Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Legendárny predvojnový film kultovej dvojice komikov Jirího Voskovca a Jana Wericha. Filip je nezamestnaný robotník a Jakub zas mimoriadne bohatý továrnik. Teda, bývalý bohatý továrnik. Jeho konkurent Worst ho totiž priviedol na mizinu a teraz musí spolu s Filipom začať odznova. Čoskoro však pochopia, že sami nič nezmôžu a tak sa rozhodnú spojiť svoje sily v prospech celku. Tak vzniká družstvo "Hej rup", aby všetkým okolo seba dokázalo pravdu. Pravdu o hesle: V jednote je sila... (STV)

(více)

Recenze (134)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V době vzniku přijala film česká filmová kritika s neskrývaným nadšením a viděla v něm závan svěžího větru, ba dokonce světovosti v jinak zatuchlém českém filmovém rybníčku. Co si budem povídat, oproti všem těm Anduličkám a Toničkám s ranečkem štěstí a zármutku, excelentním kýčům toho nejhrubšího ražení se samozřejmě Hej-rup! dá označit za oscarovou záležitost, ale bohužel je to spíš případ, kdy je jednooký mezi slepými králem. Doba vzniku je hodně znát, československá kinematografie se teprve začínala rozvíjet a Voskovec s Werichem se teprve na filmovém plátně hledali. U obou, ale především u Voskovce, je ještě znát divadelní manýra z Osvobozeného divadla. Navíc je ten snímek doslova manifest meziválečné levicové avantgardy ovlivněné sovětským vzorem a až po uši vězící ve víře v sílu kolektivu. Samozřejmě dobový kontext je jiný než budovatelská dílka z přelomu 40. a 50. let a za Hej-rup! dostali tvůrci pochvalu i od měšťanského liberálního tisku, ale i tak mi ta nefalšovaná naivita přijde tak nějak nepříjemná. Nesouhlasil bych se svým uživatelem flankerem.27 v tom, že snímek ironizuje levicové ideály, ten kritický odstup tam chybí už proto, že film byl natočen ještě před moskevskými procesy a nebyl důvod pochybovat. Ta zdánlivá karikatura je spíš důsledek nechtěného nezvládnutí jednotlivých motivů. Mělo jít o společenskou kritiku, ale z třesoucího se vozíčkáře, který představuje mocného šéfa velké továrny a navíc trapně přehrávaného, nemůžete udělat plnohodnotného protihráče Voskovce a Wericha. Werich jako typický představitel levicového ideového směřování na filmovém plátně svoje ideály mnohem přesvědčivěji zobrazil v Pekařově císaři o řádku let později. Celkový dojem: 55 %. ()

Movie Gourmet 

všechny recenze uživatele

Výborná komedie, jeden z nejstarších filmů, co jsem viděl. Výborný herecký um Jana Wericha a ne o moc menší výkon výborného Jiřího Voskovce v roli "Pata a Mata" aneb vinou konkurence zrachovalý podnikatel a nezaměstnaný dělní v nezapomenutelných scénách "stříhání živého plotu", "lovení kapesních hodinek z asfaltu" a "žehlení kalhot parním válcem" patří do zlatého fondu světové kinematografie. Verdikt: 4* a 85 %. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Komedie o příliš vážných věcech, takže už z podstaty se jí nedá smát. A konkrétně téhle komedii by se nedalo moc smát ani normálně, protože vtipných scének a dialogů tam moc nebylo, spíš poněkud trapných ("nešla nějaká práce okolo..."), ze kterých člověku naskočila husí kůže od krku až tam, kde záda prodělávají změnu pohlaví. Z herců vynikal zejména Werich, který mi připomínal svými filozofickými samomluvami Hugo Haase, František Černý taky dobrý, naopak Voskovec poněkud prkenný (nebo voskový?), a to jak v mluvě, tak v pohybech. Poněkud mě překvapila kritika Sovětského svazu, protože Voskovcův projev nad rozpadajícím se automobilem coby "maslostrojem" pronášený špatnou, přehnanou ruštinou jinak než zesměšňující označit nelze. Z pohledu ekonoma je názory prezentované ve filmu poněkud naivní. Řešením krize nebylo zlevnit výrobky, protože deflace je zhoubná - továrníkovi se nevrátí prostředky, které do výroby investoval. Továrníci nepropouštěli dělníky z plezíru a škodolibosti, ale proto, že pro ně neměli práci, když padal odbyt výrobků. To mohlo V+W taky napadnout, vždyť přeci jedna ze základních komunistických pouček je, že továrníci zaměstnávají dělníky proto, aby je mohli vykořisťovat, aby jim mohli brát nadhodnotu. Čili je v zájmu továrníků co nejvíce vyrábět a zaměstnávat co nejvíce dělníků, neboť tím víc nadhodnoty jim zůstává v kapsách. No a naivní mi připadá také představa, že lze na burze skoupit tolik papírů, aby člověk továrnu ovládl. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Pro mne rozhodně nejlepší komedie 30. let a srdeční záležitost od nejútlejšího věku. Především - výborné gagy - vajíčko natvrdo, sklenička na hniličku.... moje zlaté stříbrné hodinky.... hodinky v asfaltu a následné válcování kalhot s vynálezem džín... maslostroj.... zavěšení ve výtahu..... Prostě kdo to neviděl, tak jeto rozhodně k popukání. Kromě toho má film silný sociální náboj a jasně ukazuje, na čí straně stáli členové Osvobozeného divadla. Film jasně ukazuje, jaký dovede být kapitalismus, když jde o zisk pánů továrníků i na špinavou úlohu bank v tomto systému; samotná řeč Voskovce do rozhlasu a její přerušení v zájmu pana Wursta a jemu podobných... Jakkoliv jde o propagandu socialistických myšlenek, film nemohl být radikální, a tak kolektivismus firmy Hej-Rup! spíš odkazuje na družstevní hnutí, které by mohlo účastí pracujících na řízení podniku zmírnit zlo kapitalismu. Patrný je i vliv sovětské avantgardy, třebaže ve scéně se stlučeným máslem jde spíš o parodii (Dněprostrój, Magnětostrój,.... da da da da.....), několik záběrů je typicky ejzenštejnovských. Jasných pět hvězdiček. ()

Amras 

všechny recenze uživatele

Frič. Voskovec. Werich. Když se tyto jména spojí dohromady, můžeme očekávat velmi kvalitní filmový zážitek. Ale trochu mě to zklamalo, oproti pozdějšímu filmu "Svět paří nám". Ale i zde jsem se skvěle bavil. Humor V+W je prostě nezapomenutelný. Většina jejich filmů se odehrává v dělnickém prostředí. Nezaměstnaný dělník a zchudlý továrník je zajímavý námět na film. Jednoznačně nejlepší scéna je závěr, když visí V+W na plošině. Celkově jsem byl s filmem spokojený. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (25)

  • Koncom roka 1934 bola zahájená realizácia francúzskej verzie. Skúšobne bola natočená úvodná scéna, v ktorej sa obaja protagonisti vtipne predstavili. Prečo však táto verzia nevznikla, sa nevie. (Raccoon.city)
  • Při natáčení scény, kdy neřízený válec vjel mezi hosty zahradní restaurace, zahynul herec Adolf Heidrich-Marek, kterému bylo 64 let a svého času byl ředitelem jednoho z tehdejších divadel. Do komparsu se dostal náhodou, špatně chodil a při natáčení se díval do kamery. Byl kvůli tomu přesazen na jiné místo vedle dalšího statisty. Tomu se podařilo včas uskočit, na Heidrich-Marka měla ale údajně spadnout kulisa a spadl přímo pod parní válec a byl na místě mrtev. (Redyx1)
  • Film sa svojou návštevnosťou 3 316 577 stal v svojej dobe najnavštevovanejším filmom v Československu. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama