Obsahy(1)
Nový záznam nejúspěšnějšího představení činohry Národního divadla s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. Goldoniho komedie "Sluha dvou pánů" je ukázkovým příkladem klasické "commedie dell´arte". Do Benátek přijíždí Beatrice převlečená za svého bratra. Toho zabil její milenec Florindo v souboji a proto musel z Turina uprchnout. Beatrice si najme sluhu Truffaldina, který se ale nechává se najmout ještě od jednoho pána, aby dostal dvakrát tolik jídla a peněz. Tímto druhým pánem je právě Florindo, který uprchl z Turína a ubytoval se shodou náhod ve stejném hostinci jako převlečená Beatrice... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Záznam "deset let poté" je celkem zajímavá podívaná obzvlášť pokud máte "nasledován" původní záznam. Díky herecké rošádě malinko hůře akceptovatelné (zvyk, košile, znáte to), ale přesto je to stále "ono" a je až s podivem jak po deseti letech a (500ti??? ) představeních jedou stále stejně (skoro ;)). ()
Reprízováno, všichni jsou starší a méně svižní, především M.Donutil, ale stále krásné.. ()
Myslím si, že v divadle by to byl mega zážitek. Jako televizní záznam to postrádá ten kontakt s publikem a tu živost. Ale sranda to je a Donutil opět ukazuje, jakým hereckým velikánem je. 80% ()
První shlédnutí Sluhy dvou pánů je bomba, Donutil shazuje jednu komickou bobmu za druhou a ostatní mu zdatně sekundují. Goldoniho hra je zkrátka pro Donutila jako ušitá (resp. napsaná). Bohužel opakované shlédnutí už takové nadšení nebudí. I Donutila se lze přesytit, vtípky jsou občas na hranici exhibice a občas jsou přehnané až ztrácí vtip a dostavuje se lehká netrpělivost, kdy už takhle sekvence rádobyvtipu skončí. ()
Stále stejně dobré jako před deseti lety. Nic víc není třeba dodávat. ()
Donutilovo provinční vlezlé pitvoření v Národním... ()
Když jsem včera psal komentář k doktoru Martinovi, netušil jsem, že budu večer doslova donucen sledovat další donutilovinu. Co jsem ale mohl dělat? Na jiných televizních stanicích nedávali už vůbec nic, ostatně jako každou sobotu, dokonce i nikdy nezklamávající Tv Šlágr po odchodu Vratislava Měchury nestojí za nic. Mimochodem mám pocit, že včera na ČT art (!!!) pouštěli tuhle verzi z 2010, ovšem na druhou stranu, fotky v galerii u verze 2000 odpovídají tomu včera viděnému, a csfd se snad nemýlí. No každopádně, protože se jsem rytíř bez bázně a hany, fouknu odpad a tenhle komentář k oběma verzím. Odpad je možná trochu nefér k ostatním účinkujícím, protože v těch chvílích, kdy ze scény zmizel šišlající a přehrávající Donutil, se na představení dalo relativně i koukat. Ovšem těch chvil bylo bohužel pomálu. Obecně mě fascinují lidé, kteří se považují za kulturní či za něco víc proto, že chodí do divadel. Já byl naposledy v divadle 19.8.2016 na Romeovi a Julii v rámci Shakespearovských slavností (kde jsem jako jediný na konci nezatleskal, chachá!) a pak jsem po pěti letech viděl tohle další přestavení. A musím říct, že jsem se ve svém názoru jen utvrdil. Ti, co chodí do divadla, jsou povětšinou pokrytci, kteří by tleskali i Babovřeskům, pokud by je Troška napsal jako jevištní přestavení. ()
Nemám srovnání s první verzí této hry a hned na začátek musím podotknout, že pan Donutil nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, v této hře vypadá i svým chováním připomíná přitepleného hippiesáka, ale právě z toho důvodu se mi hra líbila převelice a scéna s pudlíkem, ehm pudinkem byla naprosto geniální. ()
Viděl jsem párkrát v ´Národním´ a musím říct, že ačkoliv nejsem divadelní nadšenec, tak na toto představení mohu jít několikrát.... ()
Patrně nejzábavnější divadelní představení, které jsem kdy shlédla. M.Donutil pro mě utvrdil své kvality a úžasně zapojil diváky v nejen v prvních řadách Národního divadla:) Snad každý koutek úst byl pozdvižen a nakonec následovalo poděkování za prodloužený život, standing ovation. ()
donutil nás k smíchu.bohužel. ()
Naprosto dokonalá komedie, už jsi ani nepamatuju kdy naposledy jsem se takhle zasmál. Herecké výkony byli výborné, ale nejlepší byl Donutil. Hodnocení: 97/100. ()
Sračka, sračka, příšerná sračka.. a v Národním divadle? "Národ sobě", pro Boha, čemu se tam lidi smáli? Je to jako kdyby deseti hercům na první hodině herectví řekli příběh na půl hodinovou inscenaci a Donutil z toho udělal 166 minut utrpení svými "trapnými" skoro infantilními až puberťáckými výstupy... HAMBA, HAMBA a ještě jednou HAMBA. ()
Znám původní verzi této divadelní hry na DVD (z roku 2000) a tato se ji bohužel vyrovnat nemůže. ()
Donutil nemusím, zde si mě ovšem získal energií a hereckým umem. Je to vlastně jeho one man show. Divadlo žije. ()
Klobouk dolu pred vykonem Donutila, ktery podava po celou dobu predstaveni. ()
Perfektní zábava! Lituju jen toho, že jsem to nezažil naživo. ()
Námět a zápletka: 9/10 ... Vizuální stránka: 9/10 ... Soundtrack: 8/10 ... Didaktický potenciál: 6/10 ... Celkový dojem: 6/10. O hodně slabší než původní divadelní záznam. ()
Skvělá komedie, nejhranější a nejoblíbenější činohra Národního divadla. Když jsem na tom byl v ND, tak na konci představení stálo celé divadlo asi 10 minut a tleskali. Miroslav Donutil tady naprosto exceluje. A ikdyž byla původní natočená verze o něco lepší, tak pořád tomu Donutil dává to pravé. ()
Už je to dlouho co jsem šel s rodičema z povinosti do Národního divadla - jenže to co tam 2,5 hodiny předváděl M.Donutil na jevišti mě naprosto dostalo a nikdy na to nezapomenu. Většinu času sem strávil plácáním se do kolen a dušením se smíchy , naprosto vynikajcí. ()