Svartur á leik
Okamih skratu
Obsahy(2)
Koncem 90. let zaznamenala kriminální a drogová scéna na Islandu drastickou změnu, kdy z relativně malého a nevinného světa drobných zločinců a příležitostných dealerů přerostla ve vysoce organizovaný a násilný průmysl, který funguje dodnes. Film se odehrává v bouřlivých časech a je postaven jen na hrstce skutečných událostí té doby. Líčí revoluci Extáze, ozbrojené bankovní loupeže, rozsáhlé pojišťovací podvody a největší zátah proti drogové mafii v historii země. Všechny tyto události velmi hluboce otřásly islandskou společností, hlavně kvůli jejich vysoce profesionálnímu provedení. (HBO Europe)
(více)Recenze (80)
Ymič konzervativního ostrova upjatých požíračů ovčích hlav a poklidně prcajících vřídel se právě rozpadl jako kariéra psychotické skřehotalky Björk. Když na to příjde, umí i islandští drsoni řádně protáhnout kokain, děvky a dokonce i sami sebe, a ani si moc nezadají s jejich makarónsko - židáckými, zaoceánskými kolegy. Opravdu překvapivě hustá polívka ze skopových mozků, která mi ukázala, že si mám na svou plánovanou cestu na Island kromě gumáků, laxativa, masti na hemoroidy a Lutherovy bible přibalit i bongo. ()
Všechny postavy v tomhle filmu mně byly sympatický asi jako jelení parohy v mý prdeli. Navíc hlavní hrdina je tak blbej, že by jeho blbství s přehledem pokrylo celej severoamerickej kontinent. Naštěstí filmu nechybí atmosféra, aroma reálnosti ať už díky hereckým výkonům, dialogům, syrovým scénám nebo práci kamery a umí dobře pracovat s divákovou zvědovastí. ()
Island mě opět přesvědčil o svých filmových kvalitách. Okamžik zkratu je možná dost náročný film na sledování a těžko se v něm hledá jakákoliv postava, ke které by se vytvořil určitý vztah. Pořád ale má hodně kvalitní příběh založený na pravdivých událostech a k tomu hodně slušnou gangsterskou atmosféru. No a i přesto, že herci zrovna nejsou v nominaci o nejsympatičtější postavu, pořád dokážou zaujmout a to je podstatné. Viděno na základě Challenge Tour 2015 ()
Islandský film bez jediného kladného a sympatického hrdiny...má sice zajímavou až exotickou tematiku - renesance drogové scény na Islandu, ale působí nějak lacině, jako pouhá kopie britských snímků na podobné téma...ten scénář není prostě úplně originální... ()
I KDYŽ NĚKDE V HLOUBI VÍŠ, ŽE TVOJE CESTA KONČÍ V TEMNOTĚ, NEMUSÍ TO NUTNĚ ZNAMENAT, ŽE TAM TAKY ZAČALA.... /// Film o frajerech na sněhu, extázi či speedu a klukovi, kterej se (náhodou?) začlenil ,,do systému“. Islandský Bony a klid bez dětskýho žvanění a komančskejch přežitků, s drsnejma ksichtama, sem tam zajímavou skladbou a možná i trochou psychologie. Filmařina, která sází na autentičnost příběhu (a chladnou drsnost) mě sice bavila, ale nestrhla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2004 napsal Stefan Mani Sigþórsson, číst nebudu. 2.) Mám na starost pojišťovací podvod. (S autem.) 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Island si evidentně nedávno prošel mediální reflexí své drogové scény a organizovaného zločinu, což mělo za následek výrobu thrillerů z příslušného prostředí. Po "City State", který byl pojatý v duchu klasických mafiánských dramat ala Scorsese přichází "Black's Game" s jakoby britsky zemitým a frenetickým pohledem na distribuci drog na Islandu na přelomu tisíciletí, který organizovaný zločin zobrazuje nikoli jako promyšlený systém, ale naopak vyšinutý vaudevil groteskních figurek. Na islandském příspěvku do kategorie moderních dynamických kriminálek o obyčejných týpcích přežívajících ve světě zločinu je osvěžující, jak se opájí životem na ilegální vysoké noze a nezrazuje své publikum tím, že by mu podsouval nějaká prefabrikovaná poselství. Sféra organizovaného zločinu je zde prostě ukázaná jako svět, který je současně sexy, ale také hodně o hubu, a žít v něm je jako trip, který se postupně z příjemného a zábavného úletu mění v noční můru prosycenou paranoiou. ()
To už je několikátý film z Islandu, kde se vraždí, berou drogy, sexuje, padají laviny, nebo pobíhá občas vyšinutý jedinec. Já tedy nevím, ale kdybych tam měla letět, tak jedině v papamobilu. Konec byl peckovní, to nemohu říct, ovšem herecká úroveň trochu nedostačující, ale sestavit něco takového je podle mě docela um, když vezmu v úvahu hrstku skutečností, kterou museli tvůrci dát do kupy tak, aby to bylo koukatelné. A za to jim přihodím jednu hvězdu. Mávat ručkou na rozloučenou vám ovšem raději nebudu:-) ()
Che che. Pokud si makaróni, medelínští kartelióni nebo yakuzapikačujóni namlouvají, že mají patent na krutost či neotřelý převoz fetu od výrobce ku spotřebiteli, vikingští nováčci je vyvádějí z omylu. Ale pochopme to - co jako na Islandu dělat? Čutat v tělocvičně do meruny, čumět ven do tmy, čumět ven do sněžné bílé tmy, čumět doma na bednu, nebo sáňkovat v sopečném popelu. Občas se vylejt jako ve Vallhalle a s nějakou podobně depresivní polovičkou prubovat, zda rampouch může roztát v ledové jeskyňce. No nešňupli by jste si tam radši taky? Z pupíku Maríi Birty? Co? No. ()
" Vieš veľmi dobre komu patrí tá ruka v krabici..." Na úvod musím upozorniť, že hákový kríž na plagáte k filmu dosť zavádza. Vo filme som si ho nevšimol a s tématikou skinheads nemá nič spoločné. Film je drsným a chladným pohľadom na život gangstrov, dealerov a celkovej drogovej scény na Islande. Film sledujeme z pohľadu výbušného, ale inak rozumného mladíka, ktorý sa za menšiu protislužbu ocitne pod ochrannými krídlami starého známeho a zrazu je v centre diania. Polícia však nespí... Podobných filmov z drogového prostredia je mnoho, ale tento je navyše nasiaknutý chladným a nepríjemným počasím na Islande. Atmosféra i dejové linky fungujú spoľahlivo a mňa fakt zaujímalo ako mladík dopadne. Aby vás film bavil a zaujal je potrebné mať vo filme nejakú postavu, o ktorú máte starosť. A tu to klape. 80%. ()
Islande, ty ostrove pošmourný, ty filmová děvko! Klasický propriety tohodle ostrova jako typickej humor (škoda, že postupně dost vyprchá, kam se hrabe benzín), tak syrová, hutná atmosféra. Technická stránka je výtečná, stejně tak i herci (a ano, jak zde již bylo řečeno, ten nádech tvorby z ne ostrova méně na sever tam je). Některý scény pro mě byli dosti překvapivé, takže jednoznačný klad. Co mi ovšem trošku vadilo bylo zpomalení tempa v mezičase, kdy chvílemi děj zápasil s lehkou nudou a potýkal se s jemným náznakem rozplizlosti příběhu, však brzo tyhle půtky děj brzo vyhrál a nedostatky v závěru solidně srazil na kolena. ()
,,Toti, co to děláš?" ,,Tohle je, drahá matinko, dextro-amfetamin fenylpropanolamin. Speed!" Sex, drogy a Rock and roll. Tedy hlavně drogy...ovšem:,,Pašování drog na Island není žádná prdel." A dojde i na sex - příjemný, vášnivý, ale i násilný za trest (jo, když si jeden nehlídá zadek, může se pak jen a jen divit). Stejně jako Nettrass i já chvílemi viděl Bony a klid. Tahle jízda je ale mnohem drsnější. Výborná kamera a ještě lepší hudba (žádné ty americké cajdáky). Špinavý film o podsvětí na severu, kde to vypadá, jako by půlka ostrova prodávala drogy a druhá půlka je sjížděla. Pro ránu se nejde daleko, hlavy sice nelítají, ale ruce ano. A šťastný konec! tedy jak pro koho... jo a Thor Kristjansson vypadal chvílemi jako J.Depp. ()
Trainspotting na ledu a lávě, aneb jak se na Islandu pařívalo. ()
Tí vetrom ošľahaní chlapíci veľmi dobre vedia, čo chceme. Sebakritická reflexia vzostupujúceho podsvetia 90. rokov im umožnila ponoriť sa hlboko do sveta zločinu, drog a násilia. Stopáž nedovoľuje väčší rozmach pre vytvorenie komplexnej kriminálnej ságy a tak zostáva len opakovateľne stráviteľná drsná epizóda zo života vyholených hláv a fitness nadšencov združujúcich sa pod hlavičkou miestneho überhajzla a preberajúcich rajóny. S ohľadom na koncepciu príbehu a tendenciu gradácie explicitnosti násilia v trilógii Pusher by mohol byť alternatívny názov Pusher Zero: Ako to začalo, ako najmiernejší diel série, predchádzajúci všetko ostatné a dopodrobna skúmajúci vývoj organizovaného zločinu z pouličných rybiek do masívneho akvária plného žralokov. A i keď Okamžik zkratu nemá tú charakteristickú dokumentačnú kameru, dodávajúcu dojem surovej realistickosti, nepostráda cool efekt a i keď je to narozdiel od populárnej dánskej série jasný mainstream, ničím nešetrí a spoľahlivo naň až tak rýchlo nezabudnete. Herci sú typovo nebývalo skvele obsadení, dej je slušne nadopovaný steroidmi a produkčný podpis Nicholasa Windinga Refna tam predsa len je trochu cítiť - či už je to úvodnými titulkami v podobe predstavovačky postáv, spomínaného obdobného vývoja príbehu alebo skutočne nezabudnuteľných postáv (najmä Tóti a Bruno sú skutočne trieda). Záver s trojitou montážou v jednom obraze uprený na oči antagonistov stojacich proti sebe a nožnice na stole vydarene evokuje spaghetti westerny. Náhla tma a záverečný záber nás síce ochudobnia o pravdepodobne veľmi šťavnatú scénu, ale na druhú stranu sa tým dostavuje pocit nejasného ukončenia, ktorý dáva priestor diváckej predstavivosti - teda len v prípade, že ste poriadne nesledovali, inak viete, komu tá ruka patrila. 75% ()
Překvapivě dobrý, čekal jsem nějakou televizní srágoru a zakoukal jsem se během prvních pár minut. Neni to nějaká vyložená gangsterka, prostě banda Islanďanů krade a fetuje a stoupá v hiearchii podsvětí malinkýho Reykjaviku. Odsejpá to slušně a má to docela zajímavý obsazení, nejvíc mi utkvěl Jóhannes Haukur Jóhannesson. 70% ()
Viac menej prosté a priamočiare, ale dobre sledovateľné, s celkom kvalitne stavanou atmosférou drogového sveta islandského gangu, v ktorom si tvorcovia nechodili po explicitné scény príliš ďaleko. No na druhej strane, jestvujú aj tvrdšie filmy. Najviac sa mi z hereckého obsadenia na Okamžiku zkratu zapáčila postava Jóhannesa Haukura Jóhannessona alias Tótiho, ktorý si ako som práve zistil, strihol aj menšiu rolu v Game of Thrones, čo bolo kvôli jeho holohlavému zostrihu ťažko postrehnuteľné aj pre skálneho fanúšika GoT, za akého sa považujem. A i keď sa nejednalo o žiaden hlboký pohľad do kriminálnych a pre Island nie zrovna prívetivých dôb, nemožno snímku uprieť napätie, s ktorým drží diváka pri sledovaní až do záverečnej scény. Skrátka chcete vedieť jak táto nebezpečne rozohraná partička šachu dopadne. ()
''Gaštanové brmbolce'' v umývadle bol teda poriadny brutal! ()
Jako vážně, tohle jsem ani nečekal. Vždy jsem měl za to, že severské země jsou na rozdíl od těch našich skoro bez kriminality a drog, ale to jsem se zase jednou mýlil. Všude se píše jeďte na Island, gejzíry, pěkná příroda, ale toto?! Doufám, že už je tam čisto, protože, co jsem právě viděl, to žádná selanka nebyla, to Vám teda řeknu. Hodně zběsilá jízda plná drog, sexu, pár mrtvých a sem tam nějaká ta useknutá p(r)acka. Vypadá to, že jsem s touhle zemí ještě zdaleka neskončil. ()
Film se snaží tvářit hodně drsně a opravdově, ale mě tím nedostal. Nezajímavá nuda s ještě méně zajímavými herci. ()
Už během filmu jsem věděla, že bude problém s jeho hodnocením, doufala jsem, že mi konec přinese nějaké řešení, ale bohužel. Navíc nad tím vší poblikává neonový nápis "podle skutečné události", kteroužto formuli začínám ze srdce nenávidět. Dalo by se říct, že to je klasický příběh o tom, kterak normální študák ke "štěstí" ve světě s drogami přišel, jak se mu zalíbily peníze i pocit toho, že patří do nějakého společenství. O tom, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti, se poučí poměrně brzy a teď jen, jak z toho vycouvat a jestli je vůbec kam vycouvat. Filmů s takovým dějem je bezesporu hodně, takže by byl Svartur á leik odsouzen k průměru, to by ho ale nemohli natočit na Islandu, pochmurném to ostrůvku, kde se snad nic nemůže natočit obyčejně. Nebudu zastírat, že mě některé předkládané scény znechutily, a to hodně moc, ale na druhou stranu je to dobrá sonda do života narkomafie. ()
Islanďani okopírovali náš ,,Bony a klid,, , trochu ho zdrsnili smikovým papírekm a přidali rekvizity typu pracka v bedně. ()