Newyorská romance

Možnosť zrodu autentického posolstva stále dýcha. Bez obmedzenia vydavateľským molochom rozkázaných komerčných prvkoch v tvorbe samotnej, či aspoň v jej formálnych prejavoch. Každý má totiž možnosť vydať si svoju vlastnú nahrávku, napísať svoju knihu. A šíriť ju tak, ako uzná za vhodné. Bez toho, aby mu autorské práva uchmatol vydavateľ. Tu cez príbeh autorky piesní bez akýchkoľvek komerčných ambícií a skrachovaného vydavateľa, ktorého zruinoval životný štýl po veľkých úspechoch. Ona vie napísať silnú pieseň, on jej vie dodať primerané aranžmány. S podporou priateľov, ľudí, ktorí si túžia slobodne zahrať, či muzikantov zaplatených priateľmi minulosti. Ktorí, dnes úspešní a bohatí, cítia, že dnešným chudákom a lúzrom niečo dlžia. Úplne ma míňa, či ide o banalitu a či to pôsobí presvedčivo. Presvedčivosť je primárne v posolstve, že je možné gerilovo, bez prostriedkov, vydať umelecké dielo. Ak je cítiť potrebu ho vydať a niečo ľudom zvestovať. Či už sú za tým zlomené srdcia, rozpadnutá rodina, či čokoľvek iné. Film rovnako pocitovo silný po druhom pozretí, ako pri premiére. (24.12.2020)

Na skromný a upřímný pohled na život v Dublinu a lásku k hudbě diváci před časem slyšeli. Once Johna Carneyho bylo kouzelné. Stejný tvůrce se vrací, přibral výrazně známější tváře a znovu se motá okolo hudby. Představuje vyhořelého rozevlátého hudebního agenta a skromnou talentovanou písničkářku. Každý z nich s sebou nese nějakou tu bolístku, nikdy ovšem není tak zle, aby z toho bylo divákovi ouvej. A problémy, které se objeví, se vyřeší zatraceně snadno. I tak to má výbornou atmosféru. I své mouchy. Výsledek se totiž tváří nesmírně svobodomyslně a přirozeně, jenže takový tak úplně není, ač je to právě k jeho ústředním hrdinům, kteří jsou mile uvolnění, nefér. Tvůrci celou tuhle jednoduchou story hezky zabalili a měli za to, že je vystaráno. Ono by bylo, až na to, že (jak už jsem naznačoval) chybí pnutí mezi postavami, tudíž nevyskočí tepová frekvence tam, kam bychom chtěli, marně čekáme na slzy, které bychom si otřeli. Herci jsou výborní – dle mého nedoceněný Mark Ruffalo se topí v dluzích, chlastá a dávno se odcizil se svou rodinou (spolehlivé Hailee Steinfeld a Catherine Keener), je výborný a album bych s ním natočil hned. I když by možná nevyšlo, byla by sranda. Keira Knightley je roztomilou sázkou na jistotu, překvapí o to víc, že skutečně zpívá a vůbec ne špatně. Ba naopak. A New York tu pro tentokrát tepe normálním životem!! (29.09.2014)

Náhoda je úžasná součást života a nebýt náhod, nezažili bychom nic, co nás překvapí, rozesměje, rozesmutní, a občas náhody ovlivní i celé další směřování našeho života. A tohle se stalo i hlavnímu hrdinovi tohoto bijáku. Kdyby ten den nedostal Dan padáka v práci, nešel by to zapít do baru. Kdyby nešel do toho baru, neslyšel by zpívat Grettu, nikdy by na ní zřejmě nenarazil a ona by druhý den odjela zpátky do rodného města, aniž by se kdy pokusila nazpívat profesionálně nějakou písničku. Jenže díky náhodě Dan slyšel Grettu zpívat, a tak vzniklo asi nejúžasnější imaginární hudební album, které kdy kdo ve filmu nahrál a nazpíval. Na film jsem šel do kina proto, že přeferuji příběhy, které jsou reálné nebo které nemají k realitě daleko, a to tento film splňoval. Chtěl jsem se odreagovat, chtěl jsem vypnout, chtěl jsem zapomenout na vše kolem sebe a ponořit se do příběhu někoho jiného, a to se podařilo dokonale. Nechal jsem se naplno pohltit a unášet příběhem, který se na plátně přede mnou odehrával, a celé mi to uteklo neskutečně rychle. Film byl příjemný, milý, oddechový, a o to tu jde především. A navíc jsem se i párkrát od srdce zasmál. Herecké výkony vynikající, příběh ani na okamžik nenudil a z kina jsem odcházel v povznesené náladě. Jako jednohubka na páteční večer vynikající volba. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (13.07.2014)

Neskutečně pohodový snímek, po jehož shlédnutí budete chtít udělat tři věci. Navštívit New York, naučit se hrát na kytaru a sbalit na ulici Keiru Knightley. (13.10.2014)

Feel good king 2014 8/10 (16.01.2015)

Nad mé očekávání příjemný film, který má jednoduchý, leč poutavý děj, sympatické herce v hlavních rolích a příjemnou hudbu. Prostředí, v němž se odehrává, je také atraktivní. Co mě však zamrzelo, je, že jsem očekával, že během nahrávání písně bude opravdu natočen i klip, který pak ve filmu uvidím. To se ovšem nestalo a tak mi přišlo ono střídání lokací poměrně bezvýznamné, neboť pár závěrečných fotek nenahradí to, co mohlo nabídnout video. (19.10.2014)

Milé.. (16.03.2015)

Keira si ľúbezne zanôtila a Mark Ruffalo rozšafne zahral a to všetko v kontexte hudby, ktorej bolo síce dosť, no nie v takej podobe, aby ma celý "hudobný príbeh" chytil za srdce a trochu so mnou zatriasol. NY je čarovný a dvojica fungujúca, len scenár je nereálny a naivný. (05.01.2015)

Na nejaké hudobné filmy moc nie som, pretože nehrajú podla môjho vkusu, ale toto mi sadlo. Priletelo mi to pod nosom ani neviem kedy a ani neviem vlastne prečo som si to pozrel, ale jedno viem, stálo to za to. Jednoduchý ale celkom sympatický príbeh, doprevádzaný skvelými hercami okorenení vydarenými a chytľavými pesničkami, robí tento film priam skvelý a na konci sa budete cítiť, ako keby ste odchádzali z koncertu. Veľmi fajnová zaležitosť, vrelo odporúčam! 89% - 4* (15.03.2015)

70% (06.07.2018)

Film, na jehož začátek musí divák čekat rovných 50 minut a pak stejně dostane kromě deseti vskutku zábavných minut (shánění členů kapely a první nahrávání) jen Předkus za mikrofonem a kulisu New Yorku. To je setsakramentsky málo. A jak jsem včera v noci nadávala na komára, dnes mu vedle své postele vystelu krabičku od sirek, protože jsem si potvrdila, že mi zdaleka nepije krev v takové míře, jak to s každým dalším filmem zvládá Ruffalo. Ať se radši věnuje režii, jak už jednou dokázal, i s průměrnou látkou utáhne nadprůměrné herce, ale před kamerou je sám těžce průměrný. 40% (16.10.2014)

Sladké, příjemné, byť realitě okatě vzdálené. Závan atmosféry z Once dýchne na tvář diváka lehký (místy i široký) úsměv, který mu vydrží prakticky po celou dobu. Hudebně založený člověk nemůže z kina odcházet nespokojen, i když zde nejde o převratnou dechberoucí originalitu. Každopádně ART > KÝČ, a to subjektivně v poměru 70%. (20.08.2014)

Tak vám nevím. Mě se to prostě nějak..moc nelíbilo. Film mi přišel takový nijaký, půlku času se tam toho moc nedělo a tu druhou se tam zpívalo. A ty písničky se mi vůbec nelíbili. Keira v nich měla takový unylý hlas a ani ta kapela jí pak moc nepomohla, navíc mi všechny přišli na jedno brdo. Takže příběh mě neuchvátil, písničky mě neoslovili a herecké obsazení mi přišlo dost podivné. Na druhou stranu jsem ale viděla i horší filmy. Takže průměr. 3* (16.12.2014)

Emoční bomba. Film, který míří přímočaře od optimismu k ještě většímu optimismu. Samozřejmě je to romantika, samozřejmě je to pohádka, ale když se té atmosféře podvolíte, určitě si užijete. (03.01.2015)

Zigiš to vystihol: "teatrálne inscenované". Podobu s Once vidí asi každý. Kameň úrazu? Once bol film za 6 korún, točený pre radosť, z lásky k hudbe, z lásky. Love Song je hodne ambiciózny, miestami možno až moc, miestami zas prestrelí (deti). Ale má srdce. Peknú hudbu a zase srdce. Krásne nedokonalé (23.10.2014)

By ma zaujímalo, kto im navrhoval handry... ?! Špeciálne Keira Knightley vyzerala ako chodiaca antikoncepcia! (26.10.2014)

Krásný hudební film v hlavní roli s něžnou Keirou, charismatickým Markem :) a všechny písničky lehce znějící, pohyby ve městě, sluchátka na uších... nevim, tenhle film mi učaroval :) (22.04.2015)

Příjemná pohodovka, můžu doporučit! Mark i Keira si to užili, škoda, že nezpívala doopravdy, ale třeba to tak bylo lepší :). # [monitorm, 5.1, no sub] # příběh **** | hudba **** | humor * | akce – | napětí – | pustil bych si znovu *** (20.09.2014)

Očakával som príjemný nezávislý indie americký film, ale dostal som čistú komerciu. Lenže ono je to stále príjemný film, najmä pretože sa odohráva v uliciach NY. Vážne ale nemám nikdy v úmysle si pozrieť alebo navštíviť koncert Maroon 5, lenže tento film sa práve z popularity Adama Levina snaží ťažiť a mne to pripadá pomerne vypočítavé. Všetko je síce predvídateľné, v istý moment ale sa film dostane do momentu, kedy má možnosť sa vybrať čo sa týka vzťahových rovín buď jedným, alebo druhým smerom a vyberie si ten, povedzme že korektnejší, prijateľnejší, ale zároveň asi aj logickejší. Záver bude možno prekvapením, pretože si niečo musíme domyslieť a nie je nám všetko doslovne ukázané, ale zase tomu chýbala väčšia gradácia. To mimochodom bude Carney stále teraz točiť ten istý námet na sto spôsobov? 50% (27.12.2016)

Love song nie je filmom roka, možno ani takým, ktorý potrebujete v živote vidieť viackrát. Prioritne nejde ani o žiadnu love story, ale celý jeho dej sa nesie v extrémne príjemnom štýle a po celý čas vám hladí dušu. Prirodzenú atmosféru tomu dodáva výkon Keiry s jej charakteristicky zvláštnou,no zároveň rozkošnou mimikou a mnou čoraz viac obľúbenejším Markom Ruffalom. Nežné pesničky poletujúce New Yorkom, stretnutia ľudí (ktoré nikdy nie sú náhodné), hľadanie priorít a samého seba a nakoniec nájdenie správneho smeru cesty, ktorým sa treba pohnúť ďalej. (07.11.2014)