Reklama

Reklama

No

Trailer 1

Píše se rok 1988 a René se vrací ze stáže v USA, kde se učil, jak dobře prodat coca colu, a hned se zapojuje do dění v rodném Chile. Povede totiž kampaň demokratických stran proti stárnoucímu despotickému generálovi. Snímek nominovaný na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film je lehkým, místy až groteskním pohledem na osmdesátá léta a především na to, že pravda je sice jenom jedna, ale abychom ji dokázali prodat, nesmíme ji lidem říkat úplně celou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (9)

Trailer 1

Recenze (57)

Eodeon 

všechny recenze uživatele

úsilí o autentickou reminiscenci osmdesátých let, jakkoliv jde z principu o pouhé zdání, Larraín dovádí ad absurdum, tedy k naprosté dokonalosti, a i když se zdá, že mu obětoval i své obvykle stěžejní umělecké ambice a učinil jej svým prvořadým zřetelem, není to tak úplně pravdou. nápadná a snad do jisté míry i zcizující estetika videozáznamu, jaká na velkém plátně přirozeně působí notně nepatřičně, neslouží totiž jen k navození specifického diváctví, kombinujícího dokumentarizující a energetický modus, ba ani v první řadě. lze jí vysvětlovat především jako jednotící princip, díky nemuž všechny komponenty od původního materiálu po nevkusné reklamní koláže a stárnoucí archivní záznamy splývají v jednolitém, a proto nerušivém, a proto samo o sobě příjemném vizuálním toku. dokonce i úvodní titulky disponují charakteristickými žlutými a fialovými stíny a unikají přesnému zaostření, zatímco je mřížuje podivná textura zdánlivě způsobovaná archaickým technickým aparátem. těžko tedy vnímat stále méně a méně zřetelné hranice, například mezi uměleckou fikcí a kvazidokumentární rekonstrukcí, ale nade vše mezi neškodnou nezávaznou reklamou a politicky nabitou propagandou. čím méně znatelné jsou rozdíly v "řeči" reklamy a propagandy, tím silnější vyvstává nutkání se po nich tázat. odtud, z těchto otázek, pak pramení jiné emoce, kontrastní k lahodně sjednocené vizualitě - nejistota, nepokoj, zmatení, bezradnost. a tak nakonec není vůbec snadné ani pohodlné tento film plný paradoxů sledovat a už vůbec není lehké opájet se sebeklamem o vlastním diváckém nadhledu. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,PŘEMÝŠLÍM O BUDOUCNOSTI. ŘÍKÁM NE. ŘÍKÁME NE. SE SÍLOU V MÉM HLASE. ŘÍKÁME NE. BEZE STRACHU ZPÍVÁM. ŘÍKÁME NE. VŠICHNI SPOLEČNĚ ZA VÍTĚZSTVÍM. ŘÍKÁME NE. ZA ŽIVOT A MÍR. ŘÍKÁME NE…“ /// Politickej film z časů, když Chile přemejšlelo vo svý budoucnosti. Třeba něco jako když u nás v devětavosumdesátým – možná jste vo tom slyšeli… Jenže v Chile měli Pinochetta, no a ten Pinochett …prostě - to si jeden nevybere. Politická nuda. Nastíněný problémy mě moc netankujou, páč film pojednává o politický kampani strany ,,NO“, takže sledujeme její vytváření a sršení volebníma nápadama, který maj lidi přesvědčit, že ten Augusto není dobrá volba. Sem tam nějakej ten archivní záběr a spoty, spoty, spoty a – spoty! Historie jedný události a (pochopitelně) velký vítězství. NUDA! A že já su celkem politickej divák! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nikdy neuvedenou divadelní hru Antonio Skármeta ,,El Plebiscito“ jsem (stejně jako vostatní) neviděl. 2.) Čumím jen na filmy složený z volebních spotů. 3.) Ať žije CHILE! 4.) Thx za titule ,,RitterQa“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Těšil jsem se na historicky přesné drama ze světa Chile pod nadvládou zdejšího diktátora Pinocheta. Nečekal jsem ale, že tenhle film bude tak moc přesný, že se mě i obrazem bude snažit vpravit do tamních osmdesátých let. A je teda fakt, že historickou přesnost měl opravdu přísnou. Horší už to bylo s obrazem, kterej evokoval obraz těch nejhorších céčkových osmdesátkových filmů na těch nejvíc ošoupaných VHSkách, aby tak vytvořil dojem správné historické nálady. Upřít mu tedy originalitu v žádném případě nemohu, ale zase se musím přiznat, že zvyknout jsem si na tuto formu vyprávění taky nedokázal. Přeskakování jednotlivých scén a vědomý střih, jak za Bolševika, sice vypadá zajímavě, ale ve spojení s přesným historickým popisem i toho nejmenšího prdu řádové uklízečky tamního uskupení „No“, se jeví místy dost nudně. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Demokracie jako sexy produkt a Pinochet zničený mj. volnotržním marketingovým soupeřením? Navzdory odtažitosti úvodu pro mě tenhle film představuje ideální syntézu retro důslednosti Dobrou noc a hodně štěstí (s tím, že díky mistrovsky významově zapojenému televiznímu looku je to ještě o něco dál) a zábavnosti Frost / Nixon (ty koláže spotů nemají chybu). Navíc díky skvělému Bernalovi funguje i intimní rovina. No je dramatem / paradokumentem, který hladce spojuje záznamy historie a fikci, ale nedělá to proto, aby nás přesvědčil, že zachycuje ryzí pravdu dějin, ale aby ukázal, jak naše občanská zkušenost pravdy je vždy nutně mediovaná, okleštěná a zkreslená. Nakonec vždycky nejlíp funguje štěstí a lidi s bagetama v košíku. Dobrý večer. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Larraín poutavě rekonstruuje fascinující kapitolu z historie dvacátého století, kdy byl Pinochet donucen k referendu o budoucím směřování Chile, při čemž zásadní roli v jeho svržení sehrála opoziční kampaň, která byla postavená na jazyce reklamy. Vyprávění sice obsahuje také nabízející se linie osobního hrdinství v zájmu velkých ideálů či zastrašování ze strany vládnoucí moci, ale v prvé řadě se zaměřuje na podrobné vykreslení marketingových taktik a jejich role v rámci kampaně. Zvolená forma vycházející z užití starých televizních technologií pak umožňuje bezešvé přechody mezi filmovou rekonstrukcí a dobovými televizními záznamy. Současně také zdůrazňuje spojení reklamy s žitou realitou, které se v době děje teprve ustanovovalo, ale v současnosti představuje všudypřítomnou skutečnost. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (5)

  • Film NO je založen na neuvedené hře Referendum (Plebiscito) chilského novelisty Antonia Skármety, který jako jeden z mnoha odešel do exilu, když Pinochet sesadil prezidenta Allenda. (Zdroj Artcam)
  • Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo na viacerých miestach v Čile, predovšetkým v metropole Santiago. V hlavom meste istú dobu žil a "nasával atmosféru" aj hlavný predstaviteľ, herec Gael Garcia Bernal. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama