월하의 공동묘지
The Public Cemetery Under the Moon
Recenze (1)
Vyňato z mé chystané bakalářky: Kromě filmů pro mladé zaznamenal divácký ohlas i další nový žánr, horor. Duchařské filmy se točily v předchozích dekádách, ale duchové nesloužili primárně k děšení diváků, ale pro znázornění tragických osudů žen zavražděných jejich tchýněmi, většinou pro neplodnost. Nejčastěji byl takto zpracován klasický román Vyprávění o Čanghwa a Hong-njon, ale za horor tyto filmy označit nelze. Klasické horory se začaly natáčet až v průběhu šedesátých let, když si korejské publikum zvyklo na estetiku západních hororových snímků, jaké točilo například Hammer Studio. Korejské horory byly nízkonákladové snímky, které sázely na kombinaci strachu a melodramatu. Významnější divácký ohlas vzbudil pouze jediný film, Wŏrhaina hrobka (월하의 공동묘지, Wŏrhaŭi kongdongmjodži, r. Kwŏn Čchŏr-hui, 1967), který shlédlo přes padesát tisíc diváků. ()