Příliš mladá noc

A ono to jde! Vakuum posilvestrovského dne, dva dvanáctiletí chlapci jako pozorovatelé prázdnosti světa dospělých. Přirozenost dialogů, civilnost hereckých výkonů, humor, přes který ale ve formanovsko-papouškovské tradici stále štípe kritika soudobých společenských vztahů. Všem zdejším ignorantům nazvdory zvyšuji na pět, ha! (Cinematik 2012) (23.09.2012)

Takové malé, nenápadné vítězství. Jaká by to byla banální posilvestrovsky-kocovinová historka, kdyby v ní jako pozorovatelé, či snad rušivý element, nepůsobili dva dvanáctiletí kluci. Přestože do děje prakticky nezasahují, jejich přítomnost je neustále klíčová. Výborně napsané, zahrané i zrežírované. Skoro se bojím, aby až Olmo Omerzu dostane nějaký normální filmový rozpočet, nenatočil jen řadově zapomenutelný film. Vstup do filmového světa každopádně zvládl skvěle. (26.06.2014)

Zajímavé, nadějné, nicméně zatím nezralé. 1) 28letý slovinský absolvent pražské FAMU, režisér Olmo Omerzu stvořil dílo, které zřejmě vyžaduje po shlédnutí návaznou besedu s tvůrci, protože jinak hrozí, že bude nepochopeno. Tak se stalo i mně, prostě mi nedošlo, o čem vlastně celý film je. Naštěstí pro mě jsou tu vysvětlující režisérova slova: ...každý dětský typ má svého dospělého představitele, dospělé "alter ego". Paralely mezi dětskými a dospělými typy nám tak umožňují dojít k závěru, jaké bude každé z dětí, když vyroste. Chtěl jsem, aby děti ve filmu zůstaly neurčené, jakýmsi způsobem nezničitelné, jako praví hrdinové dobrodružství, kteří se před ničím nezastaví. Pijí, zamilovávají se, zvrací a už jen svou přítomností na zábavě podrývají tu lživou suverénnost světa dospělých._____ 2) V detailech suverénně skvělý snímek skřípe, když dojde na celkové vyznění. K tomu opět režisér: Ve filmech chci dosáhnout atmosféry bezčasí, v němž jsou hrdinové odtržení od zbytku světa a tam jsou nám divákům vystaveni na pospas. Také bezčasí ve filmu Příliš mladá noc je zakotvené v realismu, ale hodně se mu vymyká. (04.02.2014)

Potom, čo sa v nejakej českej relácii ohľadom prestavieb domov a bytov na čt vyhlásila vojna umakartovým jadrám, tak som myslel, že už v Čechách žiadne nie sú. Nakoniec ale režisér s architektom nejaký pôvodný byt našli. Možno tam bol aj nábytok z 80. rokov, možno nie. Nechcel by som, aby si v rámci nejakého festivalu začali zahraniční kritici a uvedomelejší diváci myslieť, že obrázky z tohoto filmu sú zrkadlom života vo východnom bloku. Pretože tieto postavy nie sú odrazom väčšinovej spoločnosti, sú to lúzri, ktorí sa jej zrejme vyhýbajú. Ale dobre. Scenáristom sú tlačení do nepravdepodobných situácií, ktoré sú ospravedlnené východzou myšlienkou týkajúcej sa problematických medziľudských vzťahov, hľadania niečoho, čo nám okolie neponúka a akýmsi smutným pohľadom nato, čo nás v budúcnosti dosť možno čaká, ak sme deti z podobných kruhov. Prečo nie. Katarzia by potom však mohla byť podstatne silnejšia. (02.10.2014)

"Nová poetika", ktorú film prezentuje je pre mňa ťažko stráviteľná a vystriedali sa u mňa pocity nudy, odporu, prekvapenia a nakoniec aj obdivu. Film je 1. NEZÁVISLÝ 2. NEZABUDNUTEĽNÝ 3. NEPRIATEĽSKÝ voči priemernému konzumnému divákovi 4. NEOPÍSATEĽNÝ a hlavne 5. ZVLÁŠTNY. Som si takmer istý, že som včera videl budúcnosť filmu - takto bude vyzerať filmový mainstream o niekoľko rokov. Ja sa vynasnažím túto nastupujúcu vlnu analyzovať a chápať. Ale to, či v sebe bude mať vnútornú kvalitu ukáže až čas. (02.04.2012)