13. komnata - Série 5 (2009) (série)
Obsahy(1)
Herec a technik Divadla Járy Cimrmana se po zranění míchy jako vozíčkář dokázal vrátit do aktivního života i k divadelní profesi. Jan Kašpar se narodil v roce 1952 v Praze. Vyučil se v ČKD provozním zámečníkem a hned po škole začínal jako kulisák v Městských divadlech pražských. 1973-1975 byl na vojně. V listopadu 1975 hrál v tajně konaném představení Žebrácké opery Václava Havla, kvůli tomu pak musel z Městských divadel pražských odejít. Jak říká: "Dal jsem výpověď a oni ji rádi přijali."
Od října 1975 byl kulisákem v divadle Járy Cimrmana. O deset let později ho autoři obsadili do role náčelníka ve hře Dobytí Severního pólu. Poté si v tomto divadle od své kulisácké profese odskakoval do jedné role za druhou (Záskok - Principál, Vražda v salonním coupé - Bierhanzel, Posel z Liptákova - otec, Hlavsa, Dlouhý, Široký a Krátkozraký - král, Děd Vševěd, Afrika - náčelník Líná Huba, České nebe - praotec Čech).
Zahrál si také v několika filmech. Diváci si ho mohou pamatovat jako řidiče nakladače z filmu Vesničko má, středisková (1985), Melichara z Nejisté sezony (1987) či jako penzistu z Vratných lahví (2007).
V posledních dvaceti letech jsou mu ale psány role na tělo, jak sám říká - role sedící. V roce 1988 totiž při prořezávání stromu na chatě v jižních Čechách spadl ze stromu a od té doby je na vozíku.
Jan Kašpar se s tímto životním traumatem vyrovnal obdivuhodným způsobem. Dokázal se rychle vrátit do obou svých profesí - divadelního technika i herce. Nejvíc mu v tom pomohli právě kolegové z divadla Járy Cimrmana a hlavně Zdeněk Svěrák. Oba pak stáli u zrodu Centra Paraple, organizace pomáhající ochrnutým lidem po poškození míchy vrátit se do aktivního života.
Ve filmu vystupuje Kašparova žena Hanka, Zdeněk Svěrák, psycholožka a ředitelka Centra Paraple PhDr. Alena Kábrtová, Jan Ruml, který s Kašparem před listopadem 1989 spolupracoval při vydávání tehdy ilegálního Videojournalu a po listopadu ho přivedl na Ministerstvo vnitra (o tom se téměř neví) a dále kolegové kulisáci z divadla Marek Šimon a Robert Bárta. O předlistopadových aktivitách Jana Kašpara hovoří Václav Havel.
Průvodcem 13. komnaty Jana Kašpara je další jeho divadelní kolega Petr Brukner.
(oficiální text distributora)
Recenze (6)
Díky, Jene, že jsi nám dovolil se seznámit s tvou 13. komnatou. ()
Jan Kašpar byl velký hrdina. Obdivuji to jak ve své nouzové situaci neztratil optimistického ducha a dokázal začít nový život bez většího trápení. Až drsné je že v dokumentu doslovně řekl, že kdyby se mu jeho úraz nestal choval by se jako kretén.:-)) Děkuji pane Bruknere, že jste 13 komnatu pana Kašpara odemkl. Tento dokument je krasná památka na tohohle člověka, který se dokázal smířit se svým těžkým osudem, dokázal vždy na jevišti diváky rozveselit a svůj boj s nemocí nakonec bohůžel prohrál. Pane Kašpare, díky za všechno a odpočívejte v pokoji. ()
Statečný chlapík a to i před úrazem... ()
Ačkoliv jsem celkem znal okolnosti úrazu Honzy Kašpara, tak přesto jsem se v tomto medailonku pár nových střípků ze života tohoto skvělého člena souboru DJC dozvěděl. Jsem zvědavý invalida Jirka Karásek... ()
Jan Kašpar měl při svém zranění kolem sebe nejlepší možné lidi, kteří mu pomohli vrátit se do života. Píší mu role přímo pro jeho invalidní vozík a při jeho neposlušnosti mu neváhají vyhrožovat vypuštěním pneumatik. Divadlo Járy Cimrmana bylo zkrátka vždy skvělým místem k žití. ()
Reklama