After Fall, Winter

Zvrhlá variace Shakespeara ? Možná lehce. Když nevíte co si pustit, tenhle film poměrně vyřeší situaci za vás. Je to zajímavá kombinace "romantického" filmu a konverzačního dramatu s trochou zvrhlé erotiky a psychologickými momenty.(Nevěříte ? Věřte.) Od začátku se mi líbila atmosféra snímku melancholická/mlhavá/chladná a hudba. Dalším pozitivem a možná pro mě i tím nejvýznamnějším byli herci. Film je to rozhodně plný emocí (jak už tady několik lidí psalo) a oba to zahráli opravdu hodně dobře, nic to ale nemění na tom, že mi celkově ten příběh přišel lehce "přitažený za vlasy" na to, aby ho moje podvědomí mohlo považovat za reálný. Bylo tam hodně různých motivů a podnětů k zamyšlení, ale když se to takhle poskládalo za sebe a dohromady tak to občas působilo lehce těžkopádně, alespoň tak mi to připadalo. Možná mi jen film nesedl a nebyla jsem schopná postavy racionálně pochopit (po většinu doby). Chyběl mi trošku moment překvapení, k závěru se asi nebudu vyjadřovat, posuďte sami...Rozhodně to není špatný film, ale znovu se na to nepodívám. První díl z roku 1997 jsem neviděla, ale lehce pochybuji, že by to změnilo můj pohled. ----"Čeho se nejvíc bojíš?" "Že poslední věc, kterou na světě udělám, bude obnovení mého statutu na facebooku, kam napíšu, že jsem osamělý a zničený a můj život byl úplně bezcenný."---- (16.09.2016)

Zatraceně! Tohle budu dlouho vstřebávat! Parádní drama, po jehož skončení sedíte jen v tichosti a zaraženě. Je vám smutno. Celý film má klidné pomalé tempo a je to víceméně průměrné, ale baví vás to. Eric Schaeffer je sice nudný, ale svým způsobem je v té jeho nudnosti obrovské charisma. Lizzie Brocheré není vyloženě krásná ženská, ale něco na ní je. Ten konec je opravdu síla! Nemám slov. Navíc, skvělá hudba! (08.05.2015)

Brutálně upřímné, niterné odhalování v sebemrskačské romanci, které vládne zkoumavá, až impertinentní kamera, překrásná hudba a takřka hmatatelná atmosféra smutku a melancholie... zkrátka, pocitová složka válcuje vše ostatní natolik, že použití učebnicových vzorců chování, jako vystřižených z rodinné psychologie, lze bez většího sebezapření velkoryse přehlídnout, a jestli snad Eric Schaeffer přišel někomu nudný, pak jenom proto, že byl nevídaně opravdový. (09.11.2015)

Tak tomu říkám sprcha pocitů a emocí. Při sledování filmu si člověk vzpomene na spousta světlejch okamžiků zamilovanosti, kterýma si prošel a uvědomí si, že by si měl vážit každičký chvilky na tomhle světě a nebát se říkat pravdu, protože když nebudeme k sobě upřímní, tak to může dopadnout jako v tomhle filmu. Jinak ještě musím říct, že Schaeffer se nebál v tomhle filmu popuzdit uzdu pořádný filmařině a Veljkovicem (kamera) si pořádně pokecali o tom jak to natočit co nejlíp. Myslím, že tohle je ještě navíc jeho velkej mylník v jeho herecký kariéře a těžce si to užil a dal do toho hodně ze sebe. (23.03.2013)

Nemám slov. Veľmi bolestné, trpko-sladké a predovšetkým výborne zahrané. Tiež chválim šťastnú ruku pri výbere hlavnej ženskej postavy. Obaja herci dokázali dať svojim postavám prirodzenú magickú charizmu a neuveriteľne silným spôsobom si tak pripútať diváka. Často nebolo treba žiadnych slov, myšlienky a nevypovedané slová sa zabárali priamo do srdca. Pritom to niekedy tak veľmi bolelo.... A ten záver, páni, to sa tak často nevidí, tak kruté, tak nešťastne osudovo trpké a depresívne, až to človeku vyrazí dych. Tá nekompromisná, krutá tvrdosť mi okamžite vyrvala srdce a šmarila ho niekam do kúta. Toto je presne to, čo mám na dráme najradšej. Keď človeka vnútorne vyžmýka a pocitovo rozožerie až na kosť. V tomto kontexte je obrovská škoda tej nešikovnej dejovej odbočky k umierajúcemu dievčaťu (všetkými opustené, okradnuté vlastným bratom?), ktorá sa nevyhla zbytočnej účelovej sentimentalite a umelému emotívnemu tlaku na diváka. Keby sa snímok venoval len ústrednej dvojici, mohla to byť dráma desaťročia. 85/100 (19.01.2016)