Reklama

Reklama

Hvězdně obsazené americké drama z produkce HBO zpracovává kontroverzní téma, související s výskytem zhoubného onemocnění zvaného AIDS. Odehrává se v New Yorku počátkem osmdesátých let minulého století a nabízí kritický pohled na nedostatek osvěty od oficiálních institucí. Na opačné straně stojí aktivisté z řadu gayů, kteří se společně s příznivci z řad osvícených lékařů pokoušejí o hrozící epidemii odhalit drsnou pravdu. V adaptaci divadelní hry Larryho Kramera se představí mimo jiné Mark Ruffalo, Alfred Molina, či Julia Roberts... Otevřený průhled do jedné z nejvarovnějších kapitol novodobých dějin režíroval Ryan Murphy. (HBO Europe)

(více)

Videa (18)

Trailer 4

Recenze (165)

emma53 

všechny recenze uživatele

Vynikající herecké výkony Marka Ruffala a Julie Roberts zcela jistě přispěly k tomu, že tenhle snímek nalanařil víc diváků, než by tomu bylo v případě naprosto neznámých hereckých tváří. Zpracování tématu, které se v dnešní době prolíná mnoha filmy už zcela běžně (jako když má někdo kopřivku) bylo velmi dobré, ale zkrátka moje parketa to zrovna není a těch citově vyděračských a podbízivých scén bylo tolik, že víc jak průměr nedám ani omylem. Po Klubu poslední naděje je mi to víc než jasné. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

V první polovině hodně syrové drama o výskytu AIDS v domněle vyspělé kultuře, která ale podobný problém vůbec nechce přijmout, natož pak pochopit. Chvílemi je v oné první půlhodině film sexuálně dost explicitní. Na druhou stranu, ve druhé polovině filmu se rozjíždí série hereckých teatrálních výkonů, u kterých je patrné to, že se jedná o přerod divadelní hry do filmařské podoby. V tomto případě za zmínku určitě stojí Mark Ruffallo a hlavně Julie Roberts, která mě svojí postavou hodně překvapila, až bych ji skoro nepoznal. Celkově vzato se jedná o zajímavé drama hlavně tím, že něco takového se ve světě v osmdesátých letech vůbec dělo. ()

Reklama

RedAK 

všechny recenze uživatele

Proti homosexuálům vůbec nic nemám. Vážně ne. A když někomu řeknu "ty buzerante!", tak to pochopitelně myslím jako urážku, rozhodně mu tím nesděluji smutnou životní pravdu, díky které přijde o práci, zruší si předplatné měsíčníku Bobři všeho druhu, umlátí přítelkyni análním kolíkem a začne agilně obsluhovat pánské řitní věnce. Já osobně preferuji spíše osoby s kundami, leč musím kriticky konstatovat, že jejich lovení je poslední dobou veskrze náročné. Moje poslední dívka, se kterou jsme se bezmezně milovali, mi uhranula hned z první, a to převážně svýma blankytnýma očima, plnými brunátnými rty a okázalými tvářemi, jež byly nesouměrně posety křiklavými ruměnci. Byla úžasný, nevinný, subtilní andílek. Ale musel jsem o její lůno bojovat déle, než by mi bylo milé, neboť její přátelé ze mě nebyli příliš nadšení a také byla často proti své vůli držená doma jen kvůli tomu, abychom se nemohli vídat. Byla to prostě intenzivní, neutuchající smršť nepřízně, jež dramaticky sabotovala naši mladou lásku. Nakonec mi však šla naděje vstříc náruči a já sehnal ideální štípačky na plot, pásku na koberce, paralyzér a dvě plata rohypnolu, takže všechno dobře dopadlo. Na můj vkus byla sice krapítko postarší a zhýralejší, nicméně i když jí bylo sedm, tak vypadala na čtyři, čili pohoda. Někdy si však říkám, jestli mi ta námaha stojí za to. Kopat každý týden na zahradě hluboké mělké hrobečky, no nevím. Jasně, ty jahody, které na nich pěstuji, nikdy nebyly chutnější, ale stejně. Někdy prostě přemýšlím nad tím, že bych se dobrovolně překvalifikoval na kokotí vjezdovnu. Na druhou stranu, třeba buzna už jsem a ani o tom nevím. Prostě jsem ještě nikdy nenarazil na anál nějakého překrásného fešáckého chlapce, který bych chtěl okamžitě a klidně i na sucho vymrdat. A není se čemu divit, moc pánské prdele nezkoumám, neboť z té trošky nahých řití, co jsem kdy viděl, se mi žádná nijak zvlášť nelíbila, vesměs mi vždycky akorát tak zkazily den. Ale nepochybně existuje celá řada mladých, pevných, precizně zaoblených zadků sladkých pytlonosičů, u kterých bych si již při prvním nesměle letmém pohlédnutí řekl: "Jop, tak tuhle prdel chci okamžitě vyprcat! Pusťte mě k němu, ať mu můžu do tý kakaový lahody zašroubovat stožár! No nic, od týhle chvíle bude můj čurák bydlet u něj v prdeli a nastěhuje se tam s koulema až po kořen!". Takže kdoví. Někde tam venku bezpochyby pochodují chlapci s péry a anály, jejichž strupovité povrchy bych tuze rád namasíroval svým mrštným jazýčkem za použití speciální techniky Krouživý orel, nicméně jsem ještě nenarazil na ten pravý čokoládový homotunel. Jednou ten den snad přijde, avšak do té doby milerád zůstanu u žen, fenek, dětí a vysavačů. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Přemilí buzeranti, pokud je mi známo, není dle poslední novely Trestního zákona pohrdání kakaošťouchy trestným činem, přečinem, ba ani přestupkem. Dávám proto svůj svobodný, demokratický názor všanc podruhé a pokud jej tu zítra nenajdu, rozpoutám internetovou heteropolemiku o škodlivosti válcovitých předmětů v mužských rektech. Budu-li zde opět utlačen nějakou čtyřprocentní guerillou naparfémovaných maskulínů v růžových županech, přestanu se zde cítit komfortně, nechám tuto HOMO stránku definitivně zteplat a v kariéře budu pokračovat v Cinespuru. Tam jsou teplouši daleko tolerantnější. ***** „Leze, leze po železe, nedá pokoj až má léze“. Normální buzny! Můj postoj ke kakaofilům, tranzistorům a jiným princeznám je vesměs ambivalentní. Pokud se nesnaží strkat prsty a jiné předměty do mých intimních zón, bývám smířlivý, dělám si z nich většinou lekraci a naprosto nekonfliktně je nechávám opečovávat si vzájemně otvory. Kapku problém však mám s tím, pokud na mě začnou z televize hystericky ječet, jak jsou normální a jaká jsem nemoderní, nehomopatická zrůda a homofob, když tu jejich čurákovanou nepovažuji až tak za zcela přirozenou. To