Conquest 1453
Režie:
Faruk AksoyHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Devrim Evin, İbrahim Çelikkol, Dilek Serbest, Cengiz Coşkun, Recep Aktuğ, Raif Hikmet Cam, Erden Alkan, Şahika Koldemir, Ömer Gecü, Erdoğan Aydemir (více)Obsahy(1)
Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)
(více)Recenze (51)
V dobách, kdy ještě Besiktas kopal křesťanskou ligu, jste si mohli z Velkého bazaru přivést místo božené kundy akorát tak nějakou tu ikonu. Naštěstí se objevil hrdinný, strašně roztomilý a lidumilný sultán Mehmed, který měl pod turbanem, a rozhodl se té prohnilé, křesťanské pakáži ukázat, zač je toho Mohamed. Škoda jen, že to pak jeho nástupci nedotáhli až do Vídně, nemuseli bychom v devadesátých letech jezdit pro cinknuté zlato a trička za Marku tisíc kiláků a mohli jsme za humny jen tak odskočit obtěžkání taškami do Prátru na kebab. Taky by mě docela zajímalo, jak by vypadal Stefansdom jako mešita. No, ale dost řečí! Na turecký film je to pompézní, velmi zábavné a přes hodinu je tam krvavá bitva jako kráva. Až na to, že ze zasraného, posedlého, dobývačného tyrana udělali sympatického, nábožensky tolerantního filantropa, co se mazlíčkuje s obyvateli dobyté Konstantinopole a slibuje jim náboženskou svobodu těsně před tím, než je zotročí a zprasí Hagia Sofii minarety, jsem se u toho celou dobu nadšeně tahal za šulínka. I díky Mehmedovi se teď totiž může Zimír prohánět po německých dálnicích a Uzunoglu nám skupovat pod prdelí nemovitosti. Nevím, co na to řeknou Srbové a Bulhaři, ale verbal je spokojen. ()
PROROK ŘEKL: ,,KONSTANTINOPOLIS BUDE JEDNOHO DNE DOBYTO. VOJEVŮDCE, KTERÝ HO DOBYJE, BUDE POŽEHNANÝ....“ /// To bylo tenkrát, když si všichni mysleli, že Bůh je na jejich straně. Mehmed II. přišel o fotříka a musel na trůn. To že byl mladej, spravedlivej a chytrej není až tak důležitý, jako to, že chtěl rozšířit říši a vytvořit impérium. Snaha o vykreslení tý doby, zvyklostí atd – zdá se bejt poněkud votravná. Statický vyprávění pro politology s prachbídným tempem přeruší až malá bitevní vřava, která dá NAŠTĚSTÍ zapomenout na strašlivý digitální ohavnosti, doposud předvedený. Tři (možná i čtyři) prdele politickejch událostí, který prostě musej bejt vyřčeny, než sultán oblíkne ocelovou košili. Chápu to a tak zatím co slabší kusy vodpadaj, zůstávám (spolu s Jirkou Pehem a Verbalem – myslím, že není třeba dávat odkaz) v klidu (ty taky? Soráč, nevšiml jsem si…). Faruk Aksoy není Ridley Scott a ta filmařina je vobčas hodně tragická. Naštěstí už (cca hoďka dvacet) jdem voblíhat (město pičo!). Komu tady chcete fandit? Konstantinovi XI? Mehmedovi II? Romantickýmu vztahu Ery a Hasana? Přes divnou filmařinu mě baví ona skutečná historická událost a vojenský záležitosti (strategie oblíhání, bitvy). Patosácký kecy vo starejch předcích jsou nutností (no jasně že taky to ,,ÚCTY DOSÁHNEM JEN POMOCÍ VÍRY“ musí bejt…). Doporučuju kvalitní release. Sice vyniknou i ty efekty na piču, ale dobývání Konstantinopolu za to stojí! . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vo TOMHLE jsem zatím jen četl. 2.) Alláh akbar. 3.) Zajímám se o výrobu kanónů. 4.) Thx za titule ,,Bladesip“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% ()
O žádné veledílo nejde, ale divák se i tak druhou polovinu snímku dokáže bavit. První polovina jasně slabší, tempo se rozjelo teprve v druhé. Zřetelně do očí bil nízký rozpočet a občas nezkušenost Faruka Aksoye, ale co čekat od Tureckého snímku. Pokud divák není nikterak náročný, tak ho čeká příjemná historická záležitost.. 6/10 = 61% ()
Bitevní scény slušné, milostný trojúhelník Samir-dělostřelkyně-Sandokan zbytečná a ten konec je ta největší haluz za poslední roky. Když totiž Mehmed vstoupil do dobyté Konstantinopole, potom co si tam jeho hoši trošku zablbli, musel by si tu blonďatou holčičku sestavit z několika kousků, protože vcelku jich tam po mejdanu moc nezbylo. ()
Bitka, kde malo hlavné slovo obrovské delo a jeho ohrdnutý výrobca... Zmiešané pocity, ale prevládajú tie pozitívne. Myslím, že na turecký projekt ide o vydarený výpravný film, plný akcie, bitiek, romantiky a to všetko za účasti výbornej kamery a nádhernej vizuálnej stránky. Ani hudba nebola zlá. No na druhú stranu je aj plný priam až smiešneho hrdinstva a patriotizmu. Z filmu vlastenectvo priam až vytekalo, no takéto vlastenectvo sa samozrejme bez výdatnej pomoci pitvorenia dejín ale nezaobíde. Vlastne príbeh sa historických udalostí drží len v hrubých rysoch a dátumoch, celá romantická časť dejovej linky ako aj väčšina udalostí okolo postáv je dotvorená. Hlavne čo sa týka postavy hlavného obrancu mesta - janovského kapitána Giustinianiho. Napríklad jeho smrť nebola taká ako vo filme. A samozrejme ani patetická smrť jeho najväčšieho soka v láske... Na druhú stranu páčil sa mi casting - herci boli celkom sympatickí a ženy vo filme na turecké pomery veľmi pekné. Na slabší nadpriemer v rámci pukancovej zábavy to stačí. 70/100 ()
Herecké výkony a zajímavá tématika dobývání Konstantinopole, to jsou hlavní přednosti Fetih 1453. Neuškodí, když si wikipedii o tomto období něco málo nastudujete, bude se vám příběh lépe vstřebávat. Ale zpět k hercům, musím smeknout klobouk, protože ať už šlo o dialogy nebo souboje (ty především), nezadají si nic se svými ostřílenými kolegy ze západu. Na některé nedostatky v tricích se vykašlete, na ty jděte na Hobbita. 70% ()
Recept Faruka Aksoye na kvalitní historický film: projdete akademické knihovny, seženete hromadu kvalitní historické literatury o 15. století, důkladně si je všechny připravíte a pak si s nimi vytřete prdel. Když vynechám děsivou ukecanost a hektolitry gelu ve vlasech hlavních hrdinů, způsob, jakým ztvárnili "velkolepé dobytí Konstantinopole" - to není nadsázka, ale čistá sci-fi. Byzanc měla asi desetkrát míň obránců než bylo útočníků a žilo se v ní dost chudě. Ve filmu je to postavené jako dobytí velmoci. Křesťané se ve filmu chovají jako dobytek, zatímco Osmani jsou slušnost sama. V závěru filmu dokonce Mehmet hned po dobytí přijde do chrámu a hladí jakési místní děcko. Ve skutečnosti se tu uplatnil klasický model té doby a to, že pokud se město nevzdá a je dobyto ztečí, pro vítězné vojáky je to "no rules". A taky bylo... v Konstantinopoli loupili a vraždili plné tři dny, teprve pak tam Mehmet vlezl. Není ovšem fér tvrdit, že by všechny zabili, šťastnějších cca třicet tisíc místních obyvatel dožilo svůj život jako otroci. ()
Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. ()
Tohle zase bylo dlouho kdy v dobách krále jelimána byli bitvy a neshody, zajímavé ale to je vše. ()
Dějově samozřejmě sračkoidní a vyznívá to tak, že by jsme Jana Sobieského měli na věky zatratit za to, že Turky u Vídně rozdupal, ale na druhou stranu bych tu propagandistickou stránku neviděl tak hrozně. Plus mínus se to moc neliší od obecně tolerovaných hollywoodských projektů. No a u samotného konce jsem prskal smíchy. Co mě ale hodně bavilo bylo samotné obléhání Konstantinopole. Ačkoliv byli vidět markantní nedostatek financí a zjevná inspirace LoTRem či Královstvím nebeským, bitevní scény byly víc než dobré a v několika momentech mě zaujaly víc, než výše zmiňované velkofilmy. Ale to je taky jediné, co snese přísnější měřítko. 40% ()
Turci jsou nejlepšejší aneb sebeukájivá glorifikace agresora v ultrapatetickém hávu až je to směšné, o historické černobílé arcilži nemluvě a nacionalistické digi-agitce jakbysmet. A hodnocení na imdb snad muselo být naklikáno především při Bosporu... ()
"Skočil Turčín bystrým skokom do jelšiny nad potokom..." (Samo Chlaupka-Turčín Poničan) Skočil po ňom i ďalší na vlas rovnaký Sandokan z druhej strany hradieb. A dvorenie sa môže začať! Na jednej strane klingončinou hovoriaci Mehmed v2.0 s veľkým delom na strane druhej pápeženec Konštantín11 so zavretou bránou. Po ikstom nevydarenom pokuse o prienik prichádza deduško Večerníček so svojím plánom ako Konsťu položiť na lopatky. Rady staršieho padli na úrodnú pôdu, a tak Mehmed získava priazeň detí, ktorým pred pár minútami pobil ich otcov, hlavne že sa môžu klaňať vlastným falošným modlám...VIVA LA FILMOVÁ HISTÓRIA!!!...Mám historické jatky, kde oddelené údy lietajú na všetky svetové strany veľmi rád. Preto ma táto turecká verzia "ŽeleznejKlády" veľmi potešila a napravila tak pošramotenú povesť z krajiny Tisíc a jednej odtrpenej noci. To že Turci vyšmelili za sušené datle nejaký ten komp sa na výsledku očividne podpísalo. Nevravím že s tou animáciou na to išli nejak extra citlivo, ale boje všetky pochyby a námietky zmietli pod koberček. So strihom si tiež nedali veľa práce, a tak niektoré scény prídu úplne zbytočné a akoby odtrhnuté od celého deja (všetky scény s loďami). Nasleduje však pokrik Alláh Agbar a aj táto chybička krásy je ta tam. Odporúčam! ()
Turci sa predviedli v dobrej forme, tento veľkofilm poteší hráčov podobných hier ako stronghold.Nádherná bitka s katapultmi, delami, baranidlami, pohýblivými vežami a sladkej vône spáleného mäsa.Liezol mi tam na nervy otrávny soundtrack obohraný snád tisíckrát, ale turkom sa to snád páči.Nemohol som sa ubrániť zvláštnym úškrnom na záver, kde pán Mehmed prišiel do Hagie Sofie a sympaticko vrelo im zaspieval: ,,Nebojte sa, odteraz sú vaše životy aj váš osud súčasťou nás všetkých.Môžete žiť slobodne podľa vašej viery..´´A niektorí komparzisti sa nežne na ňho dívali a hmkali pochopením a úľavou, áž takmer zatlieskali.Viem si predstaviť, že keby Hitler vyhral vojnu, tak natočia niečo podobné.Určite by prišiel do Kremľa a zvolal na malé deti:,, Achtung!Nebojte sa..odteraz ste slobodný..´´ v tom by prišlo ku nemu dievčatko a nežne by ju pohladil po líčku a všetci plný šťastia zvolali : ,, HEIL HITLER! AVE HITLER! ..a všichni ruce nahoru..´´ Ale aj tak je to film u ktorého som sa zabavil, že nemôžem ináč a dávam plnú páru 5*. Fetih 1453, klingonština..(doporučujem sosnúť inde) ()
Velké překvapení, které přišlo od Turků, a to s poměrně nízkým rozpočtem. Za málo peněz hodně muziky. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/05/fetih-1483-2012-80.html ()
Souhlasím s komentářem uživatele grizzly007, jako by mi z duše mluvil. Má to kupu špatných, ale I zajímavých momentů, jako celek jsem shlédla bitvu jako hrom a o mírumilovnosti sultána si nedělám iluze, včetně jeho janičárů. Ale jinak dobrý, snaha byla a to se cení. ()
Fu, silná jáva...či skôr silný fet? Čo sa týka historickej i ideologickej vieryhodnosti určite. Nemám problém sa pozrieť očami druhej strany, kde Križiaci sú oným nepriateľom, dokonca som sa na "rozšírenie" obzorov veľmi tešil. I padla mi sánka z toľkých historických kiksov, zmenených či pozmenených hist. skutočností. Ono, obhajovať agresorstvo (napadám cudziu ríšu, ktorá ma neohrozuje) ide ťažko-preťažko a akokoľvek sa scenáristi snažili, výsledok sa logicky nedostáva. Výsledok v podobe viacerých neznámych, ktorý musí byť aj laikovi hneď jasný, že rovnica nijakovsky nevychádza, čo potom, keď je divák viac zbehlý v histórii...stačí si o tom niečo prečítať a hneď bude jasné. Tolerancia inej ako hlavnoprúdovej viery v 15. storočí a ešte k tomu v moslimskom svete je ad absurdum. Balkánske krajiny by o tom vedeli rozprávať a rozprávať. V príbehu sa vyskytujú aj mnohé nehistorické nelogizmy, rozpisovať sa o nich je rovnako beh na dlhé trate. V druhej polke sa film dostáva do megalomanskej bitky, k čomu film smeruje od začiatku. A tá je parádna. Efekty vzhľadom na to, ako ďaleko sú Turci od kinematografií vyspelých krajín, sú pozoruhodné. Chválim, že sa dal dostatočný priestor aj druhej - romantickej - línii príbehu, ktorá to oživuje. Mužské oko poteší aj pár rozkošných tureckých herečiek (až na tie podprsenky v 15. stor - asi zasa ten fet). Zato chlapi vyzerajú rovnako turecky na osmanskej i byzantínskej strane. Keby sa tam vyskytli Vikingovia, asi aj tí by vyzerali ako čiernovlasí bradatí Turkovia. Suma-sumárum - film je určite hodnotnejší po remeselnej ako po historickej stránke. ()
Na svých cestách po světě jsem několikrát stál pod hradbami Konstantinopole, jednou dokonce s Waltariho Pádem Cařihradu v ruce. V té chvíli jsem si přál to vidět, mít stroj času. Letos mi ten sen Turci splnili. O dost jináč, než jsem si představoval, ale splnili. Ta počítačová magie, kterou rozjeli na obrazovce mě natolik uzemnila, že odpouštím filmu ty telenovelácké scény milenecké dvojice, že hlavní dva hezouni jsou nagelované slečinky, že film nemá moc zajímavý děj, že hradby Konstantinopole neměly příkop, že.... Zbytek je paráda, dobývací scény výborné, osnova děje je dána historií, a té se to v základních rysech drží, jen je to viděno z pohledu Turků, na což nejsme zvyklí (a což jen vítám). Vidět v reálu hradby, Blacherny, cirk, Rumeli Hisar, Edirne, co víc si přát. Zvuk i obraz výborný, film tak akorát na 70%. Celkově tedy 90% velmi velmi subjektivních. ()
Když jsem to pustil, tak se mi po čtvrt hodině začaly zavírat oči, takže jsem se na dvě hodinky natáhnul a hned jsem byl na tu vražednou stopáž v lepší pohodě. Tu jsem pak s krátkou přestávkou ustál už v pohodě. Nejspíš i proto, že se konečně začalo něco dít. Je to opravdu velkovýpravný megafilm (ne, to co je na tuzemských komerčních stanicích jako megafilm prezentováno), který ale trpí právě délkou a ne úplně perfektní filmařinou. ()
Pokud by se v patnáctém století konaly v Konstantinopoli svobodné a demokratické volby ve stylu, v jakém je máme teď u nás, tak by místní ODSce (= Osmanské demokratické straně) stačilo jen vypustit toto agitační videjko a dosavadní řecká vládní koalice by se pakovala do opozice. Neb každý uvědomělý občan Cařihradu by okamžitě pochopil, jak skvěle se mu bude za vlády těch ctnostných, milých, spravedlivých, moudrých a tolerantních musulmanů žít. Usměvavý a pohledný volební lídr Mehmed by jim totiž dvě a půl hodiny trpělivě vysvětloval, jak je rozšlapání posledních tlejících zbytků Římské říše naprosto nutné pro vybudování zbrusu nové, téměř tisícileté říše a jak je středoasijským pasákům ovcí Prozřetelností dáno svaté právo na životní prostor na západě, jelikož u nich doma jim nakopal prdel Timur a jeho parta. Takticky se samozřejmě už nezmíní o tom, že při cestě k hranicím Evropy si Oghuzové nepočínali o mnoho lépe a vesele mordovali, zotročovali a plenili, jak se jen dalo. Na závěr si pak předseda Mehmed dokonce pochoval a políbil nějaké to pravoslavné děťátko, v kteroužto chvíli už se má večeře snažila zdrhnout fakt intenzivně. Zkrátka ODS s Mehmedem v čele by i dneska udělala díru do sněmovny, na to vemte jed. No, ale pokud si člověk odmyslí Turky, kterým jen se nad hlavou rozsvítit svatozář (nebo co se rozsvěcuje mohamedánům), křesťany, kterým jen narůst rohy a kopyta a tak nějak celkové vytírání si prdele historií, tak je to cca půl filmu bitevní podívaná na celkem slušné úrovni. Byť místy nechutně turkopatetická. Mě to ovšem na víc než dvě hvězdy nestačí. ()