Newyorská romance

Neuvěřitelně naivní a cukrkandlově laděný snímek, který se honosí pěknou hudební stránkou a sympatickým hereckým obsazením, a který se perfektně hodí na takové to odpolední či večerní odreagování. Místy to bylo dramatické, ale stejně ve výsledku zvítězily ty světlé momenty, takže to byl opravdu film vyzařující pozitivní energii. Zkrátka hezky natočený a zahraný film na zpříjemnění volného času, který potěší jak zrak tak sluch. (07.09.2015)

Očakával som príjemný nezávislý indie americký film, ale dostal som čistú komerciu. Lenže ono je to stále príjemný film, najmä pretože sa odohráva v uliciach NY. Vážne ale nemám nikdy v úmysle si pozrieť alebo navštíviť koncert Maroon 5, lenže tento film sa práve z popularity Adama Levina snaží ťažiť a mne to pripadá pomerne vypočítavé. Všetko je síce predvídateľné, v istý moment ale sa film dostane do momentu, kedy má možnosť sa vybrať čo sa týka vzťahových rovín buď jedným, alebo druhým smerom a vyberie si ten, povedzme že korektnejší, prijateľnejší, ale zároveň asi aj logickejší. Záver bude možno prekvapením, pretože si niečo musíme domyslieť a nie je nám všetko doslovne ukázané, ale zase tomu chýbala väčšia gradácia. To mimochodom bude Carney stále teraz točiť ten istý námet na sto spôsobov? 50% (27.12.2016)

Pozitívne ladený hudobný film, ktorý síce nechytí za srdce, ale zanechá dobrý pocit. Neprináša väčšiu drámu, hoci potenciál tam bol, najmä vo vzťahu Knightley - Levine vytriasť niečo viac. Okrem hereckých tu máme aj reálne spevácke hviezdy a dokonca keď sa človek pozrie na dnešnú Haille Steinfeld, tak pochopí, ako veľa robí make up. Tu nemala žiadny a tak brežnevovské obočie a prasačí rypák dosť vystupovali. A keď jej dnes dajú omietku, tak bažia po nej milióny mužov. (12.10.2021)

Na skromný a upřímný pohled na život v Dublinu a lásku k hudbě diváci před časem slyšeli. Once Johna Carneyho bylo kouzelné. Stejný tvůrce se vrací, přibral výrazně známější tváře a znovu se motá okolo hudby. Představuje vyhořelého rozevlátého hudebního agenta a skromnou talentovanou písničkářku. Každý z nich s sebou nese nějakou tu bolístku, nikdy ovšem není tak zle, aby z toho bylo divákovi ouvej. A problémy, které se objeví, se vyřeší zatraceně snadno. I tak to má výbornou atmosféru. I své mouchy. Výsledek se totiž tváří nesmírně svobodomyslně a přirozeně, jenže takový tak úplně není, ač je to právě k jeho ústředním hrdinům, kteří jsou mile uvolnění, nefér. Tvůrci celou tuhle jednoduchou story hezky zabalili a měli za to, že je vystaráno. Ono by bylo, až na to, že (jak už jsem naznačoval) chybí pnutí mezi postavami, tudíž nevyskočí tepová frekvence tam, kam bychom chtěli, marně čekáme na slzy, které bychom si otřeli. Herci jsou výborní – dle mého nedoceněný Mark Ruffalo se topí v dluzích, chlastá a dávno se odcizil se svou rodinou (spolehlivé Hailee Steinfeld a Catherine Keener), je výborný a album bych s ním natočil hned. I když by možná nevyšlo, byla by sranda. Keira Knightley je roztomilou sázkou na jistotu, překvapí o to víc, že skutečně zpívá a vůbec ne špatně. Ba naopak. A New York tu pro tentokrát tepe normálním životem!! (29.09.2014)

V první část příběhu se prolne současnost s blizkou minulostí hlavních hrdinů, což nemám úplně rád, protože to rozmělňuje mou pozornost. Naštěstí se vše poměrně brzy vrátí do normální kolejí a příběh je vyprávěn jen v jedné časové rovině a tou je současnost. Za absolutní dokonalost považuju zachycení přirozeného života New Yorku, jsou to detaily, ale je v nich krása, třeba když Adam sedí s Grettou na schodech, povídají si a před kamerou prochází lidi a "ruší" tak "čistý" záběr na hlavní hrdiny. Další miláčkovej záběr, když Gretta a Dan sedí na lavičce poslouchají hudbu a kamera kouká jejím pohledem, v tu chvíli jsem si připadal jak v sedmdesátkových pohlednicích z NY od Woody Allena. New York tady tepe normálním životem a vůbec nepůsobí filmově. Možná to není hlavní složka filmu, ale mě se tahle "dokumentárnost" hrozně líbila. Jednou z hlavních složek filmu je samozřejmě hudba, texty mě teda dvakrát nebraly, na můj vkus byly až příliš nasládlý, ale některá hudba (jsem absolutní laik) mě chytla, třeba když Dan a Gretta spolu poslouchají "na půl" tu první písničku, ta byla dobrá. Natáčení na veřejných místech bylo dobrý, dialogy taky nepůsobily trapně a pokud jde o Marka s Keirou, mám je rád. Mark tomu filmu vevodí, Keiřin styl trošku nemůžu pochopit, někdy mě přišlo že přehrávala, na druhou stranu s její postavou jsem neměl žádný problém. Největší šok mně způsobila Haliee. Já si jí pamatuju z westernu s Jeffem Bridgesem jako malou holčičku a tady je najednou už solidní bréca. S těma ženskejma je to teda rychlost, jeden večer jim člověk podává do postýlky mončičáčka a druhej večer aby přines kondomy. Jedno ale u Haliee zůstává a to je talent, zase zaválela. Není to vysloveně sladká záležitost, jak by moh název napovídat, dá se to v pohodě ustát i klučíčím okem, vztahy jsou tam udělaný velmi hezky, protože nejsou vysloveny úplně do detailu. (02.07.2014)