pak mám chuť poslat je do prdele, kam tedy naturálně patří, nedočkavě vyhlížím dobu, kdy už konečně ta společenská liberalizace nastane ve všech odvětvích sexuálních anomálií a jeden bude moci beze studu, předsudků a veřejně majetnicky poplácat po prdeli svou sněhobílou ovečku na nejbližším Zooprajdu. Tedy vlastně beránka, prcat ovečky je přeci normál už teď, žijeme přeci v moderní době. A tak se nám zase jednou semkl výkvět hereckého buzerantstva, Marek Rufalou, kterého asi zlákaly homopříplatky za choulostivé muchlování s žužu Bůmrem, a Robertkovic Julča, co je kůl a empatická za všech okolností, aby pro anál HBO zdokumentovali pohnutou dobu, kdy ještě řiťopichové neměli na lubrikačním gelu zrovna ustláno a začal je kosit neznámý hněv Heteroboha jménem HIV (Heterogod Infective Vengeance). A je docela zajímavé, jak to ty buzničky podaly. Na jedné straně skučí, jak je k nim a oné infekci establishment lhostejný, na straně druhé bez zaváhání ojedou na homotéce patologicky pohublého, kuckajícího frajera hustě posetého hnědočervenými skvrnami, ačkoliv dobře vědí, že tu něco řádí. Jako heteráka by mě tedy vlézt na hnusně olezlou pipku nenapadlo ani po dvouletém půstu, a to by vůbec nemusely kolovat zvěsti, že se kolem šíří slepičí mor. Ale jsou prostě jiní, tak to respektujme, že ano. No, ale ruku na rektum, tato dvouhodinová buzniáda je přinejmenším excelentně zahraná, první polovina plná romantických homohrátek a análních dobrodružství i docela obstojně odsejpá, a až v té druhé se to zvrhne v obvykle nudné, kýčovité a patetické homolkaní, že někomu pošel klystýr, protože promiskuitně brázdil i nedůvěryhodné konečníky. A Šeldn zůstane už navždy Šeldnem. Ač se sebevíc snažil nechat vyniknout svou přirozenost, musel jsem se pořád smát a neustále jsem čekal, kdy nějakému hošššanovi autisticky zaklepe na dveře: „Penis, ťuk, ťuk, ťuk, Penis, ťuk, ťuk, ťuk, Penis, ťuk, ťuk, ťuk….“ Vidím, že mé hodnocení je tu jako první hetero, takže si před nákupem filmu ještě počkejte, až se přidá i někdo další z těch devadesáti šesti procent a celková známka klesne z přehřátých 82 na střízlivých 50, kam tato angažužovaná homoagitka zaslouženě patří. Pro ty z vás, kteří by se toužili i nadále rozněžňovat, uvádím vášnivý verbal‘s dajdžest z „1000 filmů a seriálů, které musíte vidět, než zařvete na rupturu konečníku“: Krotitelé čokohadů, Romeo a Julián, Lovec hemoroidů, Jak jsem posral vaši bradku, Návrat růžového kapustňáka, Hnědá míle, Han Montán, Termonátor, Vrchní, prdni!, Jizz in Bieber: Never say vrrr, Cesta do hlubin študákova rekta, Gay Erection: This is ass, Registrovaný se závazky, Dobyvatelé kakaových bobů, Princezňák ze mlejna, Vykouření z věznice Shawshank, Gilmorovic hoššy, Marečku, podejte mi péro, Čas pro buznění, Prstění jehňáků, Tanec s klky, Sněhurák a sedm prcalíků, Dvanáct rozněžněných mužů, Kladivo na homoděje, Společnost mrtvých buzníků, Ducháček to za řití, Kramer versus Kramer, Gajťáci, Zoufalí registrovaní partneři, Kakaové oko, Dowsnova sněť …………. Fuj Fuckers: Back and Forth, Někdo to rád horké, Koule, Fimfárum Jana Wericha, Po hlavě do prdele, Glee a Hery Potrat: Všechny díly. ()

johnn333 

všechny recenze uživatele

Ach jo, diagnóza "holocaust movie" v plném rozsahu. The Normal Heart je jedním z těch filmů, jejichž závěrečným titulkám předchází číselná statistika počtu obětí a zmínka o tom, že boj zdaleka nekončí. Murphy chce udělat díru do světa s dalším didaktickým dramatem, ve kterém si ceny sice vyřvalo (doslova) několik slavných herců, ale které je ve výsledku dobré asi jen jako součást newsletteru Domu světla o tom, že počet HIV pozitivních zase rekordně stoupl. Jinak to je totiž totálně bez nápadu a navíc mimořádně uondané, zdlouhavé. A k tomu řevu - je to fakt hlasitý - Mark Ruffalo opakuje roli z Hulka, Julia Roberts pak part z August: Osage County. 70% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (7)

Reklama

Reklama