• nascendi
    ***

    Naivne ľavicový príbeh reflektujúci obdobie veľkej hospodárskej krízy by bol už dávno zabudnutý, ak by medzi jeho tvorcami nefigurovali mená Frič, Voskovec a Werich. Iba vďaka nim vznikol divácky príťažlivý film, ktorý už dnešnú generáciu asi neosloví, ale má svoje miesto nielen v chudobnej filmografii Voskovca a Wericha, ale aj v domácej medzivojnovej kinematografii.(14.3.2012)

  • xenopus
    ***

    Film z doby, kdy Voskovec i Werich věřili tomu, že kapitalismus lze dělat kolektivně a ku prospěchu všech zúčastněných. Že dává práci nezaměstnaným a potírá zlo způsobené zkaženými charaktery některých jeho aktérů. Anebo vůbec nepropagovali kapitalismus? V době vrcholící hospodářské krize nemohl vzniknout obsahově jiný film... Technická kvalita snímku za tu spoustu let též utrpěla, a tak zbývá několik charakterem spíše divadelních scén, které se ale bezpečně vryjí do paměti (plotostřižna u sběratele známek, představení stroje v ruském jazyce, typologizace filmových polibků...) a zbytek je umě dotočen geniálním Macem Fričem.(27.2.2011)

  • truby
    ****

    Velmi osobitý přístup pánů V+W k filmu, stylem ne nepodobným divadelní hře. Docela prosté dějem, ale vyjímečné v provedení. Je to taková dělnická pohádka, kde dobří a slušní lidé vítězí nad zlým a chamtivým kapitalistou. Vůbec nemám oběma pánům za zlé tento politický názor a vůbec ne s ohledem na rok 1934, ve kterém film vznikl. Musím uznat, že v jejich podání to vypadá jako idyla. A ten humor potěší za každých okolností...(17.3.2011)

  • gudaulin
    ***

    V době vzniku přijala film česká filmová kritika s neskrývaným nadšením a viděla v něm závan svěžího větru, ba dokonce světovosti v jinak zatuchlém českém filmovém rybníčku. Co si budem povídat, oproti všem těm Anduličkám a Toničkám s ranečkem štěstí a zármutku, excelentním kýčům toho nejhrubšího ražení se samozřejmě Hej-rup! dá označit za oscarovou záležitost, ale bohužel je to spíš případ, kdy je jednooký mezi slepými králem. Doba vzniku je hodně znát, československá kinematografie se teprve začínala rozvíjet a Voskovec s Werichem se teprve na filmovém plátně hledali. U obou, ale především u Voskovce, je ještě znát divadelní manýra z Osvobozeného divadla. Navíc je ten snímek doslova manifest meziválečné levicové avantgardy ovlivněné sovětským vzorem a až po uši vězící ve víře v sílu kolektivu. Samozřejmě dobový kontext je jiný než budovatelská dílka z přelomu 40. a 50. let a za Hej-rup! dostali tvůrci pochvalu i od měšťanského liberálního tisku, ale i tak mi ta nefalšovaná naivita přijde tak nějak nepříjemná. Nesouhlasil bych se svým uživatelem flankerem.27 v tom, že snímek ironizuje levicové ideály, ten kritický odstup tam chybí už proto, že film byl natočen ještě před moskevskými procesy a nebyl důvod pochybovat. Ta zdánlivá karikatura je spíš důsledek nechtěného nezvládnutí jednotlivých motivů. Mělo jít o společenskou kritiku, ale z třesoucího se vozíčkáře, který představuje mocného šéfa velké továrny a navíc trapně přehrávaného, nemůžete udělat plnohodnotného protihráče Voskovce a Wericha. Werich jako typický představitel levicového ideového směřování na filmovém plátně svoje ideály mnohem přesvědčivěji zobrazil v Pekařově císaři o řádku let později. Celkový dojem: 55 %.(16.5.2012)

  • Autogram
    ***

    Zlí kapitalisti a dobrí robotníci so svojimi predchodcami odborov, cítiť tu silný závan socializmu. Príbehovo ma to nezaujalo, hlavne pre strašne dlhé hluché pasáže, ale záver sa podaril. Plošinová scéna s dobovo dobrými trikmi, trochu absurdnosti a grotesky a vznikla komédia trochu iného druhu ako klasické romantické veselohry tej doby.(18.7.2014)

  • - Žaloba na režiséra Martina Friča sa opierala o predpis z roku 1875, podľa ktorého "parný valec nesmie jazdiť tam, kde je viac obecenstva". (Raccoon.city)

  • - Automobil, ktorý sa Filip (Jiří Voskovec) a Jakub (Jan Werich) snažia zachrániť pred neovládateľným parným valcom, bol AERO1000 - typ 20 HP. (Raccoon.city)

  • - Při natáčení scény, kdy neřízený válec vjel mezi hosty zahradní restaurace, zahynul herec Adolf Heidrich-Marek, kterému bylo 64 let a svého času byl ředitelem jednoho z tehdejších divadel. Do komparsu se dostal náhodou, špatně chodil a při natáčení se díval do kamery. Byl kvůli tomu přesazen na jiné místo vedle dalšího statisty. Tomu se podařilo včas uskočit, na Heidrich-Marka měla ale údajně spadnout kulisa a spadl přímo pod parní válec a byl na místě mrtev. (Redyx1)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace