Crazy Joe

Kvalitný filmový zážitok korunovaný charakterným Jasonom Stathamom? Povedať mi toto niekto pár týždňov dozadu, s radosťou by som ho vysmial a poslal kade ľahšie. Lenže potom prišiel Hummingbird (za prvé sa mi americký názov páči viac, za druhé má lepšiu náväznosť na príbeh ako "Crazy Joe") a ja som ostal mierne v šoku. Najprv mi ho však privodil samotný vývoj príbehu - post-militaristické hobo drama, to nie je niečo, čo vidím každý deň, tobôž nie v hlavnej roli s jednou z legiend akčného žánru. A že to pripomína európsku light verziu Ramba s väčším príklonom k dráme a thrilleru než tomu akčnému, už vôbec nie. Z nepredvídateľného počiatočného konceptu sa po sérii udalostí dej preklápa do štýlovej londýnskej gangsterky, obohatenej o romantickú líniu a etnicky rôznorodú skladbu miestneho podsvetia. Stathamova postava má viacero rovín - za prvé je to hľadaný armádny utečenec, za druhé muž so sklonom k násiliu ktorý miestami nezvláda situáciu a jeho elitný výcvik je v tomto prípade skôr na škodu, pretože sa to môže skončiť zle, za tretie je človekom, ktorý pociťuje lásku, chce sa vykúpiť zo svojich hriechov a odvďačiť tým, ktorý mu pomohli, keď bol na tom najhoršie. Joey Smitha by sa dalo dôkladne rozoberať nadlho a bol by z toho istotne zaujímavý článok, ale chcem sa dostať momentálne hlavne k jednej veci - a tou je akcia. Až minimalisticky uveriteľne spracované údery a kopy ma dokázali presvedčiť (aj tým, ako dynamicky a pritom realisticky ich kamera zaberá), že je skutočne bývalým elitným vojakom, ktorý ešte všetko zo svojho remesla nezabudol. Steven Knight taktiež nemá strach preniesť výdobytky vojenskej špionážnej techniky (teda zábery zo satelitov, dronov atď.) z Afganistanu do pulzujúcej metropole a ukázať nám, ako sofistikovaný je už v súčasnosti "Veľký brat". Film je podhodnotený hlavne z toho dôvodu, že tu v súčasnosti nepociťujeme povojnovú spoločenskú depresiu zmiešanú s radosťou z konca, to za prvé. No a za druhé preto, že práve narozdiel od Ramba toto nie je akčné béčko, ale seriózny film, aký od toho čakal málokto. S hlavnou postavou ako psychicky narušeným jedincom pokúšajúcim sa zlepšiť svet (to na margo "divného scenára" - vážne je možné prehliadnuť, akú silnú traumu Joey prežil a stále prežíva, pretože ju nedokázal prekonať?). Jasné, nie je to najlepší Knight (i keď, ja som zatiaľ iného v celku nevidel), ale takéto podhodnotenie si jeho londýnska resocializačná konsolidačná gangsterka nezaslúži. 80% P.S.: Ignorujte všetky plagáty okrem toho Hummingbird, sú zavádzajúce. (02.07.2014)

Film se Jasonem, co má hlubší myšlenku, je jev nevídaný. Pěkný, civilní herectví (obzvlášť křehké Agaty Buzek - netypické krásky, ale i Jason je schopen širší škály výraziva, než např. v Kurýrech) a zajímavej příběh, sem tam nějaká menší akce, Jason se houmlesácky potácí, brečí... Veliký překvapení, ale sedlo mi to rozhodně víc, než typický jeho filmy a bylo by určitě fajn, kdyby sem tam natočil něco ambicioznějšího, jako je Crazy Joe, protože na to - ač je akční hvězda - má. (10.11.2014)

Nebyť Stathama, tak väčšina užívateľov vôbec nebude na filme vyzdvihovať komornosť, serióznejšiu story, nádych romantiky (i keď zbytočnej a absolútne nefungujúcej) a všemožné porovnávanie s jeho čisto akčnými snímkami, ktoré sú síce čas od času bezhlavé, prostoduché, miestami až béčkové (čo je niekedy dokonca plus), no aspoň na mňa pôsobia úprimne, na nič sa nehrajúco. Joeovi som to jednoducho a skrátka neveril. (23.07.2014)

Jeden z těch filmů s Jasonem, kde se moc nenasmějete. Překvapivě tu totiž Jason nesype hlášky, ale co víc, nezabíjí tu ani tuny nepřátel, aby tím vyhnal alespoň samotnou akčnost filmu. Vše tu působí poměrně realisticky, když tedy přijmete, že si tu Jason začne s jeptiškou. Pořád je to ale jeden z těch citlivějších, vážnějších a opravdovějších akčňáků, kde není důraz na hlavní postavu, jako spíš na emoce, což působí poměrně nestereotypním dojmem. (18.11.2018)

Akční thriller pro ženy (pomalý film bez akce a napětí). Statný Statham, který může drtit koule oponentům jen apatickým nadzvednutím obočí, se stává směšnou pacifistickou karikaturou na vyhaslého válečného veterána deprimovaného hrůzností války, ve které sice zavraždil pět nevinných lidí a jde po něm jeho vlastní vláda, ale v roli sebedestruktivního londýnského bezdomovce získává zcela novou filozofickou rovinu. Čím více okeny vychlastá a čím více se nechává mlátit od pasáků děvek (kteří okrádají -> bezdomovce), tím více citu pro sociální spravedlnost získává. Jeho cesta za vykoupením pak nenabízí nic jiného, než decentní balení polské jeptišky a objednávání pizzy jeho bývalým sousedům ze smradlavé krabicové uličky za čínským bistrem. Nejakčnější pasáž filmu pak spočívá v tom, když vytáhne černoprdelnici z továrny na obchodování se vzduchem, a ukáže jí v galerii výstavu čuráků. Pseudodrama, ve kterém hraje mašina na zabíjení a přitom je mučena existenciálními dialogy a přístupem režiséra, který měl scénář plný akce a napětí, a udělal z něj raději nepovedený pokus o psychologickou sociální sondu, která se akčním způsobem vymyká běžným stereotypům akčních filmů. Úspěšně, tohle ve výsledku skutečně žádný akční film nebyl. Závěrečné pointa a dovršení sebedestruktivní povahy hlavní postavy, pak díky tomu vyznívá do ztracena (jako film samotný). 44% (05.07.2013)