeny, proč v 50 letch v nástupu komunistické zvůle u nás byly nutné takovéto rozjásané filmy. Starší generaci možná přinese trochu nostalgie, což je při vzpomínkách na mládí pochopitelné, jelikož se vzpomíná jen na to dobré, ale o to více vyvstane ve srovnámí s realitou ta absurdnost tehdejší doby, v níž musela žít.(7.12.2003)

  • slunicko2
    ***

    Veselá pohádka o novém socialistickém člověku. 1) 49letý Jaroslav Marvan ve své dobově typické roli nerudného dědka pochopí novou dobu a začlení se. 2) Jeho učňovského syna představuje pěkný Milan Balašov, o němž jsem na netu téměř nic nenašel. 3) Kouká se na to moc hezky, když už tedy v té době nemusíme žít.(15.1.2015)

  • Marthos
    ***

    Martin Frič se po únorovém převratu a po zdrcující kritice a nepochopení Pytlákovy schovanky ocitl v nemilosti a chtěl-li si alespoň zčásti udržet svůj dosavadní post, musel srazit paty a nechat si sypat popel na hlavu. V případě MÁJE to sypání popele není až tak potupné. Námět je sice poplatný schematické dramaturgické linii raných padesátých let, nicméně podařilo se do něj vtěsnat i malé rodinné drama. To když se dcera titulního hrdiny zamiluje do ukázkového úderníka, který má jít v místní fabrice všem příkladem. Největším tahounem filmu je samozřejmě geniální Marvan, který si dokázal v Šebestovi a jemu podobných postavách najít kus člověčiny a vdechnout těm papírovým šablonám alespoň trochu opravdovosti a lidskosti. Z raných romantických dívčích úloh do postav ryze soudobého charakteru se tu zvolna přehrává Jana Dítětová, zcela atypické je pro diváka setkání s Theodorem Pištěkem v dílně nad frézou. Film svůj hlavní účel jistě splnil bezezbytku; remcavý zpátečník byl napraven, nemnohý divák rovněž a s jistotou se proto mohl hrdě zařadit do prvomájového průvodu. Ale. Když teď odhlédnu od jakékoliv ideologie, pořád mi z toho vychází celkem slušná zábava v kombinaci s něcím jako dokumentem o době a lidech. Pravda je totiž taková, že časy se mění, lidé zůstávají a vláda jedné strany (bohužel) taky.(27.2.2009)

  • pytlik...
    *

    Od odpadu film zachránila tradiční Marvanova načuřenost, která tak trochu shazovala tu jeho úžasnou roli probuzeného úderníka. Bohužel mu ale nevydržela až do konce a on se polepšil, ach, odpusťte mi, že jsem to prozradil a pokazil tak mnohým hodnotný kulturní zážitek. Ale jedna věc mě na filmu zaujala. Evidentně nejen soudruzi v NDR, ale i jejich kolegové v ČSR dali své chytré hlavy dohromady a vymysleli !čtyřkilogramové!! kolo favorit. By mě fakt zajímalo, z čeho ho postavili, to muselo být snad z bambusu nebo z balsy, páč i současný karboňák váží 7 kg. Je pravda, že muselo mít samé výhody, i když mě tedy momentálně napadá jen jedna: báječně se hodilo na triatlon, protože ve vodě nešlo ke dnu. Zato nevýhod mělo spoustu: nebezpečí zadření třísky, nutnost ošetřovat ho speciálními protičervotočími nástřiky, člověk na něm nemohl při jízdě hulit kvůli nebezpečí požáru. Tak asi proto se vyrábělo tak krátce!(2.5.2015)

  • Marigold
    **

    Veskrze průměrný Fričův pokus o ideologickou agitku. Marvan si opět vysekl svou emblematickou roli nafrkaného dědka, který skrze kolektiv dojde k obrácení na víru pravou a pochopí radostnou skutečnost socialismu. Strukturálně je film zjevně ovlivněn Vaškem Káňou a jeho výrobním dramatem Parta brusiče Karhana. Čili odvíjí poměrně harmonický průběh budování (plnění plánu), který narušují technické obtíže a někteří nepřizpůsobivý jedinci, doplněný několika rodinnými scénkami (natočenými v celkem svěžím tempu) a vygradovaný závěrečnou katarzí, při které je splněn plán a Šebesta se zapojuje do masy hrdinů pracující třídy – do masy úderníků. "Bylo to v máji" je prostě typickým představitelem pracovní agitky, která v některých momentech sklouzává k pro našince těžko pochopitelným hovorům o zlepšovácích. Pro zasvěceného diváka skýtá docela zajímavý vizuální materiál k prvomájovým rituálům, ale celkově se nejedná o film ani tak ideologicky vyhrocený, aby byl zábavný svým patosem, ani o veselohru tak kvalitní, aby se na ní mělo cenu dívat. Z hlediska odborného nabízí sorelácká kinematografie pár výživnějších a inspirativnějších kousků...(25.11.2006)

  • - Ako výpomoc režisérovi Martinovi Fričovi bol pridelený mladík, ktorého nevzali na FAMU, Václav Vorlíček. (Raccoon.city)

  • - Tvorcovia si dali povinný záväzok, že film natočia za 65 dní. Nakoniec sa im to podarilo za rekordných 39 dní. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace