poster

Podivný flám (studentský film)

  • anglický

    Weird Night, The

Krátkometrážní / Horor / Drama / Komedie

Česko, 2012, 22 min

Režie:

Matěj Balcar

Scénář:

Matěj Balcar
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nerdik
    *****

    Po Marnosti nade vše, které jsem dík sympatiím k tvůrcům a jejich odvaze realizovat něco tak marného dal plný počet, jsem byl zvědav s čím tvůrci přijdou tentokrát. Po shlédnutí Podivného flámu jsem byl zaskočen, jak moc filmařský um Balcarových poskočil. Velmi se mi líbila kamera, pochopil jsem, že to točil někdo jiný, než minulý film, a pak jednoznačně oceňuji perfektní scénář, který tu někteří neprávem haní. Je vypointovaný, vtipný, nenudí a že pracuje s upíři tématikou není vůbec na škodu, ba naopak. Má fór a o upírech vůbec není. Je to jen jakési zkrášlení, které v podstatě vážné tématice dodává lehkost. Líbí se mi, že film má určité poselství a zároveň si sám ze sebe dělá legraci. Je to dost rafinované. V porovnání s českými studentskými filmy, co jsem měl možnost v poslední době vidět, jde o jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších filmečků, který je hlavně schůdný i pro běžné diváky. Možná škoda, že se režisér pustil do takového hereckého sousta, protože konkurovat hvězdě, jako je Oldřich Navrátil, prostě bez zkušeností nejde. Nicméně oceňuji snahu a jsem opravdu moc zvědavý, co nás od pana Balcara čeká příště....:) 90%(29.12.2012)

  • Aelita
    **

    Lidský strach ze smrti pochází z nevědomosti, ke které patří mimo nevědění toho, co je po smrti, i nepochopení povahy času. Dnes lidé čas velmi přeceňují, což odráží i moderní mantra "čas jsou peníze". Děje se to proto, že čas hraje v dnešním světě důležitou roli jako faktor synchronizace obrovského množství dějů a činností, podobně jako peníze hrají roli ekvivalentů věcí a činností. Nicméně sám čas má jinou povahu než synchronizace. Čas je dlení, nikoliv směr. Dá se vydělit asi čtyři-pět takzvaných šípek času (směrů ukazujících posloupnost či návaznost pozorovaných procesů) – termodynamickou, kosmologickou, elektromagnetickou, biologickou, psychologickou. Ze všech je však nejdůležitější a nejzákladnější ta psychologická – subjektivní, protože právě z lidského subjektivního vnímání vycházejí všechny lidské představy o vesmíru, všechny teorie a pojmy, všechny kauzální souvislosti. Nicméně čas jako plynutí nebo střídání něčeho je iluze, stejně jako prostor. V souboru lidského vědění již dávno existuje odpověď na otázky, co je prostor, čas, vědomí a život, ale málokdo chce vnímat a hlavně uplatňovat v životě opravdový obsah a význam těchto informací, protože za prvé tyto informace odporují subjektivním dojmům a za druhé nikdo by si nechtěl připustit, že žádný vývoj ani změny neexistují, protože by tak přišel o naději na něco lepšího nebo aspoň jiného. Svět je soustava současně existujících věčných a neměnných stavů celku – Jsoucna, relativně nebo spíše subjektivně rozloženého na vzájemně propojené součásti, kde prostor a čas jsou orientační faktory souvztažnosti těchto součástí a vědomí je síť, spojující součásti do různých dílčích celků a zrcadlící tyto stavy součástí Jsoucna. Existence celku i každé vymezené součásti je věčná a neměnná. Vše je pouze tady a teď. "Ve věčnosti není žádný čas, jen okamžik." Stejně tak ani v okamžiku není žádný čas, jen věčnost. Jediná existující iluze, která neměnnou věčnost stavů zastírá, je iluze střídání stavů vědomí a jejích spojení v jeden život. Jeden stav omezeného vědomí je však vlastní pouze jednomu stavu omezeného jsoucna a globální Vědomí je vlastní pouze globálnímu Jsoucnu. Vědomí člověka vždy zrcadlí současný okamžik, minulost je zahalená zapomněním a budoucnost nevěděním. Proto řešit otázku věčného života je totéž co řešit otázku věčné smrti nebo věčného narození a věčného umírání, protože tyto stavy jsou všechny věčné a neměnné a existuji současně s okamžikem věčné přítomnosti současného já. Subjektivní dojem změny vzniká z jejich porovnání. Člověk stále řeší sebe v situacích, ve kterých není, místo toho, aby si naplno uvědomoval a prožíval ten věčný okamžik a ten věčný stav, ve kterém je. ___ Témata "nesmrtelný mezi smrtelnými" a "smrtelný vedle nesmrtelných" již byla zkoumána v dílech lidské kultury mnohokrát. Proto by skutečně tvůrčím novátorským krokem bylo prozkoumání tématu "věčný svět nesmrtelných" – jaké problémy, etické otázky nebo životní úkoly by řešila takováto společnost a její jednotliví členové? Dokáže vůbec smrtelný pochopit život a duši nesmrtelného? Čili je si lidstvo opravdu jisté, že nesmrtelnost je ráj, nebo je to zas jen pomýlená touha po změně? ____ Sám film je taková typická televizní pohádka z vysílání pro děti na ČT2 nebo ČT :D.(15.2.2014)

  • Alvin
    **

    I krátkometrážní film může být zdlouhavý a nudný, jak dokazuje tenhle snímek. Netušil jsem, že mánie upírských twajlajtů prosákla i do filmových škol, ale co se dá dělat, taková je asi doba. Kromě námětu mi ještě dost vadil ten kontrast mezi vyzrálým hereckým profesionálem a filmovým studentíkem, který byl tak dřevěný, až při jeho proslovech lítaly piliny. Ale abych jenom nekritizoval, tak hudba a kamera zaslouží pochvalu.(18.12.2012)

  • SOLOM.
    ***

    Dost odlišně pojatý snímek než jsem popravdě zvyklý, ale na české poměry docela obstojně zvládnutý. Já sice moc nejsem na „filozofické kecy“, ale oba pánové své role zvládli. No a hlavně díky Oldřichu Navrátilovi jsem dokázal přimhouřit i oko nad tím, že hororová podstata snímku ustoupila do pozadí té psychologické/filozofické. Rovněž bych chtěl ocenit práci kameramana, který si vedl opravdu velmi dobře.(11.8.2017)

  • mazadlo
    ****

    Naprosti na mě dýchla atmosféra starého dobrého českého filmu. Klobouk dolů Matějovi Balcarovi a to jak za zpracování tak herecké vyjádření. Matějovi prvotiny mi nesedli ale pokud se vydá cestou podivného flámu i do budoucna tak se moc těším do kina ;). A pak, že český film umřel. Prdlajs dokud tu budeme mít šikovné české režiséry tak tu bude! PS: Trochu mi to nostalgicky připomělo "Jak utopit doktora mráčka."(15.12.2012)

  • - V "doupěti" postavy Matěje Balcara visí na zdi plakát poutajicí na jeho jiný film Marnost nade vše (2012). (alambert)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace