Eva tropí hlouposti

Pohodová, nestarnúca a dodnes vtipná crazy komédia, v ktorej exceluje Nataša Gollová a príliš za ňou nezaostáva ani Oldřich Nový. Napriek tomu, že som jej pri x-tom zhliadnutí znížil hodnotenie, pokladám ju naďalej za výnimočný a nadpriemerný film, ktorého pozretie mi v správne zvolených intervaloch veľmi dobre padne. (16.10.2010)

Veseloherní filmová tvorba je nejčastěji rozvíjeným žánrem napříč všemi světovými kinematografiemi. Nejinak tomu bylo u nás, kde komedie patřily k nejnavštěvovanějšímu a privilegovanému žánru. Ovšem kvantita nezaručuje kvalitu, spíše naopak. A tak vznikaly většinou nenáročné filmy, které se snažily bavit diváky jednoduchými a osvědčenými prostředky. Zcela jiné pojetí komediálního typu zaujímal režisér Martin Frič, jehož snímky si pokaždé dokázaly udržet vysokou kultivovanost a netradiční pointaci děje. Když v druhé polovině roku 1939 hledal podklad pro svůj další film, padl mu do oka humoristický román tehdy sedmnáctileté autorky Fan Vavřincové. Vzájemné sympatie začínající spisovatelky a zkušeného rutinéra se nakonec protly do jednoho z nejlepších filmů domácí tvorby. Druhým experimentem bylo obsazení hlavní ženské role. Frič musel velmi pečlivě hledat představitelku, v níž by se spojoval dívčí půvab a inteligence jako záruka uličnické ztřeštěnosti a grácie dívčího mládí. To vše, spolu s citem pro pointování vtipu a se smyslem pro nadsázku, která komiku zvýrazňuje a nikoliv shazuje, se spojilo ve výkonu Nataši Gollové. Volba Martina Friče byla naprosto oprávněná, i když ne snadná a samozřejmá. Alespoň zdánlivě. Vždyť Gollová byla do té doby známá spíše jako představitelka sentimentálních něžných hrdinek. Její proměna v bláznivou a spontánní Evu jen potvrdila, že český film našel v Gollové velkou komediální umělkyni, jak to ostatně záhy prokázala v řadě dalších komedií. A je správné jmenovat i její herecké partnery, především nezvykle uvolněného Oldřicha Nového, vynikající Baldovou, Májovou, rozkošného Grusse, Schránila i znamenitou hudební složku reprezentovanou moderními swingovými melodiemi Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Ha-halo, Eliško, já sem se vás chtěl na něco hrozně důležitého zeptat. Tady jsou totiž dvě možnosti, tedy buďto, že se vás zeptám anebo že budu mlčet. A proto sem se rozhodl, že se vás zeptám jako obyčejně, jestli byste si mě nechtěla vzít. Eliško, vemte si mě! (04.10.2008)

"Teta Pa nutí Klotyldu, aby nosila vlněné punčochy, Klotylda dává výpověď a Eva utekla. No tak je všecko v pořádku a já mohu jít na procházku." Ztřeštěná Eva tropí hlouposti a já jsem se bavil při jejím houpání oknem do domu, stylovém překonávání zídky či opileckém loupení. Ovšem na zaměstnávání mé bránice nebyla Eva zdaleka sama, takže jsem si oprášil základy angličtiny pro idioty s "lingvistou" hrabětem Camelem, vylepšil jsem své deduktivní schopnosti se sluhou Janem a s báječně ujetým ctitelem Zdeňkem jsem ztratil hvízd. Tady zkrátka všichni tropili hlouposti, jen pan továrník pěstoval růže. To dává smysl. A mě to baví. (14.08.2018)

Nový coby anglický baron s neznalostí "svého" jazyka pobavit dokáže, stejně jako Gollová, která chodí dveřmi tehdy, jen když má problémy. Ovšem film samotný je někdy až tak ujetý, že to někdy působí spíše trpce. Navíc toto duo natočilo lepší komedie a třeba ve srovnání s americkou Leopardí ženou prohrává film ještě výrazněji - nalejme si čistého vína, ale Katharine Hepburn tenhle typ role zahrála podstatně lépe... Lepší tři hvězdy. (21.05.2010)

Tak jestli tohle je z třicátýhodevátýho, tak já jsem čínskej bůh srandy. Ono to je totiž tak šílený, ujetý a střeštěný, až je to naprosto funky. Angličtina pana Nového, jakožto i pohybové nadání paní Gollové, je exelentní. "Políbit, ou jés." Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. (03.06.2015)