Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sandiego
    ****

    Další smutný důkaz, jakou cestou se mohl ubírat náš film, nebýt únorového převratu (i když tento film vznikl již po něm). Řemeslně až uchvacující dílo, které výborně vystihuje nadšenou a hektickou atmosféru osvobozeného města, do kterého je v zajímavém kontrastu vložena temnější linie nadporučíka, který postupně přichází o všechno co měl. Film je naprosto zbaven naivity a patosu a ideologická stránka je silně potlačena, dá se říct, že některé její prvky nejsou vůbec záměrné, ale věrně charakterizují dobu krátce po osvobození. Je zde několik působivých scén, jako návštěva u matky zemřelého vojáka, až expresivní scéna ze skladu šatů i věty učitele ze sklepního bytu plné naděje. Výkony herců jsou zde navíc vzácně vyrovnané a to i v ženských figurách, ktěré zde působí živě a vůbec ne křečovitě (příjemně na mě zapůsobilo ztvárnění Marešovi bývalé partnerky).(9.5.2009)

  • Marthos
    ****

    Radostné dny osvobození v neradostných událostech. Film stojí především na dvou scénách, které mají až mrazivě izolující funkci. To když přichází hlavní hrdina v podání Karla Högera oznámit stařičké paní, že její jediný syn, na něhož stále čeká, padl a poté když navštíví starého profesora v jeho sklepním provizoriu, ze kterého nevyšel celých pět let. Každé ze scén dominuje herecký výkon, v první Terezie Brzkové a ve druhé Františka Smolíka.(12.5.2013)

  • Morholt
    *****

    Vůbec nechápu, proč je Návrat domů tak opomíjeným filmem. Podle mě patří k tomu nejlepšímu, co kdy Frič natočil. Navíc se jedná o téma, které je v naší kinematografii takřka bílým listem. Těch návratů z války jsme jistě zažili dost, ale buď se jednalo o budovatelské škváry plné písní a prací a po revoluci to naopak byly zpracování zabývající se persekucemi vojáků bojujících v západních armádách. Návrat domů však pojednává o osudu tisíců vojáků, kteří se vrátili domů a v radostných dnech osvobození nacházejí své snoubenky vdané, rodiče i blízké mrtvé a i když si splnili svou touhu a osvobodili svojí zem, náhle nevědí, co dělat, protože jim chybí pevný bod, do kterého by se vrátili. A tak hledají. Film nabízí několik silných scén, přičemž nejintenzivnější je ta s Terezií Brzkovou, které hlavní hrdina přichází oznámit smrt jejího syna. Herci byli do jednoho výborní, přičemž všem podle očekávání vévodil Karel Höger v jedné ze svých nejlepších rolí a jsem rád i za to, že vzdor roku natočení se film vyhnul výraznější komunistické propagandě. I když o dva roky později by to vše nejspíš vypadalo jinak. 90%(18.3.2014)

  • Autogram
    ****

    Menšie, komornejšie a hlavne o dosť smutnejšie české Najlepšie roky nášho života. Vojna zasiahla osudy rodín českých vojakov oveľa viac ako rodín v Amerike a hlavný hrdina má tú smolu, že mu nemá kto oznámiť smutné správy citlivejšie, ako sa ich snaží on oznámiť matke svojho padlého kamaráta. Scéna so zle počujúcou babičkou bola zároveň smutná aj vtipná, ako divák som bol na vážkach. Nechýba niekoľko filozofických úvah o vojne, lepšia bola tá s náhodnou známosťou ako úvaha s profesorom, ktorý do filmu priniesol (asi povinnú) dávku komunistickej propagandy o tom, ako bude republika patřit lidu a vieme, ako to nakoniec dopadlo. –––– Já se sice taky učím rusky, ale ta abzuka mi nějak nejde. –––– Takže člověk vlastně ani nezabíjel. – Máte pravdu. Člověk jenom střílel, ale nezabíjel. –––– Vystřel a dej mi patron!(17.6.2014)

  • dr.fish
    *****

    Návrat čs. vojáků do osvobozené Prahy, navíc točený v roce 1948, je jedinečným historickým svědectvím. Nemáme mnoho filmů tohoto ražení a když, tak jsou většinou zruinované komustickou ideologií k nekoukatelnosti. Karel Hoger opět hraje jen očima, ale jeho drama je dramatem muže, jenž přišel o všechno. Šest let z domu je předlouhá doba. Zbyla mu jen uniforma....85% P.S. Nádherná je ve filmu bezelstnost a nadšení lidu, víra v Sovětský svaz - osvoboditele (Francie nás přece zradila!), víra v lepší budoucnost. Nejde o komunistickou propagandu, ale o realitu. Ano, lid komunistům věřil, zvolil si je, taková byla doba.(10.1.2012)

  • - Na začátku filmu oznamuje velitel jednotky (Zdeněk Štěpánek) četařce Stáně (Běla Jurdová), že byl její nadřízený nadporučík Mareš (Karel Höger) povýšen do hodnosti kapitána. Když se však na konci filmu objeví vojenská spojka s rozkazem o přemístění a hledá velitele, shání opět „jen“ nadporučíka Mareše. (lioncel)

  • - Poprvé ve filmu Ilja Racek. (M.B)

  • - Na začátku filmu je zmíněna firma Borsalino, která vyrábí klobouky i v současnosti. (tomas.sulc.7)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace