Reklama

Reklama

Je to jen konec světa

  • Francie Juste la fin du monde (více)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. (Aerofilms)

Recenze (105)

POMO 

všechny recenze uživatele

Rýchlonávšteva rodinky s “mierne” komplikovanými vzťahmi. Monotónny Ulliel, uhraničivý pohľad Marion Cotillard, psychouš Cassel a ďalšie hudobne efektné outro, tentoraz od Mobyho. Pocitová jednohubka, silná v sledovaní psychologických detailov, ale neschopná povedať o postavách to podstatné z ich príbehu. [Cannes] ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Soundtrackový, klipový sekvence jsou opět dokonalé. Námětově slabší než předchozí počiny Xaviera a doufám, že nám přes Laurence Anyways a Imaginární lásky nevyčerpal všechen talent. [Cinematik, Piešťany 2016] ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Když vydržíte 1,5 hod rozhovorů o hovně, tak vám za odměnu na konci zahraje písnička Natural Blues od Mobyho. A to se vyplatí. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Xavier Dolana má mé uznání. To, co ve svých letech dokázal, je obdivuhodné. Během několika let si dokázal vytvořit filmařskou osobnost, která má vlastní styl, a stal se ve světě filmu pojmem. Juste la fin du monde přináší osobitým způsobem zpracovaný pohled do centra dění jedné rodiny prvotřídního obsazení:) Gasparda Ulliela mám ráda již od doby, co ztvárnil mladého Hannibala Lectera, Vincent Cassel je herecký démon, Marion Cottilard působí jako zasněná dáma z dávných časů a Léa Seydoux, ač mě zatím nedokázala příliš uchvátit, je tady fakt kočka. Snímek má zvláštní atmosféru, všichni vedou v podstatě své monology, svěřují se Louisovi, který po většinu filmu jen naslouchá. Gaspardovo charisma prokazuje svou sílu i jen prostřednictvím pohledu, či jemných gest. I když se ve snímku hodně mluví, měla jsem z něj i tak dojem nevyslovených skutečností. Dokonalý soundtrack s peckama I Miss You, Dragostea din tei, Are You With Me a Natural Blues. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Příliš hlučné drama, které se možná místy trochu hroutí pod nánosem divadelních dialogů a teatrálního herectví, ale vyznění o neschopnosti otevření se druhému a umění naslouchat, je natolik silné, že tu malou a místy těžce prosakující divadelní pachuť dokonale překřičí. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Geniálne zrežírovaný, úprimný, strhujúci, fantasticky dramatugicky ošetrený, citlivý, ľudský, neafektovaný, vo svojich klipových pasážach nádherný (nepripomínajúci reklamy na vložky alebo pracie prášky), nesmiešnymi výrazovými prostriedkami natočený, nechcene nevtipný a do filmovej reality vťahujúci masterpiece. *SPOLIER Tak presne taký tento film nie je 3/10* aspoň za snažiacich sa hercov KONIEC SPOILERU. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"Nerozumím ti. Ale miluju tě. A to mi nikdo nevezme." ___________ Excelentní komorní melodrama, který by nebylo vůbec špatný ve formě divadelní hry. Jak jsem podotýkal u zatím posledního Dolanova snímku Matthias et Maxime, je znát, že ten excentrický mladík pomalu ale jistě dospívá, a nečekaně začíná preferovat umírněný a seriózní přístup -  ale právě zde není jeho signifikantní rozmanitý rukopis vůbec podstatný, poněvadž pré zde reprezentuje pozoruhodná studie psychologie postav.... Výhradně francouzský casting výborný - impulzivní démon Vincek jako vždy až živočišně exceluje, a famózní Léa Seydoux mu herecky oponuje - zbytek je zde v podstatě jen 'na oko'. Dolan zde dokonale zachytil tzv. tíživou atmosféru dosud nevysloveného (laicky řečeno prolomení ledů), která sžírá nitro svých charakterů. Sice by bylo bezpochyby zajímavější, kdyby Dolan do narativu zakomponoval i retrospektivu protagonisty [anebo hudební introspektivu] a zintenzivnil tak vzájemné dysfunkční vztahy ústředního sourozeneckého tria a jejich rodinných hodnot. No a závěr až moc tlačí na pilu.... Nepopírám, že se mi Xavíkova nynější tvorba vyloženě nelíbí, Je to jen konec světa budiž důkazem - jde totiž o strhující herecký koncert, který staví na principu jednoduché premisy a nenucený přirozenosti dialogů - jenže jeho raná tvorba, která glorifikuje nekonvenční a inovativní stylistický inovace a kreativní extravaganci, je prostě někde jinde.... VERDIKT: 8,5 kukaček z 10 ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Rodina k pohledání. Takhle afektované odpoledne jsem nezažil ani díky svým sousedům, a to že jsem je do tohoto filmu považoval za mistry světa v oboru. Xavierovo psychodrámo bych přirovnal k trabantu - líbilo se mi, jak držel pohromadě a jakou měl formu, ale srazil ho obsah. A neřekl bych, že je to divadelní předlohou. Je přece jedno, jestli na sebe lidi hodinu a půl štěkají na pódiu, před kamerou anebo na zahradě. Tak jako tak si stejně po chvíli nepřejete nic jiného, než aby je všechny někdo nahnal zpátky do boudy a byl zase klid. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Po "Mami" mi přijde, že Dolan umí točit jedno jediné. Vyhrocené dialogy, kde si lidé vzájemně nadávají a posílají se tam i jinam. Tedy, natočit to umí dobře, živelně, i s dobrým hudebním podkresem.. ale fungovalo by to jako videoklip, ne jako hodinu a půl dlouhý film. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Každý mladý tvůrce by rád dosáhl úspěchu, kterého mladý Xavier Dolan dosáhl již ve svých 19 letech. Film Zabil jsem svou matku z roku 2009 byl zčásti autobiografický a byl částečně založen na Dolanově potýkání se s vlastní homosexualitou a předsudky, které s tím byli spojené. Tenhle mladý kanadský tvůrce se tak stal festivalovou hvězdou, který následně začal být velmi plodný a v letech 2009-2019 dohromady natočil 8 filmů. A i s aktuálním úmrtím nadějného mladého francouzského herce Gasparda Ulliela určitě neuškodí si připomenout Dolanovo Je to jen konec světa.   I v Dolanově šestém filmu je ústřední hrdina homosexuálem, na rozdíl od Zabil jsem svou matku ovšem Dolan odmítá, že by byl i tento film autobiografický, protože neumírá a se svou rodinou si rozumí. Prim tu totiž fakt, že hlavnímu hrdinovi nezbývá na světě moc času. Předtím než ho smrtelná nemoc dostihne se tak rozhodne po letech setkat s rodinou a pochopitelně ono setkání po letech není růžovou zahradou. Až se vlastně nabízí otázka, zda by zpráva o blížící se smrti na vztazích v rodině něco změnila.   Velmi snadno se dá poznat, že Je to jen konec světa je dílem mladého tvůrce. Působí totiž jako taková hipsterská záležitost a Dolan v rámci filmu nezapře, že je též režisérem videoklipů. Je to jen konec světa je očividně dílem hipstera, i hipsteřina ovšem dokáže být pocitově působivá. A Je to jen konec světa je přesně tento typ hipsterské podívané.   Komorní drama, kde se po letech vyhrabují kostlivci ze skříně je adaptací divadelní hry Jean-Luca Lagarce. Dolana na Lagarcově hře zaujalo agresivní chování postav. Při sledování návratu Louise domů po letech vlastně začne tak trochu dávat smysl, proč ho k rodině vrací až blízká smrt. Je to jen konec světa vlastně může působit jako strašně chladná záležitost, pocitově ovšem funguje. Především při sledování rodiny v rozkladu a hrdiny, který je přesto vše vlastně pořád tak trochu rád, že svou rodinu vidí. I když o vyloženém nadšení mluvit nejde, protože o rozkladu rodiny nemůže být pochyb.   Pro mnohé automaticky neatraktivní téma Dolan zpracovává svým specifickým rukopisem. Závan hipsterského pojetí, práce s atmosférou a emocemi a především klipovité zpracování. Dolan si za tento film došel pro Césara za nejlepší režii i nejlepší střih a v obou případech nejde o adekvátních zásluhách pochybovat.   Dolan vzal Lagarcovu divadelní hru a přišel s vtahujícími dialogy, které se vlastně úplně nezbaví pachutě teatrálnosti. Divadelní kořeny jsou na Je to jen konec světa výrazně poznat. Výsledné finále poté může na první pohled působit neuspokojivě, na ten druhý ovšem vlastně dává naprostý smysl. Už zhruba po polovině je totiž tak nějak jasné, že jinak to skončit nemohlo a neustálé konfrontace lidí, kteří se vlastně mají nejspíš fakt rádi a přitom je mezi nimi pořád výrazná propast vlastně k jinému vyvrcholení ani vyloženě nesvádí.   Gaspard Ulliel si za ztvárnění Louise právem došel pro Césara za Nejlepšího herce. Aktuální psychologické rozpoložení postavy dokáže prodat i pouhými gesty a dokazuje, že byl tento mladý Francouz neskutečný talent. A i proto je jeho čerstvý odchod velká ztráta. Ulliel totiž dokázal zcela obstát i po boku Vincenta Cassela či Marion Cottilard a své největší role měl dost pravděpodobně ještě před sebou.   V jistých pasážích dokáže Dolan evokovat filmovou poezii, jinde předvést zajímavé herecké vedení. Vizuál Andrého Turpina určitě udělal hodně, šikovnost Dolana ovšem není radno podceňovat. I na Je to jen konec světa je totiž poznat, že ho točí někdo mladý a kdo nejspíš pořád poznává sám sebe jako člověka i filmaře, jeho vnitřní sílu ovšem neshazuje. Nepříjemné rodinné dusno, které dost možná nedokáže rozmělnit ani brzký příchod tragédie. Postavy možná tak trochu upadají do stereotypů a k vyloženému psychologickém teroru tomu pořád něco chybí, Dolanův šestý film ovšem pořád dokázal být působivý. I proto, že vlastně nesklouzl k patosu a komplikované rodinné vztahy dokázal prodat kurevsky upřímně.   Gaspard Ulliel sice opustil svět předčasně v 37 letech, zanechal za sebou ovšem pár výrazných výkonů. A Je to jen konec světa rozhodně patří mezi ty nejvýraznější. Je to jen konec světa tak nyní bohužel bude fungovat i jako smutná upomínka toho, že jeden herecký talent svět opustil příliš předčasně. Přesto se ovšem zasloužil o to, že se na něj jen tak nezapomene..... () (méně) (více)

Rover 

všechny recenze uživatele

Převedení divadelní hry na velké plátno bývá často ošemetné a vymstilo se to i Dolanovi. Film je veskrze konverzační, ale dialogy jsou často vyprázdněné. Režie je jako vždy výjimečně autorská a bezchybná, v postavách se dá poměrně dobře vyznat a technická stránka filmu je očekávatelně kvalitní. Přesto tomu něco chybí. Hudba tentokrát nehraje zdaleka takou roli jako ve starších Dolanových filmech a je to škoda. Hudba Gabriela Yareda je nezajímavá a šablonovitá, o to více si může divák užít pověstné klipové sekvence: první je zajímavá hlavně použitím známého europopu od O-zone, který hraje prvně diegeticky, aby se zvukově přelil do nádherně atmosférického flasbacku. Druhé ohlédnutí do minulosti je ještě intenzivnější - tohle Dolan jednoznačně umí a měl by se toho držet. Víc romantickou a přitom erotičnem sálající scénu jsem dlouho neviděl. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Bez zbytečné doslovnosti naservírovaná studie umění neodpouštět se zbytečně odtahuje od diváka. Herecké výkony jsou na hranici teatrálnosti a tudíž je velmi složité, ne-li nemožné, se s postavami ztotožnit. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Je to len koniec sveta je taká klasická festivalová vzťahovka. Obávam sa ale, že nič viac. Megahviezdne obsadenie a meno režiséra ale vzbudzujú očakávania niečoho mimoriadneho, čoho sa nedočkáme. Aj v rámci Dolanovej filmografie sa jedná skôr o menší, komornejší film. Je ale trochu menej manieristický a vyzretejší a výsledok je sympatický. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Mně se to dost líbilo. Je to takové lidské. Obzvlášť aerobik na O-zone byla taková třešnička do ponurého děje. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Perfektní konverzačka, která vyzní naplno až ve druhé polovině. Výborní známí i méně známí herci v dramatu jedné rodiny, která se snad ani po tolika letech odloučení nechce dát dohromady. Xavier zase nezklamal a tímhle filmem se k mé topce režisérů přiblížil opravdu na velmi malý kousek. ()

Související novinky

Zemřel herec Gaspard Ulliel

Zemřel herec Gaspard Ulliel

19.01.2022

Přichází smutné zprávy z Francie. Ve věku 37 let zemřel po tragické nehodě na lyžích francouzský herec a držitel dvou cen César, Gaspard Ulliel. O jeho skonu informovala agentura AFP. Talentovaný… (více)

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

QFF Mezipatra: nejlepší filmy i skvělí hosté

29.10.2016

To nejzajímavější ze současné queer kinematografie, ale i vynikající retro snímky a bohatý doprovodný program přináší už 17. ročník queer filmového festivalu Mezipatra. V Praze se bude konat od 3. do… (více)

69. ročník MFF Cannes

69. ročník MFF Cannes

23.05.2016

V neděli skončil 69. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který přinesl mnoha tvůrcům různá ocenění za jejich tvůrčí činnost v oblasti filmu. Patronem tohoto ročníku stal francouzský… (více)

Reklama

Reklama