poster

Zvířata (festivalový název)

  • Španělsko

    Animals

Drama / Fantasy

Španělsko, 2012, 94 min

Režie:

Marçal Forés

Kamera:

Eduard Grau

Střih:

Elena Ruiz
(další profese)
  • Heyyy
    ****

    Kdyby se mě někdo zeptal o čem to bylo, tak ani nevím co bych mu přesně řekla. A přesto to byl hrozně cool (jiný slovo mě prostě nenapadá) film. I když jsem měla pocit, že se tam nic moc neděje, ke konci to nabralo takový spád a všechno se tak nějak logicky vyřešilo a vyjasnilo, že musím říct, že mě ten film fakt dostal. Má parádní atmosféru, která je daná i prostředím kde se to odehrává (hory, les, jezero). A v neposlední řadě super hudba.(24.2.2013)

  • Dudek
    ***

    Katalánská Zvířata jsou bezesporu zajímavým příspěvkem do žánru queer cinema. Značně se vymykají jeho zvyklostem, jakožto i zvyklostem běžné filmové produkce. Přesto lze očekávat, že svého diváka si najdou. Příběhově se jedná o starý známý příběh chlapce, který hledá svou cestu k dospělosti. Jeho dětství tu symbolizuje stará hračka, kterou zdědil po svém bratrovi, plyšový medvídek, který k němu mluví. A mluví hlasem zastřeným jakoby vzdáleným, což zesiluje jak dojem z již nadobro utíkajícího dětstvím, tak i z iracionality toho všeho. Průvodce do světla dospělých se pak stává postava nového spolužáka Ikariho. Snoubí se v něm vše, co svět dospělých znamená. Nejen že je ve třídě nový, ale také ho zajímají divné věci a dokonce má i zvláštní jméno. Přitahuje pozornost hlavního hrdiny, který cítí, že dospět se stává nezbytností. Nicméně postupně přichází strach a Pol si musí vybrat, zda bude pokračovat v cestě se svým novým průvodcem a dospěje, nebo zda zůstane se svým medvídkem a v tom případě i v dětském světě. Sympatické na Zvířatech je zejména to, že vyprávějí jednoduchý, ba až přímo banální příběh symbolickými metodami, které příliš nevysvětlují, jelikož očekávají, že divák si závěr udělá sám. Na rozdíl od spousty podobných filmů však příliš nezačleňují vedlejší cool motivy a zůstávají tak krystalicky čistá a přímá, což jim, pravda, může i škodit.(17.11.2013)

  • fredisek
    ****

    Čeho se bojíte? Sami sebe...dost často. Příběh tohohle filmu není žádný zázrak, zázračné je jeho zpracování. Střídání scén, kdy se obraz málem zmrazí s vyhrocenými a afektovanými situacemi dodává filmu o psychických bolístkách dospívajících říz (v případě sebepoškozování hlavního aktéra tohle slovo není od věci použít). Námět filmu (posttraumatický teenager a jeho plyšový kamarád) zavání lacinou historkou o tom, jak je těžké trpět (by jeden neřekl), ale Animals z toho vyšel s grácií. Vypadá skvěle, je chvílemi děsivý, finále nezavání patosem, i když k němu má blízko.(24.2.2013)

  • Rover
    ***

    Docela dlouho jsem neviděl snímek, který nutí k přemýšlení ve smyslu "jaks' to pochopil?" Při hledání odpovědí na tuhle sám sobě řečenou otázku jsem se přistihl, že je neznám. Lehce paranormální Animals moc odpovědí nenabízí a divák se musí uspokojit pouze s náznaky. Jakou roli ve všem hraje Ikari? Myslím, že kardinální, že je to skoro až záporák. Na filmu mě docela bavila obraznost záběrů a zajímavá výprava. Za hudbou stojí skladatelka Holt - originální hudba je velmi fragilní a nezvyklá. Využívá totiž stěží slyšitelných zvukových ploch (často vycházejících ze zvuků lesa a okolí obecně) narušených občasnými shluky nástrojových eskapád (první říznutí apod.).(17.11.2013)

  • Sandiego
    ***

    Španělský "Donnie Darko" nabízí stylizovaný a symbolický obraz nelehkého dospívání a citové zmatenosti přesahující do univerzálního souboje světa nevinnosti s iracionálním světem temnoty, která si plíživě podmaňuje uzavřený dějový mikrokosmos příběhu. I přes opojné vizuální studie měnících se nálad významově naplněného prostředí a silnou atmosféru film trpí klasickými neduhy debutantských počinů - především jde o snahu dotýkat se člověka přesahujících témat skrze řadu motivů, které nejsou dosloveny ani domyšleny a tím je výpověď odsouzena k tomu, aby jen klouzala po povrchu (navíc potlačení psychologického výkladu ve prospěch čím dál abstraktnějšího pojednání s vykupitelsko-mučednickým nádechem odsuzuje snímek k prvoplánovému působení). Navíc příliš vyváženě nefunguje ani sepjetí formálních postupů, narativních ambicí a obsahové složky. Ambivalentní je rovněž překrývání intelektuální reflexe divácky bližším stereotypem letní outsiderské romance, která často narušuje žádoucí intimní charakter. Naštěstí se snímek zcela nerozpadá a silné podloží dané propojením dějiště se symbolikou vyjadřující vnitřní vývoj protagonisty, jenž se uvnitř stává kolbištěm zmíněných protisil, funguje jako základní pojítko, z něhož vyzařuje režijní zručnost a směřování k organické jednotě.(21.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace