Ki
My name is Ki
Režie:
Leszek DawidScénář:
Paweł FerdekKamera:
Łukasz GuttHrají:
Roma Gąsiorowska, Adam Woronowicz, Kamil Malecki, Krzysztof Globisz, Tomasz Sapryk, Aleksandra Justa, Joachim Lamża, Agata Kulesza, Janusz Chabior (více)Obsahy(1)
V debutu polského režiséra Leszka Dawida se seznamujeme se svobodnou matkou Ki, která v životě hledá rovnováhu, životní lásku, práci a především zodpovědného otce pro svého dvouletého syna. S problémy, které přináší společenská pozice v moderní společnosti, se Ki vyrovnává po svém. S ironickým nadhledem a lehkou hlavou plnou ztřeštěných nápadů, do kterých spontánně zapojuje své přátele a s oblibou i cizí lidi. Neakceptuje stereotypní limity, které často role matek přinášejí, a život v osamění nahrazuje únikem do světa plného přátelské zábavy. (Febiofest)
(více)Recenze (9)
(Febio Fest) Já být Mikem a nebo jejími kamarádkami, tak ženu Ki pěkně svinským krokem. Slova jako „prosím“ a „děkuji“ totiž v případě Ki patří spíše do té pasivní slovní zásoby. Potřebuju. Pohlídej. Pomoz. Odvez. Vyzvedni. Udělej. Těžko se pak může divit, že na to zůstala sama... Tabáková lobby zřejmě opravdu funguje. Zatím ve všech festivalových filmech (snad krom Máme papeže!) se hulí o sto šest... 70% ()
Prostě je to vona a žádná jiná, Bublina z Taušova Kanárku se znovu vrací, je pěkně blbá a vy ji máte mít rádi. Možná se to nepovede, ale pak můžete být aspoň vděční, že nebydlíte nikde blízko ní a nemusíte pro jejího Pia chodit do školky. Tenhle film je nemožné žánrově zařadit, není k popukání (ale zasmějete se) a není dramatický (ačkoliv pojednává o reálných problémech). ()
Ze snímku po celou dobu stopáže sálá neskonala beznaděj a hlavní hrdinka ve mně vyvolávala značně negativní pocity. A nechtěně taky její chlapeček, který neustále řval nebo pištěl. Film v podstatě o ničem. ()
Divácká porota Febiofestu 2012: Nejpřeceňovanější film v soutěží sekci. S hlavní hrdinkou jsem se totálně nedokázal ztotožnit. ()
Ki mi připomíná přesně ty filmy, které se u nás posledních deset let točí jako na běžícím páse - prostě takový sympatický film se sympatickou herečkou, o kterém ale nevíte, jestli má být komedií nebo dramatem nebo romantikou nebo já nevím čím. Jen to kolem vás tak nějak propluje a nedá vám to vůbec nic. ()
Inspirováno skutečnou matkou i událostmi. Črta z beznaděje. Film nepokoušející se o "řešení" či jakoukoliv "proměnu" hlavní hrdinky. Prostá deskripce zde zcela dostačuje k vykreslení naprosto bezútěšného života antihrdinky, která naprosto netuší. Ani mi tak příliš netušíme, "co s tím". Filmu by IMHO daleko více slušela krátší stopáž (třeba i 6x)! ()
Příběh je o tom, jak jedna žena milující zábavu možná více než svého malého syna se postupně vnutí svým přátelům do života nebo do bytu, totálně jim ho převrátí a nemůže se pak divit, když jí tito přátelé nakonec vyhodí a odmítnout jí jakkoliv pomoct. Snad většina jí už musí od začátku nenávidět jako člověka i jako matku, ačkoliv se zdá být přátelská a ačkoliv se zdá, že už bude sekat dobrotu, tak to na konci pěkně zkazí. ()
Tohle, že byl slabý odvar předlohy, která v reálu žije? To si teda fakt nedovedu představit. Zajímavý příběh na téma, o kterém se moc nemluví - mladá žena, která je "vězněm" svého dítěte a chce si užívat života plnými doušky. Zajímalo by mě jen, zda hlavní hrdinka je opravdu Polka, nebo má i příbuzenství z Ukrajiny, svým zevnějškem mezi ostatními velmi vynikala. ()
Průměrný film o neřízené střele jménem Ki, která krom svého života komplikuje i ty ostatní. Film ovšem nestaví Ki do přímé opozice s většinovou společností, její přátele vypadají spíše jako demoverze jí samotné a především nemají malé dítě, na jehož přítomnosti film stojí. Proto hlavní souboj nemusí Ki vybojovat s okolním systémem, ale především sama se sebou a k určité rozvnováze dojde až přijme alespoň nějakou část zodpovědnosti. Film jako takový není špatný. Leszek Dawid a jeho spolupracovníci zřejmě ovládají velmi dobře své řemeslo, a tak pomocí formálně zajímavě zvládnutých momentů dokázali udržet místy upadající tempo filmu. Režisér zjevně měl mnoho nápadu, některé z nich i ve svém díle naznačil, ale žádné nedokázal v dalším plánu dotáhnout do konce. Škoda, že si nedopřál, či mu nebylo dopřáno více času na tvorbu samotného díla. ()