Komentáře uživatelů k filmu (24)

  • Karlos80
    **

    Jeden z nejhorších a zároveň nejslabších Fričových filmů natočený těsně po komunistickém puči v roce 1948. Spoiler: Optimistické drama z výroby: Uvědomělý kolektiv konstruktérů a dělníků továrny Meteor se snaží prosadit přes četné překážky vlastní konstrukci lidového motocyklu typu "Pepík" do masové výroby. Podaří se jim to nakonec kdy do toho vloží všechno své vynaložené úsilí? Film byl věnován jako dar všem filmovým pracovníkům IX. sjezdu KSČ. Ve filmu jsem zaregistroval ještě E. Linkerse pro něhož to byla poslední filmová role v tehdejším československu.1,5/5.(26.7.2006)

  • Ony
    *

    "Právě proto, že nemáme ještě dostatek filmů, které by řešily otázky dnešní doby, je zcela na místě, že bude tento nedostatek vyplněn údernickou prací." (Rovnost, 27.3.1949) Vsadila bych se, že epizodní historky o selhávajícím individualistovi, norských svetřících a vrzajících dveřích vypracovala scenáristická úderka při zvláštní nedělní směně. Je chvályhodné, že se ani při tomto stachanovském tempu („normální doba potřebná k natočení dlouhého filmu – asi jeden rok – bude zkrácena na třetinu“, tamtéž) nezapomnělo na typické kuřácké synekdochy. Nejde přece jen o závod Pepíka s Harykem, tady závodí přímo dýmka s doutníkem, což si asi každý snadno dešifruje.(18.11.2011)

  • mchnk
    ***

    Pro mě osobně přijatelný a roztomile naivní příběh. Nepřekážejí mi strojové dialogy dětí i dospělých či maximálně odfláknutý a zarudlý scénář. Mac tímto naplňuje klasické přísloví o nažraném vlku a ovci v bezpečí. Jeho zkušená režie je znát a děj vlastně nabádá k poctivé práci bez absurdně tlačené agitace (pochopitelně soudruzi jsou tu všichni). Hurá do práce i přes všechny překážky, neb nic není na světě důležitější než správný píst, čerpadlo či šroubek. Haryci a Pepíci jsou připravení na startu a dělníci na dlouhé přesčasy.(11.6.2015)

  • Big Bear
    **

    S ohledem na dobu vzniku a fakt, že se jedná o další budovatelský a rozjásaný film z padesátých let se na to kupodivu dalo koukat. Samozřejmě jsou zde také úderky, nadšení z budování a závazky. Tentokráte se ale divák ocitá v továrně Meteor, která vyrábí dvěstěpadesátky motorky. Poté co padne nařízení začít přípravy na pětistovce, začne v továrně pomyslný boj. Fabrika totiž začne pracovat na dvou verzích motorů, na typu flat a zcela novém OHV. Aby toho nebylo málo stejný úkol dostaly i ostatní továrny a navíc oddělení s prototypy zachvátí požár. S vyrobenými stroji se pak má jet mezinárodní vytrvalostní soutěž. Co myslíte, stihne naše úderka motorku dokončit? A který typ motoru vyhraje? Amercká verze flat nebo OHV? A kdo vyhraje závody??? :-). Ačkoliv je to samozžřejmě celé prosáklé snahou ovlivnit diváka aby u sosustruhu více makal, přesto mi prostředí vývoje, konstrukce a fabriky na motorky bylo mnohem bližší než třeba družstevníci a zemědělské lány... Navíc ty motorky byly krásné. Dávám tedy za dva písty. * *(6.2.2016)

  • Marthos
    *

    "Podívej se, s tím mě vynech! Když se přípravkáři rozhodli dělat protiplán, tak ať si makají sami a mě ať nechaj na pokoji! Já si svejch osm hodin poctivě udělám, pak jsem rád, že jdu domů. – To je všecko hezký, ale tady se dělá nová věc. To člověk nemůže stát vedle a čumět až to ty druhý udělají!“ Fričova bezmocná satisfakce novým politickým poměrům, oficiálně prezentovaná jako hold probíhajícímu komunistickému sjezdu, je bezvýznamným paskvilem, jehož scénář odpovídá absurdním podmínkám barrandovských výrobních skupin. Počínaje tímto pozapomenutým snímkem vstoupil vyčerpaný a rezignovaný Mac Frič do skutečného světa bez glycerinových slz, sladkých úsměvů a falešného citu. Léta těžkého uměleckého i osobního strádání na sebe nenechají dlouho čekat.(5.10.2008)

  • Davered
    **

    Snad nejslabší článek v bohaté Fričově filmografii.Za zmínku stojí závěrečná scéna, kdy za vítězoslavného skandování, desítky motocyklů "znásilňují" panenskou krajinu.(17.3.2006)

  • Petoss1
    ****

    Super filmík o krásnych strojoch. 80%(29.8.2011)

  • Kamkon
    ****

    Svědectví budovatelské lehce porevoluční doby s tehdejšími supermotorkami. Dnes to již moc neřekne.(21.6.2010)

  • Martin741
    ***

    Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 %(15.8.2017)

  • MzK
    ****

    Sic komunistická propaganda, ale pro fanoušky jawa motocyklů nutnost.(11.3.2017)

