This Ain't California
Toto nie je Kalifornia
Obsahy(1)
První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (37)
Lehké pomníkování, které tahají výš fajnové montáže archivních materiálů, přímost zúčastněných a schopnost reflektovat dobu, která nás obecně pálí, ale rádi na ni s dostatečným distnacem vzpomínáme. A taky Lucie postrach ulice. Jen škoda, že díky všem těm osobním vazbám to nakonec končí asi natřikrát a ne moc rázně. ()
Východní Německo a skateboarding – že to nejde dohromady? Ale ano, všude tam kde vyroste betonová džungle, se objeví několik děcek, které mají o pár koleček a prken navíc. Dokument působivě živou formou nejen, že přibližuje počátky skateboardingu schované za stínem Berlínské zdi, ale také přináší upřímnou vzpomínku, poctu a vhled do života nedávno zesnulého skateboardisty Denise Paracecka/Panika. Film umně propojuje vyprávění teď již dospělých skateboardistů, černobíle animované vzpomínky a archivní materiál ze života skateboardistů natočený na 8mm kameru. Příjemně také překvapí (a pobaví) několik narážek na bývalé Československo, v kterém, jak se zdá, bujel skateboarding ještě více než v NDR. ()
První skateboard prý viděli ve filmu Lucie postrach ulice. Začali postupně, v Magdeburgu, první skoky, triky... Pak přišel Berlín a skateboarding byl všechno, zábava, zážitky, vytržení z šedivého DDR, nadšení, vzpoura, spojení se západem... A Denis byl bůh. Teď, po jeho smrti je tu jen pár kamarádů a tisíce vzpomínek. Geniálních vzpomínek podbarvených efektivní hudbou, trefnými animacemi a nezapomenutelnou atmosférou ideálů a naděje, kterých bylo ve východním Berlíně až překvapivě dost. ()
Hlavně to množství archivních materiálů je vzhledem k tématu skoro neuvěřitelné. U nás asi bylo skejťáků víc, ale zřejmě byli bez kamer. Vzpomínání na nedávno zahynulého kamaráda, kterého ovšem nikdo ze vzpomínajících posledních nejméně 15 let ani neviděl, tomu dodává emoce. Naštěstí je tu dost zajímavých informací a otevřených vzpomínek na tu divnou socialistickou dobu, včetně vstupů jednoho z těch pánů, který měl mladé chuligány stranicky zpacifikovat. Černobílé animace jsou také výborné. Snad jen doprovodná hudba mi často vzhledem k tématu přišla málo dravá (70%). ()
Špička ve svém žánru! Neuvěřitelně povedený a nadupaný dokument, při kterém jsem se neskutečně zasmál a překvapivě mě i každou druhou chvíli zamrazilo. Plesnivost NDR s veškerou svoji plesnivou betonovostí (expr. příd. jm. od slova beton) a zatrpklostí v kontrastu s nevybouřenými mladíky, kteří touží hlavně po zábavě. Já se tím jejich stylem nechal dokonale pohltit. A třikrát hurá za soundtrack! (90%) ()
Galerie (14)
Photo © Stamm Film
Zajímavosti (1)
- Ve filmu je nesprávně uvedeno že na pražských závodech Euroskate 88 byli američtí skateboardisté Mark Gonzales a Steve Cabalero, kteří tam ovšem vůbec nebyli, hlavně proto, že se jednalo o evropské závody. (Hawaj)
Související novinky
Once Upon a Time in Vary
S doznívajícími tóny pofestivalových projekcí ve vybraných pražských kinech pomalu opadá i nostalgie, se kterou jsme se mnozí před pár dny loučili s atmosférou Karlovych Varů. S filmovými prázdninami… (více)
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)
Reklama