poster

Sen noci svatojánské

  • anglický

    A Midsummer Night's Dream

Animovaný / Loutkový / Komedie / Romantický

Československo, 1959, 76 min

  • the_weaver
    **

    Animace slavná, chvíle dlouhá.↵  Čím to je, že film ač hezký jen slabě hřeje? Snad roztěkaným dějem, jemuž pointa schází a autoři to vědí, jelikož jej sami nakonec pouze (divokým) snem označí? Nebo kvůli povrchní zápletce, která nepobaví ani nevtáhne, a to i přes povedenou animaci, prostředí i hudební doprovod?(13.4.2017)

  • NinadeL
    *****

    S Trnkou 40. let je mi dobře, v Trnkovi 50. let si nacházím své a Snem noci svatojánské se s ním také loučím, protože Trnka 60. let není nadčasový, je jen zklamaný, což sice láme srdce, ale mučit se tím nehodlám. Ostatně spojení Trnka/Kainar/Shakespeare je velmi výmluvné, něžné, pikantní a okouzlující do té míry, že by jej alespoň jednou za život měl prožít každý.(17.8.2015)

  • Aleee89
    ****

    Co říct asi o nejlepším animátorovi u nás, animátorovi, který se neztratil ani v Evropě či ve světě, o jeho průlomovém filmu? Že jsem ráda a vděčná, že jsem ho konečně viděla? Budiž. Ze Snu noci svatojánské čiší láska k řemeslu, autorova hravost a pečlivost. Formální stránka je takřka dokonalá. U příběhu jako takového je to horší. Shakespeare má na svém kontě rozhodně lepší hry a Trnka si Sen noci svatojánské trochu přibarvil k obrazu svému a udělal z něj spíše lyricko-snový film. Budu to brát jako autorskou invenci, ovšem musím říct, že právě ona poetičnost může být i u filmu o trochu delšího než hodina překážkou k prožití dokonalé slasti. Pro mě osmdesát procent s odřenýma ušima. Trnka je zkrátka persona a Sen noci svatojánské echtovní kousek, byť má své chyby.(8.4.2012)

  • bogu
    ***

    Hledat chyby na Trnkově Snu noci svatojánské se může zdát jako rouhání, jde konec konců o klenot české animované tvorby, pýchu národa z dob, kdy toho, nač jsme mohli být pyšní, nebylo zrovna mnoho. Už jen houževnatost tvůrců, patrná z popisu celé produkce, který tu ve svém komentáři přidává k dobru swamp, musí vzbuzovat obdiv. Raději proto rovnou předesílám, že si Trnkovy loutkové tour de force moc vážím, že po výtvarné stránce mu skutečně těžko můžu něco vytýkat, a že podle Shakespearových her už se mnohokrát natočily filmy výrazně hloupější a lacinější. Trnkova adaptace Snu je jemná, ba přímo delikátní, obrazově vynalézavá a do detailů propracovaná, roztomilá, a tu a tam vyloženě okouzlující. Ovšem k těmhle jinak velmi slušivým přívlastkům musím připojit i své výhrady: jemná—ale bezzubá; propracovaná—ale zdlouhavá; roztomilá—ale naivní. A i když za to do značné míry nese vinu k nesnesení blahosklonný, uspávající přednes vypravěče Rudolfa Pellara, samotná animace se nejednou nechá unést sama sebou. Nejmrzutější je, že řadu diváků může Trnkův film od Shakespearova Snu—ne-li od všech Shakespearových komedií—nadobro odradit, i přesto, že Trnka, dle slov Jiřího Brdečky, nikdy nechtěl natočit věrnou, reprezentativní verzi tohohle slavného textu. Pro Trnku se jeho film měl ke své dramatické předloze asi jako balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva se měl k té své. Mělo tedy jít o svébytné umělecké dílo usilující o novou poetiku, připomínající, ale ne reprodukující, půvaby té staré. To, co ale bohužel Trnkův Sen připomíná, je bowdlerizovaný Shakespeare z devatenáctého století: Sen noci svatojánské vhodný pro děti, neškodný, veselý, skrz naskrz mravný. Takové čtení téhle hry je ale dnes leckomu pro smích, a právem: tím, že budeme Shakespearův text dezinfikovat a předstírat, že je ideální do třídních lavic, mu můžeme jenom ublížit. Hra sice klasickou svatbou začíná i končí, ale o tradičních svazcích věru není: mnohem víc ji—a samozřejmě i diváky—zajímají dráždivé náznaky alternativních 'spojení' v průběhu oné chaotické, osvobozující noci v lese, mimo rodičovský a společenský dozor… Trnka jako by stále ještě věřil, že scény s milenci, s Titánií a Klubkem, jsou jen nevinné elfí kratochvíle. Marné je také namítat, že na scény pohrávající si s lidskou (a zvířecí) sexualitou není tradiční animace vhodné médium, neboť animace, bez ohledu na disneyovský marketing, dospěla velmi rychle – v tradičních i experimentálních formách. A protože si myslím, že v mnohém je pro Shakespeara dokonce vhodnější než hraný film, nezbývá mi než doufat, že to se Snem už brzy zkusí někdo zas—a trochu odvážněji. // LEPŠÍ VERZE: Na to, jak často se Sen adaptuje, existuje jen velmi málo zajímavých a dostupných kusů. Hoffmanova verze (1999) je asi nejznámější a nejdostupnější, ale vkusnou invenci a střízlivé herectví najdete spíš v televizní adaptaci Elijaha Moshinského (1981). Canemakerův krátký animovaný film Bottom’s Dream (1984) naznačuje, jak divoký a pestrý animovaný Sen může být, když se nemusí točit pro děti.(26.10.2015)

  • swamp
    *****

    "Trnka prošel po hranici kýče, aniž by se o něj otřel." Toto zcela vyjadřuje vyznění Snu noci svatojánské. 'Walt Disney východu', kterého spolupracovníci oslovovali 'Mistře', měl v plánu něco absolutně šíleného, zfilmovat Shakespearea beze slov. Když však vláda, která Trnku v té době podporovala (co se Západu týče) snad nejvíce, namítla, že obecná znalost Snu noci svatojánské je nedostačující, byl donucen - proti své vůli - přidat komentář vypravěče (dodnes se diskutuje o tom, zda to byla volba vhodná, či ne). Původní koncept však zanechal a hlavičky loutek vyrobil z moduritu (tehdy dosti nová technika), aby ústa zůstala nehybná. Těla však vyrobil z latexu, a to kvůli jejich tvárnosti při scénách zvláště erotických. Celková loutka potom měla 25cm a pět prstů namísto běžných čtyř (zní nepodstatně, ale loutky s pěti prsty často vypadají směšně, s čímž si Trnka poradil výtečně). Během příprav však nastal problém. Monopolní vývozce filmů (socialistická vláda se na Západě velmi ráda chlubila jeho tvorbou, která tvořila tehdejší světovou špičku) Filmexport rozhodl, že pro export do zahraničí bude lepší, když Mistr natočí celý snímek širokoúhlým systémem CinemaScope, čímž dal vzniknout prvnímu širokoúhlému loutkovému filmu na světě. Nyní tato informace zní velmi hezky a rádi se s ní chlubíme, pro Trnku to však znamenalo nemalé problémy. Při ostření na loutky (při jejich čtvrtmetrové velikosti) byl obraz rozmazaný a museli se objednat nové objektivy z Francie. Stejně tak i stávající filmový materiál Orwo byl nepoužitelný, ovšem vláda relativně bez komentářů uvolnila dolary na americký Eastmancolor od Kodaku. Ten však nebyli schopni na Barrandově vyvolat a celý tým tak vždy po natočení určitých fragmentů (přičemž velmi často využívali vícenásobných expozicí - někdy až osmnáct) musel čekat několik týdnů, než film přijde vyvolaný z Francie, kam byli situací donuceni natočený materiál zasílat. Celá práce s loutkami pak zabrala asi 2 roky. Filmy mají rychlost snímkování 24fps, z čehož vyplývá, že natočení jedné sekundy jednoduché scény o jedné až dvou loutkách trvalo pár minut. Ovšem byly i scény, na kterých se pracovalo hodiny, jako třeba ty s královnou Titanií, jejíž plášť byl tvořen dalšími osmdesáti miniaturními loutkami. Jiří Trnka byl znám jako ohromný perfekcionista, a to očekával i od celého štábu. Když už však zdlouhavé a obtížné natáčení přerůstalo všem přes hlavu, přišla ponorková nemoc. Animátoři se však přesto snažili být poslušní a tento 'dril' se snažili využít ve své práci. Jeden z hlavních animátorů, Bohuslav Šrámek, chtěl například odlehčit děj tím, že jedna z hlavních postav se po milostné scéně zajde vymočit do křoví opodál. Při zkušební projekci se smáli úplně všichni.. kromě Trnky. Když však Sen noci svatojánské spatřil světlo světa, ohlasy na celém světě byly většinou skvělé. Snad jen závist některých kritiků vedla k negativnímu hodnocení. To však povětšinou vedlo k vyznění kladnému. Třeba jeden anglický kritik uvedl, že se jedná o podvrh, protože animace je tak dokonalá, že se dozajista jedná o opravdové herce převlečené za loutky, čímž jen potvrdil maximalistické hračičkářství Mistra. A já nemůžu než souhlasit, Sen noci svatojánské je nadčasová a neuvěřitelně dokonale ztvárněná záležitost, kterou navíc podtrhuje strhující hudba Václava Trojana.(27.10.2008)

  • - Jiří Trnka toužil po tom, aby celý svět porozumněl jeho filmům bez překladu, proto původně během celého filmu nemělo padnout jediné slovo, ale komise Československého filmu nakonec vydupala přidání komentáře alespoň v některých pasážích. (Trainspotter)

  • - Těla loutek byla tvořena latexem a hlavičky moduritem. (Trainspotter)

  • - Sen noci svatojánské se díky použitému procesu CinemaScope s poměrem stran 2,35:1 stal prvním širokoúhlým animovaným filmem na světě. (Trainspotter)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace