Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sofia
    ***

    Střípky ze života dětské lékařky Barbary, která žije v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Film plyne hodně pomalu, občas tomu chybí výraznější dramatické momenty a taky se v něm na můj vkus jezdí až moc na kole. Přesto je dobrou výpovědí o tom, jak se v šedivém, hnusném a bezútěšném DDR žilo. Nejvýrazněji mi tak asi zůstane v hlavě momentka, kdy se Barbara (výborná Nina Hoss, která hraje hlavně očima, jinak se její výraz během celého filmu moc nezmění) při jedné z nesčetných domovních kontrol podrobí tělesné prohlídce v koupelně a žena, která ji provádí a která bezesporu oplývá nižším vzděláním než Barbara, ji bez ostychu tyká a přikazuje "roztáhni nohy a ohni se." Větší ponížení si asi těžko umím představit.(20.6.2012)

  • Matty
    ****

    Nejenom ve srovnání s českým filmovými návraty do let normalizace, křečovitými a černobílými, je Barbara klenot. Petzold nepracuje se zplošťujícími opozicemi, zohledňuje mnoho úhlů pohledu a hrdinku staví před složitá morální dilemata. Stejně jako pro ostatní postavy, také pro nás je Barbara ženou tajemnou, která něco skrývá. Nevíme, čím se provinila a jaké jsou její úmysly. Dle nedůvěřivých pohledů ostatních, ale také tím, jak ji zabírá kamera, je Barbara neustále pod dohledem. Se soukromím z jejího života vymizely důvody k radosti. Na štěstí nevěří, převažujícím emocionálním stavem je pro ni strach. Její vstřícnost ke druhým má zištný charakter. Nepotřebuje-li nic, ostatní si k tělu nepřipouští a komunikuje s nimi v úsečných větách. Sama se raději vyjadřuje jen neškodnou hudbou, hrou na piano. Výjimkou jsou pacienti – příslib, že i v odosobněném komunistickém bezčasí lze dělat něco smysluplného. Díky nejednoznačným postavám, zájmu o detaily (lepení náplastí na kotníky, listování zápaďáckým katalogem) a neokázale výpravě (rekvizity k sobě nestrhávají pozornost, prostě jsou v záběru), působí v Barbaře vykreslený svět Východního Německa velmi autenticky, ne jako exkurze do muzea komunismu. (Pěkným příkladem nenuceného pojetí dobové reality je střet dvou světů, reprezentovaných Trabantem a Mercedesem, na lesní cestě.) Zatímco čeští filmaři křičí, jak byli všichni komunisti svině a jak těžký měl slušný člověk život, Petzold k takovýmto zobecněním nesklouzává, nepodniká průhledný útok na systém. Velkých dějin se dotýká skrze jeden malý, intimní příběh, což mu nebrání zároveň vystihnout atmosféru doby a položit několik nadčasových otázek, týkajících se zodpovědnosti člověka za druhé. Drama mimořádně silné i bez siláckých řečí. Jde to. 80% Zajímavé komentáře: Traffic, Sandiego, Mlle(19.2.2015)

  • Kmotr
    ***

    Důsledná Barbara prožívá životní momenty, které naruší precizně naplánovaný harmonogram její budoucnosti. Po setkání se spřízněnou duší je ve velmi pomalém tempu vystavena rozhodnutím, ktará změní doposud izolovaný styl života. Německý snímek uvedený na festivalu Berlinale je plný klišé s předvídatelným koncem, ke kterému divák míří zhruba od poloviny filmu. To, že Barbara nic moc nového o životě v německé demokratické republice roku 1980 neřekne je jedna věc, ale ona neříká ani známé skutečnosti netradičním způsobem.(FFKV)(30.6.2012)

  • Traffic
    *****

    Klíč k "pochopení" Barbary se nachází ve scéně interpretace Rembrandtova obrazu. Petzoldův film není - jak by se možná mohlo zdát - akademickou pitvou socialistického Německa, ale vrcholně empatickým snímkem, který nás rafinovaně nutí přijmout optiku oběti systému. Leknutí, strach a pocity paranoie přichází znenadání, protože na ně není předem upozorňováno konvenčními výrazovými prostředky, ale samy vyplývají z výrazně náznakových dialogů a precizního záběrování kamery. Nejdojemnější je, jak film nakládá s romancí, která z politických důvodů není uskutečnitelná, a tak hrdinové svůj přetlak citů ventilují v práci navazováním vřelých vztahů s pacienty (kde je to povolené, ba profesně žádoucí). Nečekaně silný, výborný film a pro mě osobně velké překvapení. ______ "This is a movie where all people are under surveillance, but our camera can't share the position with the State. Therefore, our position of storytelling must be between the people, the angle of their eyes. Because we have to see the tension of the social life, the tension based on the surveillance—we don't want to choose the Stasi's position." Spatial Suspense: A Conversation with Christian Petzold(28.1.2013)

  • Vančura
    *****

    Báječný film pro otevřené hlavy. Nina Hoss (kterou jsem nedávno obdivoval v netradičním upírském dramatu Wir sind die Nacht) v titulní roli je výborná, taktéž její herecký protějšek Ronald Zehrfeld. Při sledování jsem se neubránil srovnání se známým snímkem Životy těch druhých, který je o poznání divácky vstřícnější - BARBARA určitě není film pro každého, o čemž svědčí už skutečnost, že někteří znudění diváci odcházeli z kina ještě před koncem. Osobně mi to přijde škoda - BARBARA podle mě velice věrně reprezentuje typ filmů, které mívají přívlastek "festivalový". Toto je totiž skutečně přesně ten typ filmu, na který nejčastěji narazíte ve Varech na MFF, apod. Se vším, co k tomu patří - tenhle film jde hodně mimo mainstream, a toho si vždy cením. Závěr mě dostal.(15.10.2013)

  • - Snímek se natáčel v Braniborsku a Meklenbursku-Pomořansku. (claudel)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace