This Ain't California
Toto nie je Kalifornia
Obsahy(1)
První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
S Marko Sladkem jsem za komančů závodil, možná i s tim druhym ale toho nepamatuju. Tituse i originál Cabaléra (ne tu trapnou nahražku) jsem potkal za komančů x-krát a Gonzálese jsem učil chlastat pivo a žrát svičkovou l.p.1986. Euroskejt jsem pomahal připravovat. Zbytek filmu je jenom pohádka Boženy Němcové. A jesti hodlá ČSFD zařazovat pohádky do dokumentů tak je víc než tristní. Sem si teda nevšim, že by Ropáci byli zařazený v dokumentu, žeby nová doba.
Mockumentary v zásadě není formou dokumentu - jen přebírá vnější formální znaky jako ruční kamera, střih pomocí vypnutí/zapnutí kamery, přímá reakce do kamery atd. a dokonce si přivlastnilo zkomoleninu documentary pro větší iluzivní důvěryhodnost, ale zůstává hraným (rozuměj fikčním) filmem. Sama definice dokumentárního filmu je poměrně rozstříštěná, jde spíš o seznam společných znaků, které dokument může a nemusí splňovat, ale hlavním prvkem je nonfikční povaha snímku. Což je také důvod, proč "dokument" nemůže fungovat jako žánr (přestože je tak na csfd uváděn), když ho nelze nijak přesně vymezit a obsahuje diametrálně odlišné kategorie jako rekonstrukční dokudrama, střihový dokument nebo filmy direct cinema.
This Ain't California rozhodně patří mezi sporné dokumenty - většina z archivních materiálů, domácího videa vůdčí trojice a rozhovorů jsou nahrané nebo alespoň vytržené z původního kontextu, ale i přes smyšlené protagonisty má určitou výpovědní hodnotu o zobrazené "skutečnosti" - podobně jako Exit Through the Gift Shop (ikdyž Banksy byl o něco upřímnější a sebereflexivnější). Pokud bych chtěla mermomocí škatulkovat, sáhla bych po dokufikci a ne mockumentary. Btw, i legendární praotec dokumentu Nanook of the North byl inscenovaný, ale to nutně neznamená, že je fikční.
P.S.: Pokud někdo nedokáže uvěřit, že Denis Paraceck neexistoval, nechť se obrátí na strýčka googla se jménem Kai Hillebrand...
Mockumentary je přeci taky forma dokumentu (ostatně to má i v názvu). Kromě toho pochybuju, že se tu daná kategorie nachází, nehledě na to, že cílem celé řady mockumentárních snímků je vyvolat u diváka iluzi, že zachycují skutečnost. Někdy to člověk prokoukne a následně na něj nemusí "snímek" fungovat. Tohle není Kalifornie podle mě funguje právě proto, že je po několika úvodních záběrech jasné, že nejde o zachycení reality.
na příspěvěk reagoval Marla Singer
Uživatel (mOnkey) smazal svůj příspěvek.
Hluboké - a čím konkrétně snímek do tvojí škatulky dokumentu "asi" nezapadá?
Toto je asi ve špatné kategorii protože se nejspíš nejedná o dokument.
na příspěvěk reagoval Marla Singer
Související novinky
Once Upon a Time in Vary
S doznívajícími tóny pofestivalových projekcí ve vybraných pražských kinech pomalu opadá i nostalgie, se kterou jsme se mnozí před pár dny loučili s atmosférou Karlovych Varů. S filmovými prázdninami… (více)
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)