poster

Hořící keř (TV film)

  • Polsko

    Gorejący krzew

  • Velká Británie

    Burning Bush

Drama / Životopisný

Česko / Polsko, 2013, 2x109 min (Alternativní: 206 min, Televizní verze: 84+72+78 min)

Scénář:

Štěpán Hulík

Hrají:

Táňa Pauhofová, Jaroslava Pokorná, Petr Stach, Igor Bareš, Vojtěch Kotek, Adrian Jastraban, Patrik Děrgel, Ivan Trojan, Jenovéfa Boková, Denny Ratajský, Ivana Uhlířová, Jan Budař, Stanislav Zindulka, Ondřej Malý, Martin Huba, David Novotný, Alois Švehlík, Jiří Bábek, Miroslav Krobot, Emma Smetana, Taťjana Medvecká, Lukáš Weber, Petra Ben Messaoud, Jakub Zindulka, Bohdan Tůma, Marian Roden, Lukáš Příkazký, Hana Marie Maroušková, Zuzana Truplová, Jana Pidrmanová, Filip Čapka, Martin Sitta, Ivan G'Vera, Ivo Kubečka, Hynek Chmelař, Josef Hervert, Karel Gult, Miroslav Sabadin, Luděk Nešleha, Milan Enčev, Vladimír Kulhavý, Jiří Vobecký, Bořík Procházka, Ivan Řezáč, Claudia Vašeková, Alena Dlouhá, Jiří Kohout, Luboš Veselý, Roman Slovák, Ctirad Götz, Marta Vítů, Petr Franěk, Karel Wiencek, Milena Šajdková, Veronika Janků, Petr Vančura, Jan Battěk, Jan Ekl, Matěj Šámal, Jaroslav Achab Haidler, Petr Bucháček, Diana Šoltýsová, Jiří Tichý, Petr Sedláček, Samuel Spišák, Libor Kovář, Marie Nevrlá, Josef Platz, Rostislav Novák ml., Slávek Bílský, Michaela Procházková, Sebastian Jacques, Tomáš Dianiška, Pavlína Balner, Martha Olšrová, Lukáš Černoch, Zdeněk Klika, Pavla Gajdošíková, Václav Marhold, Hana Strnadová, Lukáš Křišťan, Lukáš Kunz, Jan Plouhar, Jiří George Konečný
(další profese)

Zajímavosti k TV filmu (43)

  • - Název filmu Hořící keř vychází z Bible, konkrétně se objevuje v biblické knize „Exodus“ ve vyprávění o události na hoře Oreb, při níž se Mojžíšovi zjevil v hořícím keři Bůh a sdělil mu své pravé jméno. (sator)

  • - V čase 1:32:37 si lze všimnout režiséra Karla Smyczka sedícího mezi posluchači koncertu. (Rico96)

  • - Dagmar Burešová (hraje Tatiana Pauhofová) vykonávala úřad ministryně spravedlnosti jako první demokraticky zvolená osoba do této funkce po sametové revoluci. Úřad vykonávala od 5. prosince 1989. (bohhous22)

  • - Zvuková nahrávka z mítinku, kde poslanec Nový (ve filmu Martin Huba) prezentuje nesmyslnou teorii o studeném ohni a znevažuje Palachův čin, je autentická. (bohhous22)

  • - Pro roli právníka Vladimíra Charouze se nejprve zvažoval Karel Roden, nakonec ji ale dostal Adrian Jastraban. (hansel97)

  • - V první díle, když jede matka Jana Palacha (Jaroslava Pokorná) do Prahy, dívá se z okna na lom. Ten je však vidět cestou z Prahy do Kralup nad Vltavou, a ne na trati přes Neratovice na Všetaty a Mělník. (Akrub)

  • - Ve filmu není zaznamenán nahrávaný rozhovor psychiatričky MUDr. Zdenky Kmuníčkové s Janem Palachem uskutečněný dne 17. ledna 1969 na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech, jejíž součástí bylo i oddělení pro léčbu popálenin.Poslední větou nahrávaného rozhovoru bylo: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí.“ (PATTXA)

  • - V prvom diele v scéne v televíznom štúdiu sa používa autentická televízna kamera Tesla TKO-402 z roku 1965, ktorú na jeden natáčací deň zapožičal zberateľ televíznej techniky Zdeněk Houska. Bola zapnutá celý deň bez jedinej poruchy. (BlueNeon81)

  • - V černobílém záběru po scéně první návštěvy matky Palacha (Petr Strach) v nemocnici je možné vidět Josefa Sudka, jednoho z nejvýznamnějších československých fotografů minulého století, nesoucího stativ a svůj fotoaparát. (Pyron)

  • - V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří Jana Palacha  následovali. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo v ČSSR o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámější z nich je Jan Zajíc, který se sám podepsal jako pochodeň č. 2 a který se upálil 25. února v průchodu domu na Václavském náměstí. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména dalších jsou Josef Hlavatý, který zemřel 20. ledna na pomníku Tomáše Garrigue Masaryka v Plzni, Evžen Plocek, jenž zemřel 4. dubna 1969 v Jihlavě, či Michal Lefčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969. S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na několikařádkovou zmínku v černé kronice Rudého práva. V zahraničí se v návaznosti na Palachovu smrt 20. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, šestnáctiletý student průmyslové školy. Zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student Elijahu Rips, který čin zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích přežil. (PATTXA)

  • - Před Janem Palachem už v září 1968 provedl stejný čin v Polsku Ryszard Siwiec za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý. Na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě na protest proti komunistickému totalitnímu systému, koloniálnímu stavu Ukrajiny, politice rusifikace a agresi SSSR v Československu. 5. listopadu 1968 se upálil jednačtyřicetiletý disident Vasyľ Makuch, který zemřel příští den. Jeho čin byl také dlouho zamlčován. (PATTXA)

  • - Podle sdělení historika Petra Blažka z 19. ledna 2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové.” V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty) a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. (PATTXA)

  • - Ve filmu se mnohokrát použije slovo "mítink", což může mást některé anglisty a zároveň i ty, kteří nejsou srozuměni s používáním tohoto slova v době totality. Slovo "mítink" nejenže pochází z angličtiny, ale také z ruštiny - ми́тинг, přičemž v obou jazycích znamená "schůzku". Za totality se tedy jedná o výraz pocházející z ruštiny, který nyní chápeme nelichotivě, neboť se jednalo o komunistická/prorežimní setkání. (Lenniah)

  • - Po premiéře na HBO se film v upravené a zkrácené verzi dostal i do kin, a to převážně z důvodu pokusu o získání prestižních ocenění včetně Oscara. Kinopremiéra byla uvedena jen ve vybraných kinech. (Cheeker)

  • - Obdobné pochyby před Oscary museli vyvracet také Markéta Irglová a Glen Hansard, když vyhráli Oscara za
    nejlepší píseň, která vznikla již před filmem Once. [Zdroj: MF DNES] (hippyman)

  • - Česká akademie zařadila filmovou verzi Hořícího keře do hlasování o nominaci na Oscara teprve po vyjádření právníků, že jde o nové dílo. Podle oscarových pravidel totiž nesmí být navržený film před uvedením do kin šířen televizí či internetem. Hořící keř vznikl původně jako třídílná televizní série, již v lednu 2013 uvedla HBO, teprve v nově střižené verzi se od 12. září promítal na velkém plátně. Nakonec však byli do boje o zlatou sošku za ČR vysláni Donšajni. [Zdroj: MF DNES, deník Metro] (hippyman)

  • - Paní Palachová (Jaroslava Pokorná) se se synem dívá v televizi na seriál Sňatky z rozumu (od r. 1968). (Snorlax)

  • - Vilém Nový (Martin Huba) bylo skutečné jméno komunisty a otce bývalé televizní hlasatelky Kamily Moučkové, která se za jeho stranickou činnost styděla a 20 let s ním až do jeho smrti v roce 1987 nepromluvila. (Redyx111)

  • - Jan Palach byl po svém činu odvezen na oddělení popálenin v Legerově ulici. Ve snímku je scéna převozu situována do Studničkovy ulice na pražském Albertově. V areálu, do kterého sanitka zajíždí, se dnes nachází Oddělení tropické medicíny při 1. LF UK. (GUGA25)

  • - Sama režisérka Agnieszka Holland má na dobu upálení Jana Palacha mnoho zpomínek, jelikož v té době studovala v Praze na FAMU a angažovala se ve studentském hnutí. (morgos)

<< předchozí 1 2