Weird Night, The
Obsahy(1)
Doktor Sobota umírající na rakovinu tráví poslední dny svého života v depresi a v podnapilém stavu. Se svým osudem se navzdory velké chuti žít už tak nějak smířil a teď bloumá noční Prahou s lahví rumu v ruce a čeká, kdy to na něj přijde. Tady se mu však do cesty staví muž, který je jeho přesným opakem. Zdravý sebevrah neustále skákající z mostu, který ne a ne umřít. Svou odolnost vůči sebepoškozování navíc vysvětluje tím, že je upír. Mezi umírajícím lékařem s chutí žít a věčně žijícím upírem s touhou zemřít tak vzniká prazvláštní pouto, které oba muže spojuje po celý Podivný flám. Film protkaný lehkým humorem, rádoby filosofickými úvahami nad životem a smrtí a strašidelnou atmosférou staré Prahy kombinuje prvky komedie a tradičního hororu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Profesionálni herci dokážu dodať filmu šmrnc. Pretože predstaviť si v obidvoch hlavných úlohách dvoch takých hercov, akým bol predstaviteľ upíra, vypol by som to po štyroch minútach. Podivný flám má akú-takú atmosféru a zároveň nepriamo upozorňuje na fakt, že ľudí, ktorí nás psychicky ničia, energeticky vysávajú a podobne, si vyberáme najčastejšie sami a dobrovoľne - či už ide o životných, či profesných partnerov alebo priateľov. ()
Chtěl jsem bejt vlídnější, jenže Matěj Balcar mi nedává moc na vybranou.Vizuál je sice parádní a záběr ze staré Prahy na studenský film dokonalý, ale zase....ten pitomej scénář, klišé jako prase navíc s brutálníma nesmyslama...jako upír není vidět v zrcadle, ale může být na světle... sakra Blade má konkurenta a vůbec celá ta myšlenka je příšerný kýč.Pořád můžu Balcara chválit, že točit umí, hraní je horší no a scénáře sou přes kopírák s nulovou invencí a vložením něčeho ze sebe, přijde mi to jako nabiflovaná filmařina ze školy, kdy vám parta rádoby chytrých vysloužilých herců a režisérů cpe do hlavy co a jak a vy pak v tom všem provařeném bordelu ztratíte vlastní šťávu.Každý filmař se musí učit, ale co se týče technického filmového zaměření a samozřejmě je potřeba učit se i herectví, ale tvůrce nesmí nikdy přijít o sebe, o svůj pohled na režii a svůj ojedinělý nápad na scénář a tohle je ten nejvšemožnejší vykradený brak české i světové kinematografie.20%.Prostě taková marnost nade vše, že pane Balcar, zkuste se podívat třeba na tvorbu režiséra Plecitého, nebo Hloze a zeptejte se sám sebe.....má to vůbec cenu?Rozhodnutí je na vás. ()
Opět, jak tomu u současných studentských věcí bývá, dokonalý vizuál a velmi slušná forma, ale myšlenkově to pokulhává na obě nohy. Chybí větší promyšlenost světa „za tím“, jak funguje, a koneckonců i to povídání o čase a našem životě, o tom, že na to, co skutečně chceme, není nutno tisíc let, tak i to je žel odfláknuté na úrovni nějakého laciného esoterického časopisu. Přitom i zahrané je to poměrně fajn, a celkově to má náběh na slušné romaneto nebo prostě tajuplný příběh ze staré Prahy (ano, vím, část se točila v Písku), ale chybí tomu větší promyšlenost a jistá hloubka. ()
Dost odlišně pojatý snímek než jsem popravdě zvyklý, ale na české poměry docela obstojně zvládnutý. Já sice moc nejsem na „filozofické kecy“, ale oba pánové své role zvládli. No a hlavně díky Oldřichu Navrátilovi jsem dokázal přimhouřit i oko nad tím, že hororová podstata snímku ustoupila do pozadí té psychologické/filozofické. Rovněž bych chtěl ocenit práci kameramana, který si vedl opravdu velmi dobře. ()
Mám ráda Kampu a Karlův most, když tam nepochodují davy cizinců, jsou ta místa úplně jiná. Oldřich Navrátil mi připomínal jednoho mého známého shodou okolností také doktora, ale nikoliv onkologa. Budu se muset podívat, jestli nemá špičáky nějak delší než je běžné. Zubní kartáček pobavil. Atmosféra a hudba opět krásná. ()
Tak na studentský film to vůbec není špatné. Nic originálního z toho sice nevypadne, herecky to je poněkud nevýrazné a bůhvíjak silné dojmy jsem z toho taky neměl, ale nějakou atmosféru to mělo, nenudil jsem se u toho, kamera byla slušná a ani ten scénář není úplně marný. Celkově to ale je průměr, na studentský film mírný nadprůměr. 3* ()
,,Jsem upír." V tom případě já jsem duch Marie Terezie. ,, Hůůůů." Co k tomuhle mini počinu dodat bilo to do vočadel i do ušadel, takže v 11. 49 minutě je krásný záběr který se vrací do minulosti kde ještě neupír mluví se svou skoro snoubenkou a za tím mostem jsou vidět krásné paneláky. Hmm, tak to by se nemělo stát ani v studentském filmu, nemlich když má jen 22 minut. No a pak v té scéně přepadení, když mu snoubenka nejdřív tyká a najednou mu začne vykat. Co zkusit onikání, to by bylo jěště více retro a tedy kjůůůl. Pominu tady jisté nelogičnosti s upírskou tématikou, protože každý si může na krásno vykouzlit upíra podle svých představ, takže by mne nezarazilo, ani kdyby se tam hlavní hybrid ládoval topinkama s česnekem. Nikdy ani v rámci krátkých studenstkých filmů jsem neviděla dílko, kterému bych věřila méně. Troufám si tvrdit, že takovýhle kraťásek by dokázal natočit kdokoliv s domácí kamerou, kdo nemá o filmování ani páru a možná i kvalitněji. Zaráží mne fakt, že v dnešní době, kdy mladí režiséři, mohou točit bez cenzury všechno, natočí něco tak průměrného nezáživného, na milionkrát proprané téma alá upírská romance = výplach mozku diváka. ()
Ta poslední věta m.o. tam vůbec být nemusela... Když pominu studentský výkon samotného autora, tak musím uznat, že je to velmi povedený filmeček !! ()
Naprosti na mě dýchla atmosféra starého dobrého českého filmu. Klobouk dolů Matějovi Balcarovi a to jak za zpracování tak herecké vyjádření. Matějovi prvotiny mi nesedli ale pokud se vydá cestou podivného flámu i do budoucna tak se moc těším do kina ;). A pak, že český film umřel. Prdlajs dokud tu budeme mít šikovné české režiséry tak tu bude! PS: Trochu mi to nostalgicky připomělo "Jak utopit doktora mráčka." ()
I krátkometrážní film může být zdlouhavý a nudný, jak dokazuje tenhle snímek. Netušil jsem, že mánie upírských twajlajtů prosákla i do filmových škol, ale co se dá dělat, taková je asi doba. Kromě námětu mi ještě dost vadil ten kontrast mezi vyzrálým hereckým profesionálem a filmovým studentíkem, který byl tak dřevěný, až při jeho proslovech lítaly piliny. Ale abych jenom nekritizoval, tak hudba a kamera zaslouží pochvalu. ()
Po Marnosti nade vše, které jsem dík sympatiím k tvůrcům a jejich odvaze realizovat něco tak marného dal plný počet, jsem byl zvědav s čím tvůrci přijdou tentokrát. Po shlédnutí Podivného flámu jsem byl zaskočen, jak moc filmařský um Balcarových poskočil. Velmi se mi líbila kamera, pochopil jsem, že to točil někdo jiný, než minulý film, a pak jednoznačně oceňuji perfektní scénář, který tu někteří neprávem haní. Je vypointovaný, vtipný, nenudí a že pracuje s upíři tématikou není vůbec na škodu, ba naopak. Má fór a o upírech vůbec není. Je to jen jakési zkrášlení, které v podstatě vážné tématice dodává lehkost. Líbí se mi, že film má určité poselství a zároveň si sám ze sebe dělá legraci. Je to dost rafinované. V porovnání s českými studentskými filmy, co jsem měl možnost v poslední době vidět, jde o jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších filmečků, který je hlavně schůdný i pro běžné diváky. Možná škoda, že se režisér pustil do takového hereckého sousta, protože konkurovat hvězdě, jako je Oldřich Navrátil, prostě bez zkušeností nejde. Nicméně oceňuji snahu a jsem opravdu moc zvědavý, co nás od pana Balcara čeká příště....:) 90% ()
Podprůměr. 30% ()
Lidský strach ze smrti pochází z nevědomosti, ke které patří mimo nevědění toho, co je po smrti, i nepochopení povahy času. Dnes lidé čas velmi přeceňují, což odráží i moderní mantra "čas jsou peníze". Děje se to proto, že čas hraje v dnešním světě důležitou roli jako faktor synchronizace obrovského množství dějů a činností, podobně jako peníze hrají roli ekvivalentů věcí a činností. Nicméně sám čas má jinou povahu než synchronizace. Čas je dlení, nikoliv směr. Dá se vydělit asi čtyři-pět takzvaných šípek času (směrů ukazujících posloupnost či návaznost pozorovaných procesů) – termodynamickou, kosmologickou, elektromagnetickou, biologickou, psychologickou. Ze všech je však nejdůležitější a nejzákladnější ta psychologická – subjektivní, protože právě z lidského subjektivního vnímání vycházejí všechny lidské představy o vesmíru, všechny teorie a pojmy, všechny kauzální souvislosti. Nicméně čas jako plynutí nebo střídání něčeho je iluze, stejně jako prostor. V souboru lidského vědění již dávno existuje odpověď na otázky, co je prostor, čas, vědomí a život, ale málokdo chce vnímat a hlavně uplatňovat v životě opravdový obsah a význam těchto informací, protože za prvé tyto informace odporují subjektivním dojmům a za druhé nikdo by si nechtěl připustit, že žádný vývoj ani změny neexistují, protože by tak přišel o naději na něco lepšího nebo aspoň jiného. Svět je soustava současně existujících věčných a neměnných stavů celku – Jsoucna, relativně nebo spíše subjektivně rozloženého na vzájemně propojené součásti, kde prostor a čas jsou orientační faktory souvztažnosti těchto součástí a vědomí je síť, spojující součásti do různých dílčích celků a zrcadlící tyto stavy součástí Jsoucna. Existence celku i každé vymezené součásti je věčná a neměnná. Vše je pouze tady a teď. "Ve věčnosti není žádný čas, jen okamžik." Stejně tak ani v okamžiku není žádný čas, jen věčnost. Jediná existující iluze, která neměnnou věčnost stavů zastírá, je iluze střídání stavů vědomí a jejích spojení v jeden život. Jeden stav omezeného vědomí je však vlastní pouze jednomu stavu omezeného jsoucna a globální Vědomí je vlastní pouze globálnímu Jsoucnu. Vědomí člověka vždy zrcadlí současný okamžik, minulost je zahalená zapomněním a budoucnost nevěděním. Proto řešit otázku věčného života je totéž co řešit otázku věčné smrti nebo věčného narození a věčného umírání, protože tyto stavy jsou všechny věčné a neměnné a existuji současně s okamžikem věčné přítomnosti současného já. Subjektivní dojem změny vzniká z jejich porovnání. Člověk stále řeší sebe v situacích, ve kterých není, místo toho, aby si naplno uvědomoval a prožíval ten věčný okamžik a ten věčný stav, ve kterém je. ___ Témata "nesmrtelný mezi smrtelnými" a "smrtelný vedle nesmrtelných" již byla zkoumána v dílech lidské kultury mnohokrát. Proto by skutečně tvůrčím novátorským krokem bylo prozkoumání tématu "věčný svět nesmrtelných" – jaké problémy, etické otázky nebo životní úkoly by řešila takováto společnost a její jednotliví členové? Dokáže vůbec smrtelný pochopit život a duši nesmrtelného? Čili je si lidstvo opravdu jisté, že nesmrtelnost je ráj, nebo je to zas jen pomýlená touha po změně? ____ Sám film je taková typická televizní pohádka z vysílání pro děti na ČT2 nebo ČT :D. () (méně) (více)