No habrá paz para los malvados
Niet pokoja pre bezbožných
No Rest for the Wicked
Režie:
Enrique UrbizuKamera:
Unax MendíaHudba:
Mario de BenitoHrají:
José Coronado, Rodolfo Sancho, Carlos Olalla, Helena Miquel, Nadia Casado, Juan Pablo Shuk, Miguel Guardiola, Pedro Mari Sánchez, Cristhian Esquivel (více)Obsahy(1)
Santos Trinidad, zkorumpovaný policajt, pije dlouho do noci na baru. Když mu v prázdném nočním klubu odmítnou více nalít, Santos zabije majitele podniku, barmanku a další personál. Jakmile zjistí, že na místě byl svědek, který unikl, vydává se Santos najít a odstranit nepohodlného. Ve stejné chvíli začínají soudkyně Chacón a detektiv Leiva vyšetřování trojnásobné vraždy. Brzy odhalují, že to, co se zdálo jako jednoduchý drogový případ, skrývá nebezpečí islámského terorismu… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Noirem načichlý španělský krimithriller začíná tím, čím by mnohé filmy stejného ražení vyústily, chladnokrevnou trojnásobnou vraždou. Vypravěč klasického noiru by zřejmě zbytek filmu strávil flashbackovým osvětlováním příčin svého zkratu. Santos Trinidad se však do minulosti nevrací, nesnaží se nás přesvědčit, že jednal správně. Hrdina s vzezřením váguse a despektem k moderním technologiím (namísto automatu používá revolver, mobily ho vyrušují, nahrávací zařízení ohrožují) chce jenom uniknout spravedlnosti. Jeho hlavní snahou není pokřivený svět, ve kterém inspektor nepátrá po vrahovi, ale po tom, koho sám zabil, napravovat, ale jenom v něm přežít. Úvodní ztrátou policajtské kredibility se ocitá v bodě, z něhož není návratu. Ví, že nahoru již nevystoupá, že může leda padnout ještě níž. Noirový fatalismus je prohlubován pomalým odtajňováním globálních souvislostí kriminálních aktivit, k kterým se Santos na začátku nešťastnou náhodou přichomýtl. Rozsah konspirace umožňuje tvůrcům neustále odtajňovat (nebo zatajovat) nové informace, jejichž vyhodnocování nás zaměstnává dost na to, abychom se pídili po minulosti protagonisty, jednajícího metodicky, bez jakýchkoliv emocí. Adekvátně k melvillovské přímočarosti hrdiny byla zvolena strohá forma vyprávění. Film je obdivuhodně úsporný na záběry. Pokud to rozmístění postav umožňuje, namísto střihu je použito přeostření (tento stylistický prostředek dobře vystihuje skutečnost, že postavy stále někoho sledují a logicky se tak musí nacházet ve stejném zorném poli jako objekty jejich pozorování). Stabilní, soustředěná kamera neukazuje více, než potřebujeme vidět (jediný výraznější odklon od horizontálního snímání těsně před koncem díky tomu obzvlášť vynikne). Náladu prostředí, ať už jde o jeden z nočních podniků, odlehlou skládku nebo obchodní centrum, zachycuje ve výstižných zkratkách, navíc v týchž záběrech, které zároveň obohacují vyprávění. Kamera se nekochá krajinou jenom pro to, aby dotvářela atmosféru. Obdobně je velmi úsporně užíváno návodné nediegetické hudby, která jen párkrát navýší napětí. Mohli bychom od vyprávění vyžadovat větší sevřenost, ale jsem přesvědčen, že nenaplňování diváckých očekávání, kdy se film rozeběhne jistým směrem a pak nečekaně zahne, bylo záměrné (zbrzďující výslech soudkyní). Právě odvážného předpokladu trpělivého diváka, kterému bude pečlivě promyšlená distribuce informací dostačující náhradou za emocionální napojení na postavy, si na podmanivě odměřených Svévolnících cením nejvíce. 75% Zajímavý komentář: FlyBoy ()
Veľmi zvláštne pocity. Zápletka je na môj vkus až príliš prekombinovaná, miestami som sa fakt nechytal, kam práve hrdina prišiel a čo tam chce a kto je kto. Humorless atmosféra však luxusná, antihrdina vystrihnutý z noiroviek a finále super - najlepší podrezaný krk v histórii filmu. ()
Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. ()
,,NECHÁPU, JAK TENHLE MUŽ MŮŽE BEJT U POLICIE.“ … ,,OBVINÍTE HO?“ … ,,JEŠTĚ NE.“….. /// Jsa vrhnut rovnou do děje, lehce tápu, páč nechápu, proč třeba Santos vystřílí bar, proč… a co… a jak…? Policie pátrá, Santos pátrá, prokurátorka pátrá a i idiotovi jako su já dojde, že všechno směřuje k jednomu cíli. Jen jinak, než je v našich krajích zvykem. Kolumbijci, Arabáči… všechno si to pomalým (ale jistým) tempem (nezaměňovat s uondanejma filmama, táhnoucíma se jak smrad!) buduje zajímavou atmosféru BALADY O POLICAJTOVI, kterej dřív než skončil na oddělení pohřešovaných, makal u speciální jednotky. Atmosféra krásně houstne a člověk zjistí, že to pomalý tempo je vlastně super a začne si to užívat. ,,SANTOSI, KAM JDEŠ?“ ,,DO HAJZLU!“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč správnej polda vždycky všechno řeší sám (a po svým). 2.) Po okolí se toulaj Arabáči a měněj hasičáky. 3.) Páč myslím, že film, kterej posbíral 6 španělských filmových cen Goya 2011 ( nejepší film, režie, scénář, střih, zvuk, herec v hlavní roli - José Coronado) za vidění stojí. 4.) Thx za titule ,,Rob Roy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Uživatel gogo76 to napsal přesně tak, jak jsem tenhle film vnímala i já, ale setsakra se na něj dobře dívalo. ()
Santos Trinidad je drsný chlapík, o které by dnešní feministé prohlásili, že je skrz naskrz prolezlý toxickou maskulinitou. U policejních nadřízených se mísí respekt z jeho zkušeností a zarputilosti s obavami z chování nezřízené střely. V jeho minulosti neradno šťourat, mise v Latinské Americe totiž skončila krvavým skandálem, kolem něhož se dosud chodí po špičkách. Když mu jednoho pozdního večera nasáklého alkoholem zkříží cestu muž, s nímž má nevyřízené účty, začnou se dít věci. Trinidad je charakter, který typově navazuje na tvrdé muže z amerických a francouzských kriminálek 70. let. I policejní metody, jakkoli účinné, mají pramálo společného s dobou internetu a umělé inteligence. Thriller je silně ovlivněný žánrem noir, pro který mám slabost. Navíc se mi líbí, že režisér a scénárista nedávají divákovi nic zadarmo, nutí ho přemýšlet o činech, postavách i motivacích a udržují ho dávkováním informací v neustálém napětí. Na druhou stranu, nic nepochopitelného, natož záhadného, v příběhu není. Snímek dává bystrému pozorovateli jasnou odpověď, co je Santos Trinidad zač a jestli se vyplatí mít takovou existenci (nejen) v policejním sboru. Film jde v určitých ohledech proti zaběhlým žánrovým zvyklostem, a tudíž proti očekávání (především popkornových) diváků, což je u mě jasné plus. Já si tu cestu za naplněním vlastní definice spravedlnosti nadmíru užil. Celkový dojem: 90 %. ()
Nemají pokoj svévolníci? Dejte pokoj.. Nečekané konsekvence trojmordu v nočním podniku vedou k poznání, že ne každé zabití je špatné a ne každá smrt zbytečná. José Coronado vylezl z popelnice, kterou už od sklonku sedmdesátek nikdo nevyvezl a chlastajíce více coly než Sagvan v Kamarádech do lijáku (navíc s rumem) neokázale řeší situaci, do které se při opičce namočil. Způsobem lehce archaickým a nesystémovým, ale o to méně pro jeho okolí uchopitelným.. Noirovým suknem potažený thriller, u kterého jsem při potýkání se s tempem a jistou dialogovou toporností nabyl dojmu, že divákovi byly informace dávkovány tak komplikovaně jenom proto, aby pak ocenil finále, které se drží osvědčené jednoduchosti.. ()
Myslela jsem, že tyto překomplikované konspirační scénáře vymřely společně s paranoiou osmdesátkek. Detektivní alkoholismus mi ale už zatraceně chyběl! ()
Zvláštny film. V úvode si divák myslí, že tu máme ďalšieho skorumpovaného policajta, ktorý si neváha prestrieľať cestu davom, ale po hodine som začal tápať a zistil som, že o ňom vlastne nič nevieme. Ani po viac ako hodine som stále nepoznal jeho motiváciu v hľadaní svedka z prestrelky v bare. Neviem, či je to mojou nepozornosťou, ale mal som pocit, že divák zámerne nedostáva odpovede na mnohé otázky. Záverečný prepad a prestrelka s teroristami opäť hromadí ďalšie otázky, ale je tu hlavne jedna a zásadná. Je to hrdina alebo skorumpovaný vrah v radoch polície? Asi by som si to mal pozrieť ešte raz. 70%. ()
[SPFF 2012, Sydney] Bystro vystavaná kriminálka upomínajúca na staré "dobré" časy kedy korupcia nekontrolovateľne expandovala a na nedocenenosť antihrdinov, ktorých odjakživa verejnosť zväčša odsudzovala, zatracovala. Priemer to u mňa neni ani náhodou, to by Santos Trinidad (bravúrny José Coronado) nemohol byť tak démonický badass motherfucker, dianie by muselo byť zahalené impotentnými strielačkami na úkor plíživého tempa s nejedným momentom prekvapenia a záver by nesmel do mäsa zarezávať ako Guillotinova gilotína. Tlieskať postojačky sa tomu u nás asi nebude (na to tam je jak málo alibizmu, tak eye-candy scén), ale kto si užíva vyšetrovacie metódy neposlušných policajtov ala Terence McDonagh z "Bad Lieutenanta" nespokojný neodíde. Neprekvapí ma keď tu časom niekto vyrukuje s tým, že ústredná postava sa nevyvíja, jej konanie nie je ozrejmené, že to smrdí rasizmom (čož je ale totálna kravina pretože štatistiky nepustia) alebo že zápletka je chaotická, nefunkčná. No veď nič sa nedeje, stále tu máme mrštného predátora Baya, ktorý Vás milerád (kľudne aj 2x) obšťastní svojím hysterickým výplachom za doprovodu supercool zlých chlapcov. "No habrá paz para los malvados" je ich presným opakom, strohejším/staromódnejším a - i keď reprodukčnou filozofiou úplne rozdielny - predsa o niekoľko tried pôsobivejší. Ram and Kouk. ()
Kriminální příběh, ke kterému si postupně nacházíte cestu. Inspektor Santos se neusměje, chlastá, má psychické problémy a současně nemá problém vás sejmout.Tak trochu Rambo, který si líže rány bez cizí pomoci a jde tvrdě za svým cílem. Minimalistické, syrové, až dokumentaristické drama s drsným finále. Myslím, že španělský divák bude mít asi delší dobu problém s hasícími přístroji... ()
Absolútne chápem, že je tento film v modrých číslach a mnohým ľuďom nesadol. Tento policajný triler nie je okrem začiatku a konca vôbec akčný a obsahuje na prvý pohľad zdanlivo veľa hluchých miest. Na druhej strane tak vytvára špecifické napätie, ukryté v bežnom veľkomestskom každodennom živote, čo sa potvrdí záverečnou sériou záberov. Z jednej strany pocta žánru (určite si vieme predstaviť, že v 70. rokoch by na takýto scenár reagovali Belmondo, Delon a ďalší), z tej druhej komentár k súčasným sociologickým problémom, akými sú terorizmus a obrovská neprehľadná celosvetová sieť drog. Môžeme ich vnímať ako svoje ekvivalenty, voči ktorým je polícia a špeciálne zložky vždy aspoň sčasti bezbranné. Potešia detaily ako telefonát sudkyne so svojim dieťaťom, ktorý v závere nadobudne svoj konotačný význam. Toľko aj k tým zdanlivo bezvýznamným a hluchým miestam. ()
Drsný krimi thriller s poněkud absurdní zápletkou, jehož nejvíce brzdí velkmi pomalý styl vyprávění. Avšak některé scény (převážně závěrečný masakr se stylovým podříznutím krku, který by nedal ani Rambo) dokážou udržet divákovu pozornost až do konce. ()
Náročný a zložitý film, ktorý treba sledovať pozorne a možno aj dvakrát, keďže nie všetko môže na prvýkrát sedieť. Zároveň je to film pomerne tichý, dialógov je tu strašne málo. Spočiatku sa zdá, že ide o obyčajnú vyvražďovačku. Máme tu troch mŕtvych a svedka. Je to jasné. Lenže tá jasnosť sa poriadne skomplikuje. Máme tu hneď niekoľko otázok a ich riešenie nie je vždy jednoduché. Podľa mňa inteligentný a pritom nenápadný film. ()
V tomto svete ozaj niet pokoja pre bezbožných. Téma terorizmu je s rôznymi úspechmi filmovaná na celom svete, ale toto je iná káva. Spočiatku sme svedkami najakčnejšej scény filmu, kde policajt Santos vystriela bar a nevdojak mi to pripomenulo vyčínanie vo Voľnom páde. Lenže veľmi rýchlo vhupneme do bežného vyšetrovania a v podstate je to tak do konca. Lenže nitky vyšetrovania vedú úplne inde, ako by sa spočiatku zdalo... Treba povedať, že máme do činenia s kvalitným prepracovaným príbehom ( niekomu sa nemusí páčiť jeho "pomalosť" ) a vysokým profesionálnym prístupom celého tímu ( presná réžia, skromná a výstižná hudba ). Kapitolou samou o sebe je postava Santosa, ktorej ocenený José Coronado vložil neopakovateľnú charizmu osamelého cynického policajta, ktorá pripomína postavy z najkvalitnejších noir filmov minulosti. ()
...ostala len zbraň visiaca na jednom prste a chuť na Cuba Libre. ()
Zkouknuto omylem na Film+ Europe... Jako nechápu, proč bych měl fandit poldovi, který si dá kolu s rumem a vystřílí bez výčitek svědomí bar - a ani nezjistíme proč (mimochodem na to, že by sťatý jak slíva, tak pak slušně mířil, chodil a běhal), pak jde po svědkovi a přitom odhalí nějaké muslimské spiknutí proti summitu? Teda asi. Ono je to celé takové nejednoznačné, polda prostě prochází lokacemi, v baru má v jedné ruce kapesník, aby nezanechal otisky, ale v druhé nic, jinak otisky trousí všude okolo, ale ostatní policisté složitě vraha hledají, pak polda ve služební době nikým nehlídán jezdí po městě a shání svědka, vloupává se beztrestně do bytů... A tomuhle jako divák mám fandit? Leda bych byl nějaký zvrácený. A ty dlouhé rozhovory o ničem, různé zbytečné náznaky, zbytečně dlouhé a pro děj zbytečné scény, to mě taky ubíjelo. ()
K tomuhle filmu jsem se po deseti letech vrátil kvůli tomu nakolik mi protagonista charakterově a vizuální připomíná hlavní postavu počítačové hry Disco Elysium. A opravdu mě dost překvapuje, že se o propojení těchto postav nikde nepíše. Buď je ona vize zlomeného detektiva v evropské kultuře tak vizuálně homogenní, že o sobě film se hrou nevědí nebo autoři Disco Elysium inspiraci nepřiznali. Když ale posuneme tenhle element stranou, pořád máme před sebou velmi unikátní krimi s morálně dost problematickým scénářem. SPOJLERY: Hlavní hrdina Santos zde během snahy zahladit stopy poté, co opilý zastřelil tři lidi v baru, odhalí nevědomky daleko rozsáhlejší plán, jehož úspěšná realizace by měla za výsledek smrt stovek nevinných lidí. A to mimo jiné tím, že naprosto rezignuje na technologie a odpojí se od byrokratického policejního systému, který jej tak není schopný zastavit či vychýlit z osy. Oproti tomu inspektorka, která skrze lidi, jež Santos zastřelil, se dostává na stopu stejného případu, nemá možnost jej vyřešit v rámci policejního systému, který ji neustále hází vědomě i nevědomě klacky pod nohy. Po vzoru starých kriminálek nám takto je řečeno, že v chaotickém světě organizovaného zločinu není možné uspět tím, že se jeho systému přizpůsobíte, nýbrž, že potřebujete čas od času neřízenou střelu, která je schopná prorazit se až k jádru a vyrvat mu srdce, často za cenu vlastního života. Akorát Santos není kontroverzní bonviván ve střihu Belmonda, ale cynik, troska a vrah, který si žádnou scénou neříká o divákovy sympatie. Pokud je tenhle film obhajobou jeho přístupu asi úplně nevím, nicméně rozhodně je výbornou obhajobou jednoho filmového žánru. ()
Z obyčejné opilecké přestřelky se vyvine případ týkající se islámského terorismu. inu proč ne. Problém byl, že jsem se na můj vkus až příliš často nechytal. Některé úseky jsem si musel pouštět znovu a mnohdy jsem se vracel ještě blíž k začátku, aby mi to všechno zapadlo do sebe. Na druhou stranu atmosféra a hlavní hrdina nehrdina tu zmatečnost v mých očích v pohodě vyvažovali. Především tedy José Coronado. Snad první naprosto negativistická ústřední postava v dějinách krimi thrillerů. 80% ()
Na atmosférický neo-noir to není dostatečně sevřené a soustředěné na hlavního (anti)hrdinu, kriminálka by měla trochu organizovaněji pracovat s informacemi, které předkládá svému divákovi, do thrilleru tomu zase schází napětí, protože tady se jede přes pomalu budovanou atmosféru bez výrazných vrcholů a pádů. Vlastně velké zklamání z filmu, který mohl být v mnoha směrech naprosto brilantní žánrovkou, ale ve výsledku postrádá ucelenou strukturu a záměrným matením diváka maximálně znechutí. 45 % ()