Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V uměleckém prostředí se odehrává příběh několika lidí hledajících své štěstí, nechybějí tu ani vražedné úklady. Ničemný neúspěšný herec totiž svádí kdekoho ke hříchu, postaršího malíře ponouká ke zločinu, jeho dceru, která studuje konzervatoř, přesvědčí k pokoutnému vystoupení, za což je vyloučena ze školy. Dívka však naštěstí nalezne svou opravdovou lásku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Čas plný nejistoty, surovosti a násilí. Jak v takové době vůbec natáčet nové filmy? Kde brát sílu do dalších dní? Tyto a mnohé jiné otázky si čeští tvůrci kladli na úsvitu nové historické epochy, která se měla stát jednou z nejsmutnějších kapitol novodobých dějin. I přesto bylo na čem stavět. Režisér Martin Frič měl v té době za sebou již více jak třicítku úspěšných filmů, patřil k výrazným osobnostem tehdejší kulturní scény a proto není divu, byl-li osloven producenty pražské filiálky německé UFY s námětem na přepracování původní Šimáčkovy divadelní hry. Zapomenutý, poněkud nevýrazný text najednou získal moderní, osobitou výpověď s určitým morálním přesahem, postavenou v první řadě na vynikajících hereckých výkonech. František Smolík vtiskl postavě zkrachovalého akademického malíře mimořádnou hloubku, schopnost pracovat s psychologickým detailem a zapůsobit tak na emocionální stránku velkého okruhu diváků. Herecký koncert Zdenky Baldové, nádherné Hany Vítové a charismatického Ladislava Boháče, vybaveného zcela atypicky tmavými brýlemi, které dodávají jeho postavě určitou auru tajemství, je do slova a do písmene na několik málo minut vystřídán koncertem skutečným, hudebním. Tvůrcům se totiž podařilo do příběhu včlenit teprve pětadvacetiletého, ale již uznávaného Rafaela Kubelíka a osmdesátičlenný orchestr České filharmonie. Když se potom v Rudolfinu rozezněly důvěrně známé tóny Smetanovy Vltavy, jakoby zazněl manifest českého národa proti přicházejícímu zločinnému řádu. Film Jiný vzduch tak lze do jisté míry chápat nejen jako vynikající komorní drama, ale především jako určitou formu aktivní rezistence, jako odpor proti převaze zla a hrubé síly. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Scénář je sice dost průměrný, ale zásluhou půvabné Vítové (tady je opravdu nádherná, srovnatelně s Nočním motýlem) a perfektní Baldové (už tady ukazuje, že je to velká herečka, ikdyž životní roli dostala až v závěru života) byl tento film povznesen na nadprůměrný. Tedy bez těchto dvou hereček za tři, takhle dávám ale čtyři hvězdičky. Nemůžu jinak... Aneb "štěstí je plachý pták", jak by řekla paní Baldová. Jinak pozoruhodné byly i záběry stavěné dálnice a pohled na auta, jak po ní jezdí. V roce 1939 úchvatné. Rovněž tak závěrečné provedení "Vltavy" bylo dechberoucí a nahánělo do očí slzy - zvláště když pomyslím na to, že měsíc před premiérou začala druhá světová válka a konec svobodné vlasti. ()

Reklama

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Rodinné drama, jak má být se vším všudy, takže koho to baví, bude se vyžívat. Mne to nezaujalo, ale vydržel jsem bez posunu až do konce. Smetanova Vltava je jistě krásná hudba, o tom není sporu a já si ji kdykoli poslechu a rád, ale přece jen, ve filmu ji nemuseli přehrávat skoro celou. To bych uznal ještě tak v dokumentu. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Jiný vzduch je melodramatickou moralitou. Divák se sice může bránit přesvědčivým hereckým nasazením, může se dokonce zaštiťovat vlasteneckou momentkou, ale to nic nezmění na bezkrevnosti zápletky a škrobenosti jejího působení. Životní nástrahy, číhající na mladou, pohlednou dívku ze skromnějších poměrů, jsou moralisticky unylé, konflikty a niterná traumata jsou jen naznačeny, nikoliv ovšem otevřeny a použity. A tak se vedle obstojných hereckých výkonů nejhodnotněji jeví pouze Kubelíkovo dirigentské staccato při vedení Smetanovy Mojí Vlasti a obrazově bezděčná poezie budování doby moderní. Hlavní obětí melodramatické morality je Helena (příjemná Hana Vítová), naivní mladé děvče, doplácející na svou důvěřivost a pofidérní ctižádost k vymanění se ze skromných životních podmínek. Mládí podrážděně reaguje na pokárání, byť je míněno v dobré víře, odměna života přesto čeká na konci vší námahy. Princem na bílém koni je Prokop (sympatický Ladislav Boháč), inženýr, bratranec, běloskvoucí vzor ušlechtilého mladého muže. Rytíř musí projevit nejen shovívavost a dostatek trpělivosti. Důležitou postavou morality je tu Emil Viták (zajímavý František Kreuzmann st.), režisér, hochštapler, povaleč a vilný chlípník. Časy nicnedělání jsou narušeny, a právě proto se plánuje velkolepá rozlučka se ztrátou komfortu. Chlípnost si dodává odvahu k ukojení. Výraznou postavou je František Elis (pozoruhodný František Smolík), Helenin tatík a akademický malíř, frustrovaný přízemní tíží obyčejného bytí. Je vystavován větru z mnoha světových stran a potichu se třese vztekem. K výraznějším postavám filmu patří také Helenina maminka (velmi zajímavá Zdeňka Baldová), starostlivá a milující Františkova manželka, která je nadšená z možné herecké kariéry dcery, přesto instinktivně tuší možné nebezpečí. Z dalších rolí: nekompromisně přísný profesor dramatické konzervatoře Vácha (Vojta Novák), sebevědomý sběrač dívčího mládí Boubela (Bedřich Veverka), jeho kumpán Pavelka (František Paul), či mladý a již proslavený dirigent Rafael Kubelík (Rafael Kubelík). Film Jiný vzduch je nepříliš nápaditým splněním melodramatických potřeb filmového trhu v moralistickém tónu. Právem opomíjený Fričův film. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Dobře si pamatuji, jak moc na mě tento film zapůsobil v kině Ponrepo, kde jsem jej viděl vůbec poprvé. Hlavně ono skvělé finále, kdy jsme na koncertním provedení Smetanovy Vltavy a v záběrech se střídají obrazy hlavní mladé dvojice, filharmonie, řeky Vltavy a do toho ještě vrchol vztahu mezi Smolíkem a Kreuzmannem. Moc hezké. Dnes viděno podruhé a stojím si za tím, že tento snímek patří mezi ty velmi kvalitní. Škoda, že je tak málo známý. ()

Zajímavosti (1)

  • Natáčanie prebiehalo v Povltaví. (dyfur)

Reklama

Reklama