poster

Je to jen vítr

  • Maďarsko

    Csak a szél

  • Německo

    Just the Wind

    (Německo)
  • slovenský

    Je to iba vietor

  • slovenský

    Je to len vietor

  • anglický

    Just the Wind

Drama

Maďarsko / Německo / Francie, 2012, 87 min

Scénář:

Benedek Fliegauf

Kamera:

Zoltán Lovasi
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    *****

    Už v Lůnu jsem si všiml, že Fliegauf umí navodit atmosféru, jenže až tady ji k něčemu použil. Pocit ohrožení vytváří stejně tak kamera a střih, jako práce se zvukovou složkou. Napětí se stupňuje, a přitom to stále vypadá jako běžný den běžných lidí. Ale divákovi je jasné, že tohle nemůže skončit dobře. Rozhodně film, který stojí za pozornost.(10.2.2016)

  • Sandiego
    ****

    Fliegauf našel správný klíč k pohledu na citlivou problematiku a tím nabídnout nezkreslený pohled na romskou komunitu v ohrožení. Film jsem bohužel neviděl v kině, tudíž na mě možná nepůsobil s takovou uhrančivostí a podpovrchovým napětím. Jeho nekompromisně nevzrušivé vyprávění si i tak zaslouží úctu, jelikož vytváří velmi otevřený efekt přístupu k postavám, jejich vztahu k hrozbě a k samotnému útoku. Maďaři opět dokazují, že jejich kinematografie ani po nedávných problémech nehyne na úbytě a jsem velmi zvědav jak si v sousedství tohoto díla povede Petr Václav s filmem Cesta ven, který rovněž cílí na každodenní život romské rodiny.(17.2.2013)

  • FlyBoy
    *****

    [SFF 2012, Sydney] Xenofóbne barbarstvá a poprava morálky v podaní Fliegaufa. Príkre a v rámci posolstva aneb "čo tým chcel autor povedať" ani trochu zidealizované. Desiatky rokov exstujúca a stále neprekonaná ujma ľudstva bez okolkov chrstnutá priamo do divákovej tváre. Hrozba kulminujúca tak desivým spôsobom, že to naháňa až nepopísateľne prenikavý strach o sile tých najhorších nočných môr. Obsahovo si to plynie na vlastné riziko, pre niekoho nepohodlne postihuje každú maličkosť (ide až "na telo") v rámci príznačnej mizanscény a nedovoľuje žiadne kompromisy. Formálne tu máme čo dočinenia s (ako vždy u B.F.) odzbrojujúcim zliatim zvukovo experimentálnych variácií a obrazovo pocitového obžérstva. "Csak a szél" je profesórsky narafičená pasť do ktorej keď spadnete, tak najmenej týžden odtiaľ nevylezete.(10.6.2012)

  • Mr. Lobo
    *****

    Nemám rád angažované filmy a gypsi-movies mi strašně zprotivil Kusturica, takže mé očekávání (když jsem film pustil a zjistil, o čem to pravděpodobně bude), bylo rozdrceno zhrozením. Ale - jak to tak občas při těch vzácných a výjimečných chvílích bývá - stal se pravý opak a já byl čím dál nadšenější. Chudoba a problémy sociálně slabých vrstev v Maďarsku, jasně. "Hodná" cikánská rodina, jako opak běžného předsudku, jasně. Mohlo by to být o čemkoliv, to je jedno. Co mě ovšem dostalo, když jsem nad tím filmem po skončení uvažoval, byl způsob jakým je natočen a je to myslím ten způsob, který se nyní tolik diskutuje jako inovativní a revoluční u Saulova syna, tedy kamera stále fixovaná na postavu, držící se jí a vyprávějící o její intimní blízkosti. U Saulova syna se to má týkat jednoho člověka, tady je to rozděleno mezi tři postavy rodiny. Intimní blízkost, přímý dotek s realitou, tři postavy a jeden den. Pro mě něco naprosto úžasného.(15.3.2016)

  • xxmartinxx
    ***

    Možná je to jen můj osobní poznatek, ale snad nikdy jsem nemluvil s Romem, který by se mi nedíval přímo do očí - nikdy jsem neviděl Cikána, jak ostýchavě uhýbá pohledem a stydí se. A jsem z vesnice, navíc jsem na středoškolských brigádách pracoval na spoustě míst, kde jsem měl možnost potkat spoustu Romů. Byli různorodí, ale jedna věc je spojovala - nebyli to žádné chudinky, které by budily lítost. Netvrdím, že takoví zasmušilí Romové neexistují - jistě existují Cikáni stejně odlišných nátur jako u jakékoliv jiné skupiny lidí a nerad bych tím "nikdy jsem neviděl Roma dělat to a to" vzbudil dojem, že se podle mě všichni chovají stejně. Fliegauf ale dělá to, co hodně umělců, kteří to myslí dobře. Zobrazuje Romy jako útrpné, utlačované a věčně vnitřním bojem sžírané vznešené chudáky, kteří si především zaslouží lítost. A takový obraz škodí na mnoha úrovních, i když je myšlen nejlíp, jak jen může. Jenže já si myslím, že zobrazovat nějakou skupinu jako terč naší lítosti jí bere základní důstojnost. Fliegauf to nevychytal a utopil se ve svém krásném artovém gestu, aniž by chápal méně artovou realitu situace. Smrt malé holčičky, která před tím v bílých šatičkách sbírá na poli rostliny, jistě vzbudí dojetí spíš, než kdyby šlo o Cikána, co před tím řve na útočníka "nemáchej na mě tou brokovnicí, debile". Ale tohle idealizování zase jen brání opravdu se zamyslet nad opravdovým rozměrem problému a může vést jen v rozjuchané zasnění "jak by to bylo krásné, kdyby se měli na světě všichni rádi, neexistovali rasisti a chleba se rozdával na ulicích zadarmo".(22.10.2013)

  • - Režiséra inšpiroval k natočeniu snímky článok v novinách, kde stálo, že ktosi sériovo vraždí rómske rodiny. Dva roky cestoval po Maďarsku, žil s Rómami a zbieral materiál k filmu. (Raccoon.city)

  • - Pred premiérou v Berlíne našli novinári na sedadlách v kine nečakaný leták, ktorý sa snažil vyvracať autenticitu a pravdivosť filmu. Autor letáku ostal neznámy. (Raccoon.city)

  • - Film byl roku 2012 nominován na cenu LUX Evropského parlamentu. (JoranProvenzano)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace