poster

Suspiria

  • Itálie

    Suspiria

  • USA

    Suspiria

  • USA

    Dario Argento's Suspiria

Horor

Itálie, 1977, 98 min

  • Subjektiv
    ***

    Subjektiv má tu vadu, že strachy reálného života berou mu schopnost báti se u filmu. Dneska jsem, já strašpytel, třebas letěl letadlem. Tudiž je vlastně s podivem, že Argento dovedl vzbudit svou Suspirií ve mně, když ne strach, tak alespoň zájem o filmové dění. Všechna čest u nehororového diváka mého ražení. Zručně buduje atmosféru, v níž neviditelné zlo provádí nepochopitelné činy a hrdinky o samotě v zlověstném tichu čelí nebezpečí (skvělá scéna na osamělém náměstí). Lekačky má v malíku, pečlivě odhadne okamžik, v němž divák dospěje k přesvědčení: "Á, teď už se nic nestane." Či onen pocit vytvoří. A teprve tehdy se to stane. Pro zručného hrůzomistra je to možná rutina. Prostředí a vůbec celé výtvarné řešení Suspirie však do kategorie "rutinní" určitě nepatří. Fotogenické možnosti architektury (převážně secesní, hádám, ale jsem houby odborník) byly volbou osvětlení a filmového materiálu využity na 100 %.Obraz dokonale ladí architektonickým rytmem. Vrcholem filmu je však zřejmě práce s barvou. Bezvýhradná sytost a zároveň neskutečnost daná barevným osvětlením (hlavně rudým) činí ze Suspirie bezmála malířskou lahůdku. Dokonce i krvi, když ta skutečná je tak fádní, dal v souladu se svou výtvarnou vizí novou, hezčí a zářivější barvu. Nádhera. Jenže... Co je to platné, když se nakonec Argento rozhodne naplno ukázat povahu a původ oné neznámé zlé síly a odpověď, kterou dá, je přinejlepším trapná. Tímhle že budil můj zájem? Ale nee... Když plnil film klišovitými postavičkami jako byl slepý klavírista, černý vlčák, přestárlá valkýra, ruská mužatka/mužička, němý dementní slouha či dekadentní ředitelka, bral jsem to jako zábavnou hru a usmíval se pod vousy. Velké odhalení však vtipu nepobralo - ukazuje jen, že i ten největší svůdník může být impotent. Silné ***.(20.6.2010)

  • Paldini
    ****

    První čtvrthodina je naprosto dokonalá. Díky naprosto nervní hudbě jsem se bál i scény, kdy první z obětí byla v místnosti, kde se jen otevřelo okno. Potom se velice dlouho neděje v tomto filmu vůbec nic a vypadá to celé jako hodně barevná venezuelská telenovela, ale Argento si jen chystá pole pro dokonalou a co víc na italské horrory srozumitelnou pointu celého vizuálně skvělého filmu. A jedna scéna, sice nudná, mě moc hodně potěšila, a to je dvou minutová přítomnost mladičkého Udo Kiera.(20.6.2004)

  • Nin
    ****

    No pane jo. Moje první střetnutí s panem Argentem a jsem unešen. Vynikající režie, skvělá hra s barvami a ta hudba podbarvující pořádně hutnou atmosféru... Na místy opravdu strašidelném hororu mě jen vadil minimální příběh, na který jsem já osobně trochu vysazenej. Kdyby si Argento trochu vyhrál i s ním, tak bych ani minutu neváhal s plným hodnocením. (8/10)(22.8.2007)

  • 2-Xtreme
    ****

    Krásne snové, temné, mrazivé, ale dosť zdlhavé až nudné. Viem, tieto staré filmy vedia byť zradné a treba ich pozerať s akýmsi nadhľadom. Určite keby to Argento natočil teraz tak by to bola pecka jak hrom. Nudné pasáže by vyplnil niečím zaujímavým a aj herecké výkony by boli na lepšej úrovni. A vlastne to sú hlavné zápory filmu. Ako som už na začiatku spomínal, dej je budovaný hlavne ne atmosfére a na jej bodovaní, ktoré končí zaujímavým no dosť rýchlym finále. Nie som sklamaný, no čakal som od tejto klasiky možno trochu viacej. Slabých 70%(8.6.2008)

  • mm13
    ***

    Také fajné, husté, gradujúce do závratna plus jedna z najlepších (najštýlovejších) filmových vrážd hneď na úvod a oni to na záver tak poserú (pardón za výraz, ale inak tento zločin nejde opísať). Akoby sa film točil chronologicky a posledných pár natáčacích dní už chceli všetci domov. Tak to šup-šup splácli a s úľavou opustili pľac... Ďakujem za to horko v ústach, parchanti!(7.8.2006)

  • - První část z trilogie "Three Mothers". Dalšími filmy jsou Inferno (1980) a La terza madre (2007). (Chatterer)

  • - Hlavní role byla původně nabídnuta Tině Aumont. Zahrát si ji mohla i Argentova oblíbenkyně Daria Nicolodi. Dario se však rozhodl pro mladší herečku. Nicolodi si zahrála alespoň dvě camea. (Chatterer)

  • - Inspiraci k natočení Suspiriu režisér čerpal z eseje Thomasa De Quinceyho s názvem "Levana and Our Ladies of Sorrow", která je součástí díla "Suspiria de profundis" z roku 1845. (Courtemanche)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace