Hej-rup!

Snaha o přebudování kapitalismu směrem vlevo nikdy nebyla tak zábavná jako když na pomezí mezi hospodářskou krizí a nástupem Říše Martin Frič dirigoval geniální duo V+W:) Humor, zpěv, satira všech stran (byť té cílené doleva je méně), u mě prostě klasika nejen kvůli "maslostroji" a gagu na plošině. 80% (28.12.2020)

Kdysi dávno jsem tenhle film jako první dvojice V+W viděl v kině. "Vlezlou" titulní písničku jsem si pak několik dní zpíval a na hudbu Jaroslava Ježka od té doby nedám dopustit. To, že většina umělců předválečné republiky byli příznivci levice, je pravda, a v jejich díle se značné sociální cítění projevovalo. Že k těmto tvůrcům patřili i V+W je taky pravda. A tento film názorně ukazuje, kam až to vede. Spousta vtipných scén (plotostřižna, žehlení parním válcem...) je "navlečena" na poměrně nesmyslný příběh. Karikování velkoprůmyslu a upřednostňování družstevního podníkání dneska působí trochu "out". Působivá je píseň "Den za dnem" s funkční zadní projekcí a celá scéna z levné noclehárny. (14.12.2010)

....legendárny predvojnový film kultovej dvojice....možno, ale pokiaľ mňa pamäť neklame ani za socializmu to nemalo veľkú popularitu skoro sa to nehralo v tv a....teraz...asi tak isto....pre mňa to vtipu moc nemá a téma polopatisticko- socialistická akoby to bolo nafilmované v 50-tych rokoch a nie  v r.1934. (06.06.2023)

Motto: "Představte si, že vy máte sto osmdesát milionů, že vy máte šestatřicet milionů, všecko krytý. Čtrnáct milionů na hotovosti, ty nepočítejte, to je...To nehraje v celku roli. A vy kvůli mizernejm šestatřiceti milionům přijdete vo těch sto osmdesát, vo těch čtrnáct a vo tý půlmiliardy v těch podnikách. Řekněte, co vy byste dělal, co vy byste dělal, mi řekněte." Po úvodních minutách se Hej-Rup! zdá být nadfilmem a řekl bych, že jeho první hodina je nejskvělejší hodinou české kinematografie (český Občan Kane). Vážně jsem se těšil, co ještě může přijít a přál si, aby Simonidesův dopis neshořel, ale zpětně viděno bylo by nejlépe, kdyby se žádný "domus ex machina" neobjevil, žádné mlékárenské družstvo nebylo založeno a... Všichni umřeli někde ve škarpě? Nevím. Autoři zkrátka chtěli, aby to "nějak dopadlo", a to nejen ve filmu. Jistě chtěli vyrobit něco stejně důležitého jako je máslo nebo konzerva mléka. Může však být "něčím takovým" někdy film? Dokonce i v době reálného socialismu považovali Hej-Rup! za nekonkrétní a naivní pokus - hejrupáci by na trhu stěží obstáli jen díky sběru papíru či triku s přespolním během (viděl jsi však někdy něco důvtipnějšího?). "Výborný český film 'Hej rup!' (produkce Meissnerfilm Praha) byl francouzskou censurou zakázán," píše se v Cinématographie Francaise ze dne 9. března 1935. "Film ironizuje skutečně jisté nehoráznosti dnešních politiků; v jeho hlavních rolích hrají populární pražští komici a film má velký úspěch v ČSR i v Londýně." Ze vstupu V+W do tisku (s grafy rostoucí nezaměstnanosti) a následné scény se zadní projekcí, v níž zní Ježkovo blues "Ze dne na den", je hospodářská krize cítit až ke mně domů. A co Voskovcovo povídání o kině? "Líbání se moc žádá ve filmu. To je pravda. To jsou různý polibky takový jako... například takový ty dlouhý polibky, víte, jak vůbec už to dál nejde. Ten takový polibek nekonečný, to se jmenuje happyend. Víte, to když jako už nemůžou přestat a pořád se líbají, tak se musí udělat konec filmu. To je happyend právě." (27.05.2013)

Kterak snažení jednoho zchudlého milionáře partičku dělníků ke všemu přivedlo... Jak vidno, krize ve třicátých letech samozřejmě inspirovala ty pravé (V+W) a ti dokázali vytvořit zábavu, která se zbytečně neutápěla v patosu, slzách ani melancholii a ukázali, že to jde, když se za to vezme!!! Památná scéna s plotostřižnou a na plošině mluví za vše. (11.08.2002)