  • Iroquaise
    ***

    Výrobní teze a souběžně reklama na tuzemskou motocyklovou produkci. Narativita je nahrazena situačností a procesualitou. Vyprávění je rozloženo do několika dějových ohnisek - různá prostředí s různými postavami a specifickými humornými nebo konfliktními motivy a leitmotivy ( dva dělníci ve výrobní hale - jeden vypráví o ženských a druhý ho neposlouchá, skupinka inženýrů u rýsovacích prken - gag postavený na opakování motivu vrzajících dveří, které chce jeden z inženýrů zoufale opravit, skupinka chlapců - učedníků, dvojice řidičů, kteří se rozešli ve zlém a nakonec musí spolupracovat )....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/petistovka-r-m-fric-1949.html(27.4.2012)

  • sator
    *

    Druhá liga... první průkopníci "k*rvení se"...(7.2.2018)

  • ghatos
    *

    Pokud to budeme srovnávat s jinými dobovými snímky, tak nám vyjde relativně slušné hodnocení. Je to agitka, ale v odpočinkovém tempu se to dá sledovat. Nejhorší je závěr, kdy všichni řvou slovo VŠICHNI. Tímto výlevem se to definitivně zkazilo. Je třeba také zmínit nezbytnou postavičku každého komunistického filmu - sabotéra nebo lempla, i ten se tam samozřejmě objeví. Uhozený byl také malý Pepík s jeho úderkou, ale chápu - taková byla doba. Snad jediným pozitivem je normální role Rudolfa Deyla ml.(5.12.2009)

  • vitekpe
    *****

    Neni to objektivni hodnoceni, ale nemuzu jinak. Cs filmu o motorkarich a motorkach je minimum, takze ja se pri sledovani radoval. Navic motorkarka Bela Jurdova... :-)(17.3.2013)

  • Kovaja
    ****

    Budovatelské téma!!!Tady je hlavní slovo-musíííííš:-)))Lidi byli zapálení jako hrom a i přes kupu nezdarů se nevzdali.Mám tyhle filmy prostě rád:-)))(3.8.2012)

  • arcticsky
    **

    Ani chvilkové záblesky Fričovy zručnosti nezachránily tento film. Někdo by se mohl pobavit některými nechtěnými hláškami - tak už to u těchto budovatelských filmů bývá...Filmy z tohoto období jsou smutnou podívanou především kvůli bardům velkých divadelních gest, kteří zde hrají role, které jim vůbec ale vůbec nesedí....(20.3.2015)

  • lubospoti
    ***

    Svým způsobem hodně jednoduchý a naivně natočený snímek. Ale asi jediný budovatelský film, u kterého mi to pracovní nadšení přišlo spíš roztomilé než cokoliv jiného.(9.8.2018)

  • FOCKE_WULF
    *****

    Tenhle film asi moc lidí neosloví, ale já dávám 100%, už jen kvůli té švarné testérce motocyklů se sazí na nose.(17.8.2012)

  • jakoby
    ***

    jako motorkare me film potesil jen motorkama. Mac Fric delal i lepsi filmy.(23.4.2011)

  • Schlierkamp
    ***

    Československý film, jehož název nenese hodnotu na bankovce, jak by se mohlo zdát, nýbrž hodnotu zdvihového objemu nového typu motocyklu, o jehož výrobě a vývoji snímek pojednává. Budovatelský film Martina Friče, jenž byl natočen jako poúnorová úlitba režimu, se odehrává v továrně na motocykly Meteor a popisuje nadšené soupeření mezi dvěma novými typy motoru, vše je pochopitelně doprovázeno nepřirozeným, ale očekávaným socialistickým nadšením dělníků. Středem snímku je rivalita mezi výkonem silnějším, ale méně spolehlivějším typem motoru nazývaným Haryk podle autora projektu motocyklového odborníka a státního dohlížitele F. le Breux a motorem se jménem Pepík, na jehož vývoji se podíleli tovární konstruktéři v čele s šéfkonstruktérem F. Hanusem a se stachanovským úsilím dělníci ve volném čase. O úspěchu nových půllitrových motocyklů rozhodl závěrečný vytrvalostní závod na 1000 km, v němž dle očekávání zvítězil podceňovaný, ale dělníky milovaný jejich model. Ve snímku můžeme sledovat R. Vrchotu, jakožto temperamentního zkušebního jezdce či atraktivní B. Jurdovou, ženskou hereckou hvězdu 50. let. Dále na sebe upozornil konstruktér a komunistický správňák R. Deyl ml., jehož postavy vždy přinášejí potřebné oživení, avšak ve většině případů mi jejich nadšený rudý charakter leze krkem a činí z nich postavy krajně nesympatické. V roli konstruktéra, jenž měl velké problémy s vrzajícími dveřmi, se představil E. Linkers, muž se zajímavým životním příběhem, pro něhož to byla poslední role před emigrací. Fričova Pětistovka patří pochopitelně k jeho nejslabším dílům, avšak přesto snímek v některých ohledech stojí za shlédnutí, zejména kvůli zobrazení vývojářských strojírenských technologií z motocyklového prostředí a také z prostého důvodu, že režisér Frič navzdory tehdejším vynuceným filmovým tématům uměl své řemeslo dobře.(1.7.2016)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace