• Marthos
    ***

    V komedii Martina Friče se Vlasta Burian objevil v roli, kterou přímo pro jeho temperament napsal dramatik Jaroslav Kvapil. Král komiků představuje svérázného krejčího Svíčičku, kterého zajímá středověk a nedaleký rozbořený hrad. Poté, co je jako ochotník v rytířské zbroji vyhnán z města, protože svým zmateným jednáním zkazil oslavu, ubytuje se na hradě. Brzy nachází naplnění svých snů v podobě záchrany sličné statistky, aniž by tušil, že zde probíhá filmování. Samotný scénář obsahuje několik zdařilých situací a dialogů (strašidelný hrad, vaření tymiánového čaje, hysterický režisér), ale v celkovém pohledu se jedná o slabší práci. Z vedlejších figurek zaujme jedině Václav Trégl v civilně pojaté roli Floriánova přítele. V rámci Fričovy i Burianovy tvorby náleží tento titul k průměrným dílům, zejména z toho důvodu, že oba zmínění umělci měli v té době za sebou více propracované a vtipné veselohry.(3.10.2008)

  • dr.fish
    ***

    Scénář filmu je natolik prostinký, že jednodušší už být ani nemůže. A jelikož asi zrovna Burian neměl svůj den, tak i jeho proslulé improvizace a frky ve filmu v podstatě chybí. Zbylo pak už jen torzo komedie, ohlodaná kost jinak celkem nadějné pečínky, protože kdyby do toho bylo dáno co mělo, mohl to být klidně skvost typu U pokladny stál. Nezbývá než jen povzdychnout nad promarněnou šancí a udělit opravdu nadnesených 50%.(5.6.2011)

  • Zloděj kol
    ***

    Tato bezduchá veselohra v sobě opravdu nemá nic, čím by překvapila. Historka o českém Donu Quijotovi působí místy i trapně. Krejčík zblázněný do středověku je vyhnán z města, protože zničil důstojný ráz městských oslav. Odstěhuje se na místní hrad, kde se zamiluje do „Dulcieny“ jinak filmové statistky a za pomoci svého přítele si ji snaží naklonit odvarem z tymiánu. Nakonec objeví poklad a stane se pánem hradu a čestným občanem města, a to vše proto, aby se už nikomu neřeklo, že je skvrna a aby nikdo nevystřihoval z knih obrázky. Tento film mě jen utvrdil v názoru na hodně nevyrovnanou tvorbu Jaroslava Kvapila, který je autorem námětu. Divák se u tohoto snímku může pouze dohadovat se svým vlastním já, zda ho více nudí scény v městečku nebo na hradě. Hlasuji pro první variantu. Přesto se domnívám, že se tato veselohra neztratí. Český divák se rád zasměje všemu, co je s Burianem, a televizní stanice mu v tom rády vyhoví. Kvantita na úkor kvality. A obávám se, že až slepá oddanost a manipulace ve stylu Zdeňka Trošky. Dobový průměr, který lze vynechat.(4.7.2004)

  • Vesecký
    ***

    Jeden z nejslabších Burianových filmů nevyniká ani silou humoru, snad aktuálně nejlepší vtip zazní hned na počátku: "Roli loupeživého rytíře bude hrát náš pan exekutor, tomu padne jako přišitá...", načež pak paní exekutorová (H. Monczáková) brání v hraní exekutorovi (Fiala): "Přece exekutor nemůže hrát roli loupeživého rytíře." Dvojrole T. Grosslichtové - Truda se poměrně zdařile vyrovnala s oběma charaktery... A vlastně to byl u nás jeden z první noire filmů, navíc o tom, jak se točil další noire film... Scénář byl, jak už jsem nastínil, ovšem velice slabý, snad v té době, kdy byla oblíbená podobná braková rytířská literatura, divákovi něco řekla, ale pro dnešek už moc nepobavil.(25.7.2016)

  • donkocicak
    *

    Slabší film s Vlastou Burianem. Král komiků ztělesňuje roli popleteného a poněkud lenivého krejčího, který vystřihuje z knih o hradech obrázky, sní o tom, že bude slavným rytířem a říká, že mu koluje v žilách modrá krev. Pak zkazí slavnost a uprchne do trosek hradu, kde si bláhově myslí, že zbrojnoši unášejí princeznu, přičemž ve skutečnosti jde o natáčení filmu. Inu, je to zvláštní zápletka, na první pohled není tak úplně nezajímavá. Když se ale podíváte na film, zjistíte, že jde o nudu. Najdou se zde samozřejmě světlé momenty, Burian to téměř vždy něčím zachrání. Jeho postava krejčího Svíčičky se tu zamiluje do půvabné mladé herečky, dělá jí návrhy a opije ji "kouzelným" lektvarem v domnění, že si ho pak vezme. Tyto scény byly úsměvné a vyvrcholily krejčího cestou do Prahy. Nicméně na dvě hvězdičky to pro mne není.(14.1.2009)

  • - Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Prahe. (dyfur)

  • - Snímek s Vlastou Burianem Hrdina jedné noci se měl původně jmenovat Výlet do rytířských dob. Pod tímto názvem jej nalezneme v několika číslech filmovém týdeníku Kinorevue (1. ročník, 1934/35). Nový název se poprvé v Kinorevue objevil v č. 33 (r. 34/35) z 10. 4. 1935.

    (Futt)

  • - V čase filmu cca 01:15:30 končí scéna odjezdu Vlasty Buriana z nádraží, kde mu na rozloučenou mává Václav Trégl. V úplném závěru nádražní scény, při stmívačce, je slyšet hlas (pravděpodobně) režiséra filmu Martina Friče: „Dobrý...“. (Gmisiycs)