Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1946 byl ve Francii obnoven Mezinárodní filmový festival v Cannes. Cenu za režii získal překvapivě neokázalý, napůl dokumentární, napůl hraný film Bitva o koleje režiséra René Clémenta. Nově vzniklá společnost Coopérative Générale du Cinéma Français, podporovaná odbojovou organizací železničářů Résistance-Fer, si Clémenta vybrala jako režiséra proto, že znala jeho krátkometrážní tvorbu, v níž nechyběly zdařilé dokumenty o práci železničářů. Prvotní záměr společnosti i režiséra vydat svědectví o podílu francouzských železničářů v boji proti německé okupaci přerostl v obraz kolektivního dramatu. K dokumentárním záběrům přiřadil režisér zcela přirozené hrané sekvence, které nezůstávají za autentičností dokumentárního záznamu. Jejich protagonisté jsou až na nepatrné výjimky neherci, skuteční železničáři. Velkým přínosem filmu byla práce kameramana Henriho Alekana, který pomohl vtisknout dílu originální styl. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

I když nejsem nějakým velkým příznivcem válečných filmů (zvláště, když podání lidských osudů s možným osobnějším přesahem nahrazuje důraz na bojovou techniku), Bitvu o koleje doceňuju jako zajímavý těsně poválečný příspěvek do filmové tvorby na pomezi hraného a dokumentárního filmu. Vzhledem na rok vzniku a spolupráci filmařů se skutečnými železničáři vznikla obdivuhodná, autentická podívaná, která zachytila (tehdy) nedávné hrdinské činy běžné lidi v boji proti nacismu v 2. světové válce ve Francii. Film neměl hlavní postavy, o nějaké výraznější psychologii u nich se moc mluvit nedá, , ale pohltil mne svým dynamickým zpracováním od počátku, naštěstí nebyl příliš dlouhý a některé scény s detaily na tajné přípravy výbuchů, odsouvání kolejí či přetrhání řetěze byly zde fascinující. 70% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

classic 

všechny recenze uživatele

To, že je tento klasický film až príliš „vlasteneckým”, tak to na ňom bádať je vari možné od samého začiatku až po samý koniec, ale zase na druhej strane, mu určite nemožno uprieť, ba ani absolútne poprieť, že je nadštandardne kvalitne spracovaný, keď som dokonca istý čas rozmýšľal i nad maximálnym hodnotením, keďže z neho srší tá neuveriteľná autenticita, čo môžem zrejme pripísať najmä dobe vzniku (tesne po skončení II. svetovej vojny), pretože tvorcovia mali očividne to známe „hnutie odporu”, ešte snáď v naprosto čerstvej pamäti, že sa na ňom možno i niektorí sami podieľali, teda minimálne o bravúrnom francúzskom kameramanovi Henriovi Alekanovi, by som ani vonkoncom ne(za)pochyboval, že je to reálne a dosť pravdepodobné, lebo priam majstrovsky a šikovne pracuje so svojou famóznou kompozíciou obrazu, ako by priam vystrihnutou z obdobia „la Résistance”, a to konkrétne na strane Slobodného Francúzska, proti ktorému stálo Vichystické Francúzsko → na čele so zradcovským maršalom Pétainom. Totižto, ako som už o pár riadkov vyššie naznačil, Clémentov pozoruhodný snímok, sa predovšetkým sústredí na prácu všelijakých sabotérov, ktorí veľmi často organizujú najrôznejšie sabotážne aktivity naprieč železničnými traťami po tejto krajine, aby kompletne spomalili, a zároveň i ochromili svojho úhlavného nepriateľa, alias nacistické Nemecko, čo sa im väčšinou značne dobre aj darí... V podstate, je to iba o tejto citovanej záležitosti, že je na toto celé dianie i absolútne veľká a  nefalšovaná radosť sa pozerať, pretože sa divák pri tom skrátka nikdy nenudí, keďže je neustále niečím ďalším zamestnávaný, čiže automaticky pohltený nasledujúcimi udalosťami, kedy práve sekvencia s „opancierovaným vlakom”, je tou povestnou čerešničkou na torte, na ktorej si potešené publikum nadmieru pochutí. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Když jsem zjistil, že se vlastně jedná o dokumentární film, kde jsou některé pasáže hrané, tedy pseudo-dokument, nemyslel jsem si, že by to mohlo být dobré, ale nakonec se ukázalo, že ten film je prostě dobře natočený a že ten realismus s hraním tomu nijak zásadně nevadí, naopak to umocňuje dojem z podívané. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo nadhodnotim i ja, hlavne kvoli tomu ze to ani nie je regulerny film, skor len dokument z konca WWII. Kazdopadne La Bataille du rail ostava akokeby visiet vo vzduchu - jednak je to dobou vzniku, tesne po svetovej vojne a jednak tazko film jednoznacne zaradit - ci je to vojnovy, psychologicky aalebo ma v sebe aj kus akcie. Kazdopadne dialogmi perfektny film o tom, ako casto obycajni ludia kurvili nacisticky hnoj. Mna zaujali veci ako trhanie kolaji, kadejake tie vybuchy, no a co sa tyka vlakov, tak upozornujem na moju slabost a to ze vlak vo filme = vzdy plus. Dlho som si myslel, ze jeden z najlepsich vlakovych filmov bude uz navzdy u mna Emperor of the North 1973 a Vlak 1964 s Lancasterom a Simonom. No ako vidno, uz mam treti krasny vlakovy film . 95 % ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Vedome mierne nadhodnocujem, pretože tak ojedinelé vztiahnutie sa k II. sv. vojne krátko po jej skončení prakticky nenachádza obdoby a je o to špecifickejšie, že naň nedokázalo nadviazať nijaké hnutie; La bataille du rail zostala stáť mimo všetkých škatuliek a známych umeleckých smerov. Clémentova unikátna režijná metóda pozostáva z kríženia postupov a štylistických prostriedkov dokumentárneho a hraného filmu, ktoré v mnohom pripomína princípy talianskeho neorealizmu. Zrieka sa hviezdneho systému, profesionálnych hercov, dramatizácie a ďalších kľúčových bodov konvenčného filmového rozprávania. Kombinovaním dokumentárnych a hraných záberov vytvára takmer nerozlíšiteľnú ucelenú kroniku spoločného boja francúzskeho odboja a železničiarov proti nemeckým okupantom. Hybnou silou sa stáva základný stavebný kameň kinematografie - pohyb, hlavnou postavou železnica, po ktorej je tento pohyb vedený. Jednotlivé zosúladené akcie a protiakcie oboch strán sú predvádzané ako ladné ťahy figúrkami po šachovnici - presuny, zastavenia, návraty či vyraďovania vlakov z prevádzky, prepady, záťahy i popravy si zachovávajú punc prísneho realizmu a vernosti udalostiam. V inscenovaných pasážach hrajú skutoční členovia odboja a zamestnanci železníc samých seba, čo ešte prispieva k autenticite materiálu. Miesto jednotlivých výrazne charakterizovaných hrdinov sa dostáva do popredia súčinnosť a kolektívna spolupráca, v ktorej sú jednotliví ľudia kolieskami v premyslenom stroji - systéme odvetných akcií a sabotáží, ktoré pomohli urýchliť víťazstvo. Filmu nechýbajú ani nákladné a technicky náročné efektné scény, spomedzi ktorých k úplnému vrcholu patrí vykoľajenie skutočného vlaku. Pod vplyvom týchto skutočností filmu odpúšťam niekoľko naivnejších pasáží. Programová orientácia na oslavu kolektívneho víťazstva francúzskeho ľudu je pochopiteľná, dvojnásobné ocenenie na festivale v Cannes je zaslúžené, avšak je v ňom jasne cítiť silnú politickú motiváciu. 90% ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Většinu rolí ztvárnili neherci z řad skutečných pracovníků na železnici. (Cherish)

Reklama

Reklama