Národní klenoty - Série 1 (2012) (série)
Obsahy(1)
Vila Tugendhat představuje nadčasové funkcionalistické dílo jedinečného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vilu vyprojektoval v roce 1928 pro manžele Tugendhatovy, kteří hledali „místo pro šťastný život" a stavbu svého domova nijak finančně neomezili. To mělo značný vliv na celkový ráz domu, ale především na jeho vnitřní zařízení, které využívalo luxusních materiálů a na svou dobu nesmírně moderních technologií. Budova čerpá z myšlenky propojeného prostoru interiéru a jednoty s přírodou, k čemuž napomáhá nahrazení nosných zdí ocelovou konstrukcí a sklem, ale také systém pohyblivých okenních rámů a velkorysé řešení teras, hlavních společných prostor nebo zimní zahrady. Vila je pozoruhodně řešená i ve své orientaci k terénu. Hlavní vchod se nenachází v přízemí, nýbrž v nejvyšším patře a do hlavních místností se tedy schází. (Česká televize)
(více)Recenze (3)
Díl z cyklu Národní klenoty o brněnské vile Tugenhadt, moderátor je skvělý Táborský a jako dokument je to kompletní, přehledné s nádhernými záběry. ()
Hodně dobrá epizoda, tedy nebýt té ohyzdné vily, která společně s brněnským orlojem tvoří vrchol architektonického nevkusu, debility a hru pseudo umělců na umění, které jsem dodnes nepochopil. V tomto "pokrokovém skvostu", když si kupříkladu chcete vyvětrat otevřením okna, tak probudíte rachotem půl Brna. Zastánci tohoto hnusu se často brání tím, že na fotkách vypadá vila hnusně, že se tam musí člověk projít osobně, aby docenil její domnělou krásu, takže možná si tu cestu někdy udělám, abych si to potvrdil. Když dostal architekt zadání, kde nebylo finanční omezení, tak bych si představoval podstatně lepší výsledek. V takovém hnusu bych nebyl ochotný žít ani zadarmo. Jeden prostor v hnusotě poráží ten další. Je to takový mišmaš plný píčovin, nesoulad, chaos a celá stavba na mě působí nechutně neosobním a chladným dojmem, kde i do té doby zdravého člověka do týdne sežerou deprese. Drahé nesmysly typu onyx a makassarský eben plní stejnou funkci, jako by splnil 10 x levnější materiál, jen by si nad ním snobové, pseudo intelektuálové a další zbytečná část populace tak dobře nepohonili svých 10 centimetrů. To, že architekt použil materiál onyx a následně byl překvapen jeho vlastnostmi, je snad tím nezářivějším důkazem, že ten člověk netušil, co dělá a šlo jen o to napěchovat stavbu co největším množstvím drahých a totálně zbytečných píčovin. Na seznamu Unesco tento pseudoskvost nemá co pohledávat a v tomto dokumentu také ne. Zpracování dokumentu ovšem tradičně velmi dobré, a tak tvůrci i z takového hovna upletli obstojný bič. [50 %] ()
Nádhera. I ten dovětek o návratu půlkruhové stěny z makassarského ebenu, která až do roku 2011 byla v menze v brněnské právnické fakulty (kde v době druhé světové války mělo svůj bar gestapo). Život píše romány. